POHLED: Hop do reprezentace. Kouč Denia naboural zkostnatělost a ukázal odvahu

V osmnácti pravidelně hraje ligu, od závěru minulé sezony už stihl tři góly, naznačil, že v něm něco je. Asi by vás nezaskočilo, kdyby byl Idris Hopi poprvé v nominaci fotbalové jedenadvacítky. Ale reprezentační áčko? S jedenácti starty za Teplice v nejvyšší soutěži? Fíha, to je celkem odvaha!

Zvykejte si, takhle to odteď u národního týmu zřejmě bude. Španělský kouč Santi Denia přinesl do Česka uvažování, které léta chybělo, přitom je logické a žádoucí.

Potěší, když vidíte, že najednou rozhodují i jiná kritéria než zkušenosti, jméno, zásluhy, počet startů nebo prestižní adresa.

Máš potenciál a hodíš se nám do systému? Super, bereme tě!

Přestává platit, že teenageři si musí počkat. Nebo že do reprezentace je opravdu blízko jen ze zahraničí a z české top trojky.

„Už na začátku jsme říkali, že se nebudeme dívat na datum narození,“ prohodil ve čtvrtek Denia, když komentoval nominaci v Cervantesově institutu kousek od pražského Karlova náměstí. Ve španělštině se rozpovídal a do sluchátek šel novinářům český překlad: „Chceme mít k dispozici hráče, kteří nám pomůžou a zapadnou do našeho stylu.“

Nováčky Hopi a Kozel, k národnímu týmu se vrací Souček. Denia povolal i Gabriela

Proto se kromě Hopiho do výběru znovu vešel jablonecký objev Sláma, další šanci dostane Šubert z Boleslavi, překvapivě se na pondělním srazu bude hlásit i jeho spoluhráč Kozel. A taky další neokoukaní: Gabriel, Kabongo, Daněk, Ambros.

Bude to stačit na Španěly a Chorvaty, soupeře ve zbylých dvou zápasech Ligy národů?

A je to vůbec až tak zásadní otázka?

Jistě, kdyby se povedlo přeskočit Chorvatsko, udržet se v áčkové skupině a ještě si zajistit místo v prvním koši pro los evropské kvalifikace, bylo by to velké plus.

Ale ještě důležitější je, aby si Denia v nejnáročnějších možných zápasech pečlivě otestoval, s kým se do budoucna dá napevno počítat a na kom stavět v blížícím se zápolení o Euro ve Velké Británii a Irsku.

Trenér Česka Santi Denia před zápasem proti Anglii.

Můžete kroutit hlavou, že pozval slávistu Provoda, který marně hledá formu. Nebo že vynechal olomouckého střelce Sejka, podle hlasování novinářů nejlepšího ligového hráče za poslední měsíc.

Ale tak to bylo a bude s každou nominací: kouč národního týmu se nikdy nemůže zavděčit všem a jeho představa vůbec nemusí odpovídat té, kterou si vytvoří fanoušci.

Spíš se sluší ocenit, že Denia postupně odbourává zkostnatělost, která Česko brzdila v rozletu. Potěší, když slyšíte, jak o nominaci uvažuje: „Je důležité podpořit kluby v tom, aby nasazovaly mladé kluky. Chceme je vidět i v naší kabině.“

Hopiho fantazie, teplický Yamal proti španělskému. Koupím ti plínky, hecují ho

Neberte to jako zdvořilostní frázi, spíš jako nenápadné pošťouchnutí: Když se nebudete bát dát šanci talentům, my si jich všimneme.

A přesně tak by měl národní tým fungovat. Nesvazovat se stereotypy, pružně reagovat a vyzobávat si postupně z nabídky ty, kteří zapadají do promyšlené vize.

Snad proto, že Denia není zatížený vazbami a minulostí, rozhlíží se i jinde než předchůdci. Třeba ze Sparty tentokrát nepozval jediného hráče, ale vsaďte se, že kdyby našel pro svůj styl vhodný typ třeba ve Slovácku, sáhl by po něm. Přitom zároveň do týmu vrátil bývalého kapitána Součka, jehož přesvědčil, aby nekončil. Důvod?

Santi Denia při svém debutu na pozici kouče českých fotbalistů.

„Nezveme ho jen kvůli zkušenostem a proto, že už má v reprezentaci skoro 100 startů. Víme, že Tomáš nám toho může hodně nabídnout na hřišti i mimo něj. Je členem týmu, rodiny, kterou tvoříme.“

Patřit do ní nebude barcelonský supertalent Goren, který si místo Česka vybral Izrael. Zatím ani paraguayský střelec Wlk, kterého nabídka zaujala, ale právníci řeší, jestli má díky českému pradědečkovi nárok na občanství.

A jak to vypadá s rozjetým Schickem, českým fotbalistou roku? Na věčnou otázku trenér odpovídá pořád stejně: „Patrik má dveře otevřené, ale nikoho nutit reprezentovat nebudeme.“

Česká reprezentace bez sparťanů. Nemile mě to překvapilo, netají Nedvěd

I to je správně, stejně jako že se Denia neschovává.

„Že Španělé potřebují vyhrát? To my taky,“ přerušil suverénně jednu z otázek. A když zjistil, že Česku hrozí kalendářní rok bez výhry v základní hrací době, vypálil: „Tak to prostě vyhrát musíme.“

Odvaha se cení.

Nevyprchá, až Češi ve čtvrtek vyběhnou proti mistrům světa?