Polepšený rebel Řezníček: Byl jsem magor, ale v Příbrami byly jen hospody a herny

Alkohol, hazard, rvačky, soudy, podmínka. Zkrátka jeden průšvih za druhým. První roky kariéry Jakuba Řezníčka byly tak naplněné maléry, že je až zázrak, že tehdy nepřišla definitivní stopka. „Měl jsem kolikrát velké štěstí,“ přiznává 38letý fotbalový útočník, který ve středu uzavřel profesionální kariéru.

Nakonec ji naplnil úctyhodnými čísly a úspěchy. Člen Klubu ligových kanonýrů, starty v Lize mistrů i Evropské lize, k tomu domácí titul i pohár. Ať byl kdykoliv na hřišti, fanoušci i obránci soupeře o něm věděli. Že prošel životní proměnou, ukazuje i role kapitána, kterou zastával v závěru kariéry v brněnské Zbrojovce.

Popište vaši kariéru jedním slovem.
Jedním to nedám. Ale na to, jaký jsem byl v mládí magor, tak nakonec skvělá.

Víte zpětně, co vám chybělo, abyste nespadl do podobných problémů?
Těžko říct. Dřív to bylo všechno jiné. Chytil jsem se stylu starších hráčů. V té době všichni chodili na pivo. Skoro každý kouřil, až jsme se nevešli do kuřácké místnosti. Těžko se tomu bránit, když jsem hrával třeba s Tomášem Řepkou, Rudou Otepkou nebo Romanem Lengyelem. Ti mi neříkali, že je lepší si pivo nedat.

Článek je součástí iDNES Premium. Více informací na webu iDNES.cz