Stavěli mi sochy, teď je bourají. Frťala o drsné kritice i údajné rezignaci

Kritika se na něj a celé fotbalové Teplice valila jako tsunami, skláři a jejich trenér Zdenko Frťala se ale smést nenechali - sobotní domácí výhra 2:1 nad Baníkem, ligová po nekonečném čtvrt roce, je uchránila od přímého sestupu a přiblížila přímé záchraně bez baráže.

„Můžu lidem ze sociálních sítí vzkázat: Jestli se vám uleví, když mě zkritizujete, jsem za to hrozně rád,“ nadnesl Frťala tři kola před koncem sezony. A vyjádřil se i ke spekulacím, že během výsledkové mizérie – deseti zápasů bez výhry – nabídl vedení rezignaci.

Fanoušci tepou do Teplic, Řepka klub brání: Na áčko nekašleme, nejsme loseři

Je to pravda, nebo jen zpráva typu jedna paní povídala?
Jedna paní povídala. Já vždy tvrdil, že fotbal není o mně. Nebudu si hrát na megazkušeného, i když jsem nejstarší trenér v lize – alespoň v něčem jsme první. (úsměv) To, že se tyto informace dostávají ven, ať si je řeší lidi. My vevnitř máme svoje informace, které zůstávají v klubu. Co se týče mě, ještě před rokem mi tady stavěli sochy, teď ty sochy bourají. Teplický fotbal ale vážně není o mně, ale o fanoušcích, novém majiteli. Lidem jsme dali možnost vnímat, že pan Kratina přemýšlí dlouhodobě a my jako hráči áčka jsme nositeli nějaké kvality a obrazu klubu, který chceme prezentovat v Čechách.

Na stadionu vás lidé podpořili, na sítích vás po minulých zápasech kritizovali. Jak jste to snášel?
Sociální sítě mě nezajímají. Jsou prostředkem pro názory, ale jestli dotyčný fanoušek nebo kritik něco má, ať přijde přímo za mnou. Možná ta slova mají na některé hráče vliv, ale ukázaná platí na hřišti.

Takže to nečtete?
Sítě mají obrovskou sílu, ty věci vnímám, nejde se před nimi schovat, ale nečtu je. Když to řeknu v černém humoru, jestli to kritikům dělá dobře, ať si na mně uleví.

Michal Frydrych z Baníku Ostrava hlavičkuje v zápase s Teplicemi.

Vyčítali vám točení se sestavou.
Vždy se snažím složit tu ideální, zatím jsme ji nenašli, to beru na sebe. Nevytahuju ale na povrch, zda někdo má v týdenním mikrocyklu nějaký zdravotní problém. S Baníkem jsem o poločase střídal Autu a plno lidí, kteří nic netuší, začnou kritizovat: Proč? Jenže on je zraněný. Lidi si vytváří domněnky a má to vliv na celkové fungování kabiny, trenéra, klubu. Údělem naší profese je kritiku, někdy i oprávněnou, přijmout a umět s ní pracovat.

Díky výhře nad Ostravou vám nehrozí přímý sestup. Dává vám to klid do posledních kol?
Neřekl bych klid, ale nabízí se nám první mečbol v úterý ve Zlíně. Nebudeme zaměření na to, jestli Ostrava vyhraje na Slovácku, oba mají nadstandardně kvalitní týmy. Všem nám spadl kámen ze srdce, že jsme dokázali vyhrát po tak dlouhé době. Uděláme všechno, abychom to dotáhli do konce, ale ještě není nic rozhodnutého.

Kotel Baníku před děkovačkou zmizel, Plavšič se kál za jízlivý post na Smetanu

Jak jste uklidňoval své hráče? Prý slavili góly na tréninku jako v zápase.
Snažíme se věci vizualizovat. Byli motivovaní, že kdo dá gól na tréninku, dostane ode mě 100 korun. Podle mě se přihlásili i ti, kteří gól nedali. (úsměv) Pracujeme s hlavami, někdy to uvolníme, ať nejsme tak psychicky zatížení tím, co se dělo po výsledkově nezvládnutých zápasech. Kromě utkání s Olomoucí jsme ale v žádném jiném nepropadli, že by to byla blamáž, i když ne vždy to bylo fotbalově kvalitní.

Co vás dovedlo k druhému jarnímu vítězství a prvnímu od února?
Byli jsme aktivní, agresivní, za to přišla dvougólová odměna. Dnes bylo 60 minut slušných, pak přijde strach, obava o výsledek. Po inkasovaném gólu jsme se modlili, abychom získali tři body. Neměli jsme výhry, logicky víra ve vlastní schopnosti byla trošku nižší. Teď jsme uspěli díky našim fanouškům, kteří stáli celou dobu na naší straně. Jsem rád, že jsme je po tak dlouhé době potěšili. Pro trenéra je vzácné, že se věci moc nehrotily, čehož si vážím. Ale opakuji, že fotbal není o mně, ale o hráčích. Před Ostravou jsem jim říkal, ať zapomenou, jestli někdo hraje, jestli máme formu, že bude důležitý duch kabiny. A ten je tu absolutně bezproblémový.

Jak Teplice zaháněly frustraci. Mareček: Na tréninku jsme slavili gól jako v zápase Frustraci z nekonečné série bez výhry v ostrém ligovém zápase zaháněli fotbalisté Teplic aspoň na tréninku. Když dlouho nezažívali reálné vítězné emoce, tak si na ně zahráli. „Dali jsme na tréninku gól a slavili ho jako při zápase. Vždyť my už ani nevěděli, jak taková vítězná oslava chutná,“ ulevil si teplický univerzál Lukáš Mareček. Skláři nevyhráli desetkrát v řadě, dočkali se až po čtvrt roce. V záchranářské ligové skupině přetlačili Baník Ostrava 2:1. „Zní to pěkně, myslím tedy to, že jsme to konečně zlomili. Jsou to strašně důležité body,“ spadl kámen ze srdce záložníkovi, jenž po vystřídání Michala Bílka dohrával duel s kapitánskou páskou. Teplice utekly Baníku a Dukle už o deset bodů a tři kola před koncem získaly jistotu, že z ligy nemohou sestoupit přímo. „Ale já nebudu mít klid, dokud nezmizí i možnost spadnout do baráže,“ ví Mareček, že ještě není hotovo. Teplice, 9.5. 2026, FK Teplice - Baník Ostrava, 2. kolo nadtavby o záchranu 1. ligy. Od barážové čtrnáctého místa, na kterém je nyní Slovácko, dělí Teplice šest bodů. „Můžou nasbírat devět bodů, mají dobré hráče, v jejich silách to je. Ale my teď máme taky sebevědomí, nálada bude po výhře mnohem lepší,“ věří autor vedoucí trefy sklářů do sítě Ostravy. Jestli Teplice vyhlížely výhru tři měsíce, jeho čekání na ligový gól bylo ještě násobně delší. Trvalo dokonce tři roky! „Já myslel dva a vidíte, jsou to už fakt tři roky. Věřím, že když mě trenér postaví ve zbývajících zápasech, ještě nějaký gól dám. Doufám, že se teď nimi roztrhne pytel,“ smál se šestatřicetiletý veterán, který je svátečním střelcem celou kariéru. V lize odkopal patnáct sezon a 292 zápasů, skóroval jen šestkrát. Jeho poslední trefa má ale pro Teplice obrovskou cenu, nasměrovala je k vítězství nad Baníkem a přiblížila záchraně ligy. „Šli jsme si za tím, na hřišti jsme hráli jeden za druhého, nic jsme nevypustili. První poločas jsme si zaslouženě odnášeli dvougólový náskok, ve druhém jsme málo podrželi balon. A když Baník korigoval na 1:2, bylo to nepříjemné.“ Tentokrát se Teplicím i díky dvougólovému vedení pasivita nevymstila, ale v předešlých kolech jim pokazila dobře rozjeté bitvy. „Musíte zachovat klid, nehrát rizikové věci, ale taky držet balon. Jakmile soupeře jen honíme bez míče, jsme zadýchaní, a když jdeme do nabídky, síla pak není taková. Po zisku hrajeme dlouhé míče a jen je odevzdáváme,“ popisuje bývalý sparťan důsledky přehnané teplické opatrnosti. „Bere to energii. Nesmíme hrát naslepo do prostoru, ale do našich útočníků, trefovat je, abychom rozkouskovali tlak soupeře. To musíme ve zbývajících utkáních zlepšit.“ Třeba už v úterý ve Zlíně, v další záchranářské bitvě. „Zrovna tam máme co napravovat, naše bilance s nimi není dobrá,“ zmínil Mareček dvě letošní porážky s ševci. „Jedeme tam s tím, že to chceme zlomit.“ Když to vyjde, záchrana sklářů může být stvrzena. „Takové je teď naše nastavení. Dostali jsme z toho, že už nemůžeme spadnout přímo, teď ještě odvalit i hrozbu baráže.“