Opět vynulovaní. Fotbalisté se museli vytáhnout, místo toho předvedli chaos
Nečekalo se moc. Ale tohle je vážně málo. Šest zápasů, nula bodů, jen tři góly, sestup z elitní skupiny Ligy národů. A navrch ještě zádrhel před startem bojů o Euro, které začnou příští rok.
Nedělní porážka 1:2 v Chorvatsku znamená mimo jiné to, že až se bude v Dublinu losovat kvalifikace, fotbalová reprezentace poputuje do druhého koše a nevyhne se soupeři z kategorie TOP.
Kéž by to tak byl jediný problém, který teď Češi musí řešit.
Je jich daleko víc, což zápas v Osijeku neodhalil, jen potvrdil.
Exkluzivní konkurence v nabité áčkové skupině omlouvá národní tým jen částečně. Bez ohledu na okolnosti je děsivé, že jedenáctkrát v řadě nevyhrál a sedmkrát v řadě šel ze hřiště s porážkou.
Chorvatsko - Česko 2:1, drama v závěru, fotbalisté však padli i pošesté a sestupují![]() |
Je fajn, že dokázal solidně odehrát zápasy proti španělským mistrům světa, ale jinak se Ligou národů víceméně protrápil.
Třeba v neděli začal vyloženě mizerně: už po minutě a půl Zima zakopl sám o sebe, urostlý útočník Beljo mu pláchl, posunul na veterána Perišiče a ten trefil perfektně. S ovázanou hlavou se radoval, zatímco Češi po sobě jen nechápavě koukali.
Věděli jste, že Chorvaty ještě nikdy neporazili? V Osijeku k tomu bylo hodně daleko, což odhalí pohled do statistik: zatímco Chorvati se prokombinovali do pěti velkých šancí, hosté jedinkrát trefili branku - a to ještě jen díky tomu, že Hložek šest minut před koncem otřel ránu o záda clonícího Stanišiče. Zapadla do brány a remízový stav Čechy vrátil do hry, ale jen na chvilku, než chorvatský náhradník Majer schoval utaženou ránu za skluzujícího Vlčka a rozsekl zápas, který mohli domácí rozhodnout daleko dřív.
Byli lepší vlastně ve všem, což je smutné zjištění, protože zázračné výsledky v poslední době nesbírali. Od Angličanů třeba doma schytali sedmičku, přitom proti Čechům zápas kontrolovali a nebýt skvělého gólmana Kinského, mohli jim klidně nasypat mnohem víc gólů.
„Na můj vkus to byl až moc otevřený zápas,“ líčil český brankář v televizním rozhovoru. „Víme, co máme hrát, máme jasné pokyny, ale je na nás, abychom to pak přenesli na hřiště.“
Dál samozřejmě platí, že španělský expert Denia přebudovává tým za pochodu a tvoří cosi nového, což vyžaduje čas. Přitom od posledního zápasu, kdy Česku šlo o hodně, neutekl ani půlrok. Ikonický mexický stadion Azteca se tenkrát otřásal, pobláznění domácí fanoušci třikrát v euforii házeli do vzduchu kelímky s pivem a národní tým končil mistrovství světa výsledkem na hraně trapasu.
Bylo jasné, že se něco musí změnit, aby se uzdravil a nebyl pro smích. Ale čekali jste, že refresh bude až tak výrazný? Z tehdejší základní sestavy zůstala v té nedělní už jen čtveřice Coufal, Sadílek, Červ a Hložek.
Změnilo se nejen obsazení, ale i rozestavení, styl a nálada.
A stejně to nestačí.
ZNÁMKY: Jak byste hodnotili výkon českých fotbalistů v Chorvatsku? |
Nadšení i pochopení vyprchává, doba hájení končí a vás muselo napadnout, jestli změn v týmu není už přespříliš. Odvaha se cení, kouč Denia ji ukazuje od prvního dne, ale když se rozhodnete do týmu třeba i na sílu vmáčknout novou krev, nese to s sebou riziko.
V prvních pěti zápasech se všechno dalo zdůvodnit testováním, seznamováním a sondováním možností, ale v neděli už Češi potřebovali zabrat, protože směrem k Euru šlo o hodně. Místo toho předvedli chaotický výkon plný nepřesností, nedorazů, nedokonalostí a technických chyb.
Pořád se snažili o rozehrávku odzadu po zemi, ale Chorvati je zvládli přimáčknout tak, že pod tlakem stejně často museli sáhnout k nákopům, které ničemu nepomáhaly.
Hlavní problém? Nejen dát gól, ale vlastně i trefit branku. Všimli jste si, že se to nepovedlo v předchozích dvou zápasech? Ve Wembley proti Anglii nula, doma proti Španělům zrovna tak. A v neděli jediná střela mezi tyče.
„Potřebovali bychom minimálně čtrnáctidenní kemp někde v teple, abychom přesně pochopili, co od nás trenér chce a přenesli to do hry. Sraz je na to příliš krátký,“ vystihl kapitán Vladimír Coufal.
I proto Češi zatím pod Deniou hledají sami sebe. Chvílemi máte chuť jim tleskat za odvahu a kuráž, pak zase kroutíte hlavou nad tím, kolikrát jim zbytečně odskočí míč nebo pokazí lehounkou přihrávku.
V neděli, kdy bylo třeba se vytáhnout, převažovaly slabší momenty.
Což je varovný signál.
Další zprávy
Kapitán Coufal: Chtělo by to kemp v teple. Musíme líp pochopit, co po nás trenér chce


