Poslední tango krále Lea. Loučení hrdiny, kterého se Argentina naučila milovat
Plakal on sám, plakala paní Antonela, plakala maminka Celia Maria. Natahovali taky jeho tři kluci Thiago, Mateo a Ciro, nalomený byl kouč Scaloni i všichni spoluhráči, kteří na potemnělém Estadio Monumental v Buenos Aires přihlíželi dojemnému reprezentačnímu sbohem jejich fotbalového krále. Lionel Messi zatančil poslední tango. V zápase číslo 208 v argentinském dresu, na němž se tentokrát vedle typických modrobílých pruhů vyjímaly i zlaté doplňky.
Protihráči z Beninu včetně bývalého slávisty Tijaniho, kteří se ke slavnostní chvíli nachomýtli docela náhodou, protože Messi svůj záměr rozloučit se s národním týmem oznámil teprve před pár týdny, měli oči navrch hlavy. Kolem soupeře s desítkou na zádech během zápasu opatrně našlapovali a po závěrečném hvizdu se s mobily v rukou předháněli, kdo s panem Nedotknutelným uloví lepší selfie.
Dojemné vzkazy loučícímu se Messimu. Co napsali Neymar, Ronaldinho a další?![]() |
Celá Argentina žila tímhle zápasem. Statisíce fanoušků se mačkaly v ulicích Buenos Aires, jestli Messiho naposledy zahlédnou přes okénko týmového autobusu. Nad jeho rodným Rosariem zavěsili pod letící helikoptérou gigantický dres s Messiho jmenovkou a argentinští reportéři ze všech různých deníků se předháněli, kdo mimořádný okamžik popíše vzletněji.
„Být géniem je Leův osud hluboce zakořeněný v jeho samotné bytosti.“
„Messi klepe na dveře věčnosti během noci, kdy mu fotbal vyjádřil svou věčnou vděčnost.“
„Ten největší ze všech fotbalových bohů.“
Vlastně ani není důležité, že ve sledovaném duelu Messi proměnil penaltu, čímž naposledy posunul vlastní střelecké statistiky na 126 reprezentačních tref. A že Argentina porazila soupeře, který se v žebříčku FIFA krčí na konci deváté desítky, 3:0.
Spíš než jako oficiální mezistátní duel to v noci z úterka na středu stejně působilo jako předem zinscenovaná show: ohňostroje, aplaus, ohňostroje a zase aplaus. Když se po deseti minutách kvůli Messimu všichni na hřišti zastavili a začali tleskat, soupeři ve žlutých dresech mu přicházeli jeden po druhém gratulovat.
208. zápas, 126. gól. Lionel Messi se rozloučil s argentinskou reprezentací![]() |
Samotný Messi promluvil až na konci. Deset minut držel mikrofon a děkoval: „Vám všem a hlavně bohu za to, že jsem také Argentinec. Jsem hrdý a nikdy nezapomenu, že jsme si všichni společně splnili sen.“
Právě Messi totiž v roce 2022 dotlačil La Albiceleste k titulu mistrů světa a letos v Americe je na největším turnaji stačil dotáhnout těsně pod vrchol. Dva dny po prohraném finále se Španělskem si pak perem na papír připravil rozlučkový vzkaz, jejž zveřejnil koncem srpna, krátce po smrti svého otce Jorgeho. „To rozhodnutí mě bolelo a uvnitř bolí pořád. Ale došlo mi, že nadešel můj čas,“ zaznělo.
Taky jste zvědaví, co bude s argentinským fotbalem dál?
I Messiho se paradoxně musel naučit skutečně milovat.
V porovnání s divočákem Maradonou dřív doma neměl výsadní postavení jako dnes. Dráždil povahou i svou odtažitostí, Argentinci měli pocit, že se rodné zemi brzkým odchodem do Barcelony odcizil a že v reprezentaci není schopný opakovat výkony, které předvádí v Evropě. Vždyť i zmiňovaný génius Maradona se kdysi do zástupu jeho kritiků připojil: „Leo je skvělý člověk, ale chabá osobnost. Schází mu charakter na to, aby se mohl stát opravdovým lídrem.“
Bylo to v éře, kdy Messi o svém reprezentačním konci mluvil poprvé. V roce 2016 totiž s národním týmem prohrál i čtvrté velké finále v kariéře a zlomený v slzách pravil: „Cítím, že týmu už nemám co dát.“
Cože?!
Jak šel čas s Messim. Končil už před 10 lety, zkusil melír a dostal Argentinu na vrchol![]() |
I Argentina se při té představě najednou zhrozila a okamžitě začala řešit, jak ho dostat zpátky: o návrat ho prosili spoluhráči, rozjeli se za ním trenéři a na telefonu měl dokonce i argentinského prezidenta Mauricia Macriho. Také starosta Buenos Aires, který zrovna ve městě odhalil jeho sochu, vyzýval veřejnost: „Prokažte Messimu lásku.“
Šest týdnů se nechal přemlouvat, než skutečně kývl a vrátil se.
A dál? Dál už ten příběh znáte.
Další zprávy
Vitík: Nemůžeme říkat, že je všechno super. Ale mentalita, atmosféra i tvář jsou lepší
Wembley kus od Wembley. Žádný oblouk, devátá liga, ale gól tu dal i Caniggia








