Možná jsem autista. Nejmladší profitrenér: Do fotbalu jsem zažraný, snad nevyhořím
Spolužáci na střední škole šli o přestávce na svačinu, on zůstal v lavici s hlavou zabořenou do notebooku a zaníceně ladil fotbalové taktiky. „Vypadal jsem pro ně jako outsider. Prostě čudně,“ řekne slovensky Dominic Rajna, jeden z nejmladších profesionálních trenérů v historii fotbalu, ne-li vůbec nejmladší.
Kanaďan se slovenskými kořeny po rodičích už od 12 let intenzivně pracoval na snu stát se trenérem, brzy cepoval děti, v šestnácti vedl jako zaskakující hlavní kouč dospělé v Sigmě FC ve druhé kanadské lize, o rok později už dělal asistenta ve Vancouveru v elitní soutěži.
Přes dánskou fotbalovou „laboratoř“ v Midtjyllandu – mekku všech datových analytiků – a slovenské Podbrezovou s Prešovem doputoval až na sever Čech. V čerstvých jednadvaceti dotváří v Ústí nad Labem ambiciózní projekt Viagemu.
Ohromující cesta zázračného dítěte a trenérského unikátu. Vykoupená tím, že přišel o zážitky, jaké formují jeho vrstevníky. „Měl jsem jich nula. O fotbale přemýšlím pořád. Ráno, přes den, večer, v noci. Možná jsem trochu autista,“ tuší jeden z nejzajímavějších talentů mezi trenéry.
Už jako dítě jsem měl papír, pero, chodil jsem na tréninky a koukal, jak hráči reagují na slova trenéra. Abych navnímal, jak se získává respekt.
Článek je součástí iDNES Premium. Více informací na webu iDNES.cz
Další zprávy
Když děti pískají děti. Revoluční projekt Modlan bojuje proti nedostatku sudích
Vsetínu fotbalový svátek zhořkl. Rozdíl dvou tříd byl vidět, říkal kapitán