Noví vlastníci, Evropa, Darida. Co bude připomínat skvělou sezonu Hradce?

Přiznejte si na rovinu: Vsadili byste si loni v srpnu a v září na to, že fotbalový Hradec Králové bude na konci května slavit návrat do pohárové Evropy?

Možná ještě v březnu nikoliv.

A že v ligové tabulce před ním skončí pouze hvězdné trio Slavia, Sparta a Plzeň a zapíše si tím nejlepší umístění v historii české ligy?

Pokud ano, jste asi jeden z mála.

Sezonu sice Hradec začal skvělou remízou v Praze se Slavií, ale potom přišly mizerné výsledky, které velké naděje nanaznačovaly. Povedlo se mu je však zlepšit a zdařilým jarem dojít k výbornému výsledku.

Co dalšího bude připomínat sezona, která hradecký fotbal vynesla na až nečekané výsluní?

Noví vlastníci

V Hradci se vlastnictví klubu řešilo téměř dvacet let od chvíle, kdy klub převzalo město od bývalého majitele, čechoamerického lékaře Jana Vody. Signálů, že řešení přichází, přišlo za tu dobu několik, ale až to ze závěru loňského roku bylo pravdivé. Je nepochybné, že zájem o klub vzrostl s novým stadionem, díky kterému se hradecký fotbal stal perspektivní, a tudíž vyhledávaný i seriózními zájemci. Nakonec město kývlo na nabídku společnosti Fotbal HK 1905, která se stala majoritním majitelem FC Hradec Králové. Získala 89 procent akcií, zbylých 11 si ponechalo město. Společnost v době převzetí klubu představovalo pět osob, z nich po nedávném odchodu bývalého reprezentanta Pavla Nedvěda a Radka Šenka zůstaly jen tři: Ondřej Tomek, Pavel Rejchrt a Ivo Ulich.

Choreo hradeckých fanoušků během utkání proti Slavii

Fenomén Darida

Ač je fotbal silně kolektivním sportem, příklad Vladimíra Darida ukazuje, co s mužstvem dokáže jednotlivec. Staronový člen českého národního týmu, před odchodem z něj před pěti lety dokonce jeho kapitán, předvedl v této sezoně něco, co se povedlo málokterému fotbalistovi jeho kvalit. Na sklonku kariéry se po velmi úspěšných letech strávených v Německu a v Řecku vrátil do české ligy, a to do Hradce. Že bude úspěšný, se čekat dalo, ale asi ne až tak, že v ní bude nejlepším hráčem? Darida přesvědčuje nejen o svých kvalitách fotbalových, ale i morálních. Vyneslo mu to nejen kapitánskou funkci v týmu, ale i všeobecné uznání a návrat do reprezentace. Darida si tak přece jen splní svůj sen: pokud se nestane nic mimořárdného, zakope si na mistrovství světa. Zcela zaslouženě.

Královéhradecký záložník Vladimír Darida v utkání proti Slovácku

Obživlý střelec Mihálik

Ještě na začátku jara na sobě nosil nálepku útočníka, který nedává moc gólů i proto, že dost šancí spálí. Dokonce vypadl z hradecké základní jedenáctky a když se do ní vrátil, musel překousnout nadávky jednoho z fanoušků vlastního klubu. Tato i v tisku propíraná záležitost ale jako by ho polila živou střeleckou vodou. Přínos jeho hry pro tým trenéři chválili i předtím, on to po návratu začal potvrzovat i gólovými čísly. Od poloviny března do konce soutěže se v deseti zápasech trefil osmkrát, dokonce několikrát šlo o vítězný gól! Tato úctyhodná bilance mu vynesla nominaci do širšího kádru reprezentace pro mistrovství světa. I když z ní nakonec vypadl, určitě to pro něj znamenalo ohromné zadostiučinění.

Hradecký útočník Ondřej Mihálik skóruje hlavou v utkání proti Jablonci.

Potíže s trávníkem

Hlavně začátek jara byl z hlediska kvality hřiště zmar. Hrálo se sice na zeleném, ale... V podmínkách Malšovické arény se s tím po zimě moc dělat nedalo, teprve když pomohla příroda, trávník se výrazně zlepšil. V Hradci však už nechtějí spoléhat jen na ni, a proto pravidelně se opakující trable začali rázně řešit. Hned po posledním zápase, kterým bylo finále MOL Cupu, začala jeho rekonstrukce. Na jejím konci bude mít Hradec jako čtvrtý v lize – stejně jako v ní za Slavií, Spartou a Plzní – tzv. hybridní trávník.

Královéhradecký fotbalový stadion dostává v létě 2026 nový trávník.

Výborná defenziva

Hradci nejvíc šlapala obrana v době, kdy ji trenéři těžko dávali dohromady. V zimě totiž z kabiny zmizel Elbel, Petrášek se zranil a najednou bylo těžké ji sestavit. Avšak dařilo se to a tým v defenzivě rozhodně netrpěl. Jaro ale ukázalo, že kádr není z nejširších, což se v závěru jevilo i v dalších řadách.

Hráči Hradce Králové při rohovém kopu.

Skvělý finiš

Začátek jara ještě pro Hradec nijak slavný nebyl, ale co v ligové soutěži předvedl od poloviny března do konce dubna, nemá v jeho historii obdoby. Pět zápasů, pět výher a plný počet bodů, to byly základy, po kterých Hradečtí vystoupali až na konečnou čtvrtou příčku. Potvrdili ji ziskem sedmi bodů v pěti zápasech ve skupině o titul, tedy s nejtěžšími možnými soupeři. I proto jim čtvrtá příčka patří právem.

Fotbalisté Hradce Králové se radují z gólu Ondřeje Mihálika.

Zklamání v poháru

Několik týdnů si to asi v Hradci vyčítali. MOL Cup měli výborně rozehraný a vidina toho, že se finále bude hrát v jejich Malšovické aréně, je hnala dál. Navíc pro čtvrtfinále jim los přisoudil Baník Ostrava, tým sice zvučného jména, ale s bídnou formou. Hradec ale roli favorita nesplnil a po penaltovém rozstřelu vypadl. Pohárová Evropa se v tu chvíli vzdálila téměř do nedohledna, protože na ligovou cestu to ještě ani zdaleka nevypadalo. Dnes je ale tento nezdar zapomenut a pokud UEFA nepustí Karvinou do předkola Evropské ligy, poskočí do něj místo ní Hradec. V každém případě však má zajištěno předkolo Konferenční.

Hradec vs. Ostrava. Závar před brankou hostů.

Neporaženi mistrem

Letošní bilancí zápasů Hradce s mistrovskou Slavií se moc týmů v posledních letech nemůže chlubit. Hradec ji odstartoval hned v prvním kole remízou a v závěru sezony přidal dvě výhry. Slavii tedy v této sezoně přenechal jen jediný bod, zatímco sám si jich ze vzájemných zápasů připsal sedm! Nedá se to sice říct tak jednoznačně, ale třeba právě ty vynesly Hradec do současných výšin.

Královéhradečtí fotbalisté slaví společně s fanoušky třetí gól v bráně Slavie.

Nový manažer

Bylo to velké téma podzimu. Během něj totiž klub a Jiří Sabou oznámili, že se po více než osmi letech jejich cesty rozejdou. Sabou po celou dobu zastával funkci sportovního ředitele, právě on měl pod palcem tvorbu týmu. Začal skládat kolektiv, který po třech letech jeho práce vystoupal mezi elitu, a i poté trpělivě budoval konkurenceschopné mužstvo. Získání jmen jako Spáčil, Zadražil, Sojka a nakonec i Darida spolu s dalšími je jeho velkou zásluhou. Sabou odešel v zimě do Brna, kde byl u návratu Zbrojovky do 1. ligy. Jeho místo v Hradci zaujal Petr Pojezný, za kterým stály někdejší úspěchy Slovácka. A jeho první půlrok v Hradci? O tom pojednává tento článek.