Seděl jsem a tekly mi slzy. Saňák otevřeně o návratu: Ať jsme jak Bocelliho orchestr!
Už zase srší elánem. Trenér Jiří Saňák zahnal chmury, překonal nelehké období a opět se fotbalem baví. Po náhlém letním konci ve Zbrojovce Brno byl v říjnu představen jako kouč královéhradeckého B-týmu. „Teď už jsem zase starý dobrý Jirka Saňák,“ poví spokojeně.
Během rozhovoru nemá problém otevřeně povyprávět také o stavu, který odborná literatura označuje jako syndrom vyhoření.
„Musel jsem si přiznat, že to není slabost ani prohra. Ale nutné rozhodnutí pro to, abych mohl v budoucnu fungovat jako táta, manžel i trenér,“ líčí 48letý kouč, který má v životopisu mimo jiné štace v Sigmě, Pardubicích, Íránu či u ženské reprezentace.
Naposledy působil právě Brně, kde dělal asistenta trenéru Svědíkovi. Po prvním kole ale přišel za šéfy, že takhle to dál nejde. „Což je paradoxní, protože jsme porazili Spartu. A zaslouženě. Všichni křepčili, tleskali a já tam jen stál a cítil úplné prázdno.“
Následovala proto přestávka na neurčito. Jenže pak se ozval Hradec.
Co vás nakonec přimělo vrátit se k fotbalu?
Po třech měsících jsem cítil, že nádrž je zpátky. A že jsem připravený na další angažmá. Musím to upřesnit – ve Zbrojovce jsem skončil v červenci, klub mi vyhověl, ale oficiálně se to oznamovalo až v polovině září. To už jsem ale dávno regeneroval. Pak přišla nabídka z Hradce a přesně zapadla. Jde o práci s mladými, na starost mám přechod mezi akademií a áčkem, což je obrovsky čistý a naplňující džob. Není to jenom o výsledcích, důležitý je taky rozvoj hráčů a zlepšování tréninkového procesu. V tomhle směru věřím, že mám klubu i hráčům co dát.
Celý projekt Zbrojovky byl úspěšný, je to zkušenost, která mě zocelila. Náročný je svým způsobem každý trenér – chce, aby fungoval realizák, aby se vyhrávalo. Já byl v nějaké roli, za kterou jsem vděčný. Jsem rád, že nejen Martin Svědík, ale i vedení Zbrojovky pak s velkým respektem přijalo moje rozhodnutí.
Jiří Saňák
Článek je součástí iDNES Premium. Více informací na webu iDNES.cz
Další zprávy
Sparta versus protiútoky: umí na ně, ale ustojí na Letné i zbraň jménem Kušej?
Hrajeme v Liberci. Fotbalisté spolupracují s divadlem: Spojují nás příběhy a emoce