Evropský fotbal mi chyběl. Lingr o životě v USA i o zklamání z neúčasti na šampionátu

Poslední zápas fotbalisty Ondřeje Lingra v národním mužstvu, než z něj na jedenáct měsíců vypadl, byl proti Chorvatsku. Prvním soupeřem po jeho návratu do elitního výběru Česka je zase Chorvatsko. „Reprezentovat zemi pro mě bylo vždycky nejvíc. Vážím si toho, že jsem zpátky,“ říká Lingr.

Právě i kvůli reprezentaci se vzdal života i kariéry ve Spojených státech, kde strávil poslední rok a půl.

Koncem srpna přestoupil do Korony Kielce, ambiciózního klubu z města mezi Krakovem a Varšavou. „Udělal jsem ten krok, abych byl na očích,“ líčil sedmadvacetiletý útočník při setkání s novináři během srazu před zápasy Ligy národů.

Cítil jste, že s příchodem španělského trenéra jsou vaše šance vyšší?
Bylo to velmi příjemné překvapení, když jsem si v pátek pustil nominační tiskovku. Před třemi měsíci bych moc nevěřil, že budu zase v reprezentaci. Vážím si toho, že jsem zpátky.

Neměl jste naplánovanou dovolenou, když je reprezentační přestávka takřka tři týdny?
Neměl, protože poslední měsíc byl hodně náročný. Stěhovali jsme se z Ameriky, po přestupu mě v Koroně hned hodili do zápasů, takže jsem se těšil, že si aspoň užijeme doma chvilku klidu.

A neužijete.
V pátek jsem manželce říkal, že mě zase několik dnů neuvidí.

Asi radost neměla, ne?
Fotbal doma řešíme denně a ona ví, že reprezentace je pro mě nejvíc, přála mi ji, i když jsme se od června moc neviděli. V Americe jsem byl sám.

Čím jste si reprezentaci zasloužil? Že můžete v ofenzívě nastoupit na více postech?
Asi to roli hrálo. Trenéři viděli moje zápasy v Polsku i ty předchozí v Americe a asi vědí, co můžu nabídnout. A taky už patřím k těm zkušenějším. Když jsem v reprezentaci začínal, patřil jsem k nejmladším. Teď jsem mezi pěti nejstaršími, což je pro mě tak trochu nezvyk.

Konec v MLS. Lingr po roce a půl opouští zámořský Houston a míří do Polska

Proč jste vlastně už nechtěl zůstat v Houstonu?
Na Ameriku budu vzpomínat jen v dobrém. Ale kvůli rodině to bylo náročné, máme malého syna. Když se Korona ozvala, cítil jsem opravdu velký zájem, nešlo odolat. Už v červnu jsem si říkal, že mi chybí evropský fotbal. A taky jsem chtěl být blíž celé rodině. V Polsku jsou výborné zápasy, chodí hodně fanoušků, fotbal je tam jako náboženství.

V červnu a červenci Spojené státy hostily mistrovství světa, Česko se tam probojovalo po dvaceti letech a vy jako vyslanec jste v nominaci chyběl. Mrzelo vás to hodně?
Mrzelo, to je jasné. Bylo by to fajn, když jsem tam v té době žil. Aspoň jsem se byl podívat na pár zápasech, které se v Houstonu hrály. Viděl jsem Portugalsko s Kongem a Kanadu s Marokem. Ale už to přebolelo.

Co vám angažmá v Americe přineslo?
Zkušenosti, ve fotbale i v životě. Je to přece jen něco jiného. Poznal jsem Ameriku, jiný životní styl. Viděl Kalifornii, Floridu. Moc českým fotbalistům se to nepoštěstí. Jsem rád, že jsem si to tam mohl zkusit. Ale už jsem rád, že jsem zase v Evropě. Přivezl jsem si kovbojský klobouk a boty.

Koho Denia obsadí do své premiéry? Trenér řeší nové rozestavení i útok

V Houstonu jste od května pravidelně nehrál, v Polsku naopak patříte do základní sestavy. Na co vás do Korony nalákali?
Klub má velké ambice, majitel do toho jde naplno. V létě přivedl šest sedm posil včetně mě a Patrika Hellebranda. Musíme se sehrát, chvíli to bude trvat, ale cílem jsou poháry a nejvyšší příčky.

Měl jste i jiné nabídky?
Řešilo se toho víc, ale asi jen Korona byla ochotna Houstonu zaplatit za přestup. Na hostování mě pustit nechtěli. Volal jsem klukům, co v Polsku hrají, vyptával se. I Patrik mi to doporučil. Chodí na nás patnáct tisíc a mám to blíž domů.

I Hellebrand byl adeptem na reprezentaci. Myslíte si, že příště už budete na sraz cestovat společně?
Potkali jsme se krátce před lety ve Slavii. Jsem rád, že je v Koroně se mnou, za začátku mi hodně pomohl. V Polsku má jméno a věřím, že brzy bude i v reprezentaci.

Jak na vás nový trenér Denia působí?
Poznáte, že je Španěl, mně se ta jejich nátura líbí. Poslední dobou jsem na zahraniční trenéry zvyklý, dokonce jsme prohodili pár slov španělsky, které jsem v Texasu pochytil. Říkal, kde by mě viděl. Mluví se všemi hráči.

Když jste hrál za národní mužstvo naposled, bylo to v kvalifikaci o postup na mistrovství světa právě proti Chorvatsku (0:0). Jaký to bude zápas nyní?
Podobný asi moc ne, když my i oni máme nového trenéra. Chceme vyhrát, nebo aspoň zase bodovat. A hlavně potěšit fanoušky dobrým výkonem.

Během dalších dnů hrajete dvakrát s Anglií a jednou ve Španělsku. Berete souboj s Chorvaty tak, že v něm máte největší šanci na dobrý výsledek?
Stoprocentně to tak vnímáme a taky k tomu od začátku srazu přistupujeme. Soustředíme se jen na Chorvatsko.

Neříkejte, že nemáte v hlavě už myšlenky na utkání proti mistrům světa Španělům či duel s Anglií ve Wembley?
Samozřejmě hrát ve Wembley bude neskutečný zážitek. Ale víme, že zápasy venku budou těžší než doma. Proto se opravdu soustředíme na Chorvaty.