Nejhorší start za třicet let. Sparťané tápou, kapitán Karabec cítí: Zkazili jsme si to sami

Od chvíle, kdy dostal na kapitánskou pásku oficiální razítko, má Sparta nula bodů. K tomu skóre 1:5 ze dvou zápasů. „Šílené,“ kroutil hlavou Adam Karabec po dalším nezdaru v Hradci Králové (1:2). „Je to pro mě něco nového a aby to začalo takovým stylem, je... složité.“ Těžko hledal slova. Teď přitom musí se spoluhráči honem rychle najít řešení a cestu ven. Vždyť fotbalová Sparta prožívá nejhorší vstup do ligové sezony za třicet let.

Tehdy, v sezoně 1996/97, byla po sedmi kolech dokonce poslední. Měla pouze tři body za tři remízy. Čtyřikrát prohrála. A přesto se nakonec vyškrábala až k mistrovskému titulu. Černou sérii tehdy odnesl kouč Vlastimil Petržela, kterého střídal Jozef Chovanec.

Dovedete si představit, že by k podobnému zemětřesení sáhli na Letné i nyní?

„Rozumím, že fanoušci vyjádřili nesouhlas,“ komentoval Karabec. „Myslím, že nikdo z kabiny ani realizačního týmu nemůže říct, že je to špatně. S výsledky, které máme, mají absolutní právo nás kritizovat. Chápu je. I proto jsem cítil, že bych za nimi po zápase měl jít, abychom si promluvili.“

Sparťani v Hradci křičeli: Priske ven! Dál věřím, že mám správný klíč, reagoval kouč

Ozývalo se obligátní „Bojujte za Spartu“.

Vůbec poprvé však znělo i „Priske ven“.

Těžké časy na Letné. A složitá mise pro Karabce, který poslední dva roky strávil v cizině. V Hamburku pomohl k postupu do první bundesligy, v Lyonu hrál o špičku francouzské ligy i v evropských pohárech.

Ale suverénně nejtěžší břímě nese až teď.

Pásku ve Spartě dostal stejně jeho velký kamarád Ladislav Krejčí už v třiadvaceti letech. Mladší byl pouze Tomáš Sivok, současný manažer prvního týmu, jemuž bylo dvaadvacet, když v kapitánské roli střídal v roce 2005 Karla Poborského.

Právě Sivok předminulý týden vykládal: „Kara je sparťanský odchovanec, který prošel naší akademií a má v sobě klubovou mentalitu. Za poslední dvě sezony v Hamburku a Lyonu výrazně dospěl a vrátil se jako zralejší hráč i člověk. I přes svůj mladý věk toho má za Spartu odehráno opravdu hodně a patří k jádru, na kterém chceme stavět. Kapitánská páska je logickým vyústěním jeho cesty.“

Což je sice pravda. Teď jde však o to, aby ho dva tvrdé direkty na startu příliš neomráčily.

Karabec kapitánem Sparty. Je úplně jiný než před dvěma lety, prohlásil Priske

Sám po Hradci smutným hlasem novinářům říkal: „Budu se snažit dělat, co bude v mých silách. Jak na hřišti, tak mimo něj. Chci pomoct, týmu, aby se z téhle situace dostal. Ale jednoduché to není.“

Sparta má v úvodu sezony jen tři ligové výhry ze sedmi možných. Čtyřikrát prohrála a v předkole Ligy mistrů v srpnu vyletěla s francouzským Lyonem. Ještě předtím udělala spoustu změn, pustila opory i stěžejní hráče a přivedla nováčky, kteří se se spoluhráči i neznámou soutěží teprve sžívají.

Je nesehranost něco, co Spartu zkraje sezony trápí?

„Kus pravdy na tom asi je,“ vidí Karabec. „Kluci, kteří nastupují od začátku, přišli pozdě. Musíme se najít, abychom o sobě věděli. Není to stejné, jako když spolu hrajete třeba půl roku. Na druhou stranu: v zápase, jako byl ten v Hradci, by tohle roli hrát nemělo. I když nejsme sehraní, měli bychom vyhrávat.“

To se ale i kvůli prospanému začátku nepovedlo.

První branku sparťaní po deseti minutách dostali po fikaném signálu Hradce Králové: po rohovém kopu vyplaval na hranici šestnáctky osamocený Darida a střílel přesně. „Přitom na tuhle pozici máme určeného hráče, který tam má vybíhat. Nevyběhl, takže individuální věc,“ krčil rameny kapitán.

Nemusíte být mistry světa ve čtení mezi řádky, abyste pochopili, že současná Sparta zkrátka není v pohodě.

Hradec - Sparta 2:1, rychlé góly a cenný skalp. Hosté počtvrté padli a jsou až desátí

„Někdo říkal, že jsme Hradec zamkli, ale já bych řekl, že se spíš zamkli sami. Vedli dva nula, logicky se bránili, což je úplně normální. Jenže my nejsme schopní se dostat do smysluplného zakončení. Všechno, co trénujeme a na co se díváme, neplníme. Nebo to plníme jenom napůl. Hrajeme pomalu, přitom proti takhle zatažené defenzivě to musí lítat, akce mají být rychlé, jinak se každý stihne přesunout.“

Už v týdnu hraje Sparta pohár na Žižkově a o víkendu ji doma čeká Jablonec, jeden z mnoha týmů, který je aktuálně v tabulce před ní.

„Po návratu zpátky do Česka vidím, jak se liga vyrovnává. A bude to znát ještě víc. Ale to ještě neznamená, že bychom tady měli prohrávat,“ mračil se Karabec v Hradci. „S veškerým respektem k soupeři jsem necítil, že by nás jasně přehráli, byli lepší, donutili nás prohrát. Je to naše chyba. Sami jsme si to zkazili.“

A v příštích týdnech tak mají ve Spartě co napravovat.