Holý: Nejsme jen kolegové, ale parta blízkých přátel. Přišel jsem hrát o postup

Když se na jaře doslechl, že fotbalové Ústí nad Labem bude hledat náhradu za veterána Tomáše Grigara, zvedl brankář Tomáš Holý telefon a sám zavolal, jestli by o něj ve Viagemu nestáli. Klaplo to a dnes září štěstím. Stal se jasnou jedničkou, tým je po sedmi kolech jen o skóre druhý za lídrem Karvinou.

„Jsem nadšený. Fotbalově mě to s kluky extrémně baví, takovou kabinu jsem nezažil nikde. Tohle není jen parta spoluhráčů nebo kolegů, ale kamarádů a blízkých přátel,“ vyznává se 206 centimetrů vysoký gólman, který si během angažmá v Anglii zahrál i ve fotbalovém chrámu, ve Wembley.

S týmem Carlisle zažil postup do League One, Ústí chce vytáhnout do české nejvyšší soutěže. „Když jsem přišel do Anglie, také jsme nebyli jasný favorit na postup, ale já hned řekl, že tam chci něco dokázat. A totéž platí tady. Chci hrát o nejvyšší příčky, klidně řeknu, že o postup!“

Původní ústecký cíl byl baráž, zvýšíte si po tom dobrém startu do 2. ligy laťku a porvete se rovnou o první místo a přímý postup?
Nepřišel jsem hrát údržbu, jen si zahrát, já přišel bojovat o první místo. Proč bychom fotbal vlastně dělali, kdybychom nechtěli vítězit? Neříkám, že to dopadne, jsou tam další vlčáci. Ale zabojujeme o to. Když jsem byl v Anglii, taky jsme nevyhráli, protože jsme byli nejlepší tým, ale protože se proti nám hrálo hrozně těžko.

„Černý nemám rád.“ Video s fanouškem pobouřilo, Ústí ho hájí bojem proti rasismu

Mluvil jste o výjimečné partě v Ústí, v čem to spočívá?
Jsou tu vesměs kluci, kteří se sem vrátili nějakou cestou, jsou dlouho spolu, znají se, chodí spolu na obědy, má to svoje kouzlo. Ti kluci by jeden za druhého na hřišti padli. Je to parta místních, co k tomu mají vztah. Je to něco jiného, než když koupíte hráče ze všech koutů a dáte je do jedné kabiny. Pak si nemají ani co říct. Tady přijdou občas i s dětmi na trénink, je o ně postaráno, protože jsou tu všichni strejdové. Ústecká kabina je fakt rodinná, má to velkou sílu a je to pak cítit i na hřišti.

Jak do toho zapadl nový ústecký kouč David Oulehla?
Jako pr..l na hrnec. Je to člověk, který razí metodu cukr a bič, do jisté míry je kamarádský, baví se s kluky normálně, respektuje, co mají za sebou, kolik nám starším je. Nemluví s námi jako s dvacetiletými kluky. Ale když to dojde na hranu únosnosti, umí zvýšit hlas a být rázný.

Což ukázal třeba po zápase s Českou Lípou, kdy jste vedli 3:0 a nakonec remizovali 3:3.
Jo, a to jste ještě slyšeli jen to, co jsme chtěli, abyste slyšeli. (smích) Bylo to autentické z kabiny, ale mělo to pak ještě dohru. Takhle ulítnout, to by se stávat nemělo. Jeden, možná dva góly dostat můžete, ale nejde ztratit takový zápas. A to se mu samozřejmě nelíbilo.

Když vám v létě Artis oznámil, že s vámi nepočítá, zavolal jste sám do Ústí, jestli by o vás nestálo. To není zrovna obvyklé.
Svým způsobem to tak bylo. Prý jsem byl na jejich listu, co mi říkal Kuba Dobiáš (sportovní ředitel). Sešlo se to v jeden moment, já jsem je třeba o chviličku předběhl, že jsem tam zavolal. A on řekl jo, my jsme ti zrovna taky chtěli volat. Potkalo se to skvěle, jsem nadšený.

Hned jste si tu vybudoval pozici jedničky.
Přivedli mě sem z nějakého důvodu, snažím se to obhajovat zápas co zápas. Není to tak, že bych to měl garantované, ani bych to tak nechtěl. Mít tohle v hlavě, ubírá to na pracovitosti, motivaci. Nechtěl bych, abych byl v bráně, i kdybych hrál tři čtyři zápasy blbě. Jasně, něco se povede, něco ne, takový je fotbalový život. Ale mě i baví to pořád dokazovat.

Tomáš Necid ze Slavie B v hlavičkovém souboji v zápase s Ústím.

Potřebujete mít na sebe tlak?
Potřebuju, protože jen tak ze mě dostanete to lepší já. Kdybych nebyl pod tlakem, zlenivím, zlaxním. Potřebuju trošku tlak, ale i zároveň vědět, že za mnou ti lidi stojí, že mám jejich důvěru.

Jak vůbec funguje ústecký klub?
V každém klubu funguje něco lépe, něco hůř, stejně tak tady. Nebudu říkat, že je všechno na úrovni Premier League, to zase ne. Já si to tady umím zpříjemnit, udělat si to hezké, abych byl v pohodě, což je pro mě důležité. Jak mě něco rozhodí, je se mnou konec.

Ani klubový marketing vás nerozhodí?
Jsem s tím v pohodě. Mají ověřeno, že čísla a sledovanost to má, lidi baví něco netradičního. Já jsem typ, který se rád odlišuje od davu. Tohle je už tedy dál, ale funguje to, tak proč ne?

Vnímáte fotbalovou horečku? Proti Slavii jste hráli jako lídr a přišly téměř tři tisícovky fanoušků.
Bylo to nádherné. Já doufám, že za to můžou kluci na hřišti. Fotbal, který předvádíme, lidi baví, líbí se. Je hezký naoko. Samozřejmě první s druhým, to bylo lákavé, návštěva skvělá. Já občas neslyšel ani sám sebe! Kdyby se návštěvy udržely v takové výši, budu nadšený.

Penalty ve Wembley vás udělají slavným. Holý o chytání i ošklivých holkách v Anglii

A jste nadšený ze startu do soutěže? Jste o skóre druzí za Karvinou.
Sedm zápasů, pořád neporažení, my to bereme všemi deseti. Jasně, nějaké body jsme poztráceli, ale to už zpátky nevezmeme. Bod se Slavií bude mít váhu, podle mě se budou držet v top 5, budou soupeře trápit a brát jim body. Nemůžou postoupit, jejich pozice může být irelevantní, ale pořád to jsou body, které se budou do tabulky počítat.

Jaké je béčko Slavie?
Potkaly se dva velmi kvalitní týmy. Mají nejlepší útok v lize, brutálně šikovný tým, ne úplně zkušený až na Necida, ale jsou nadrilovaní, běhaví, chytří. Byly i pasáže, kdy jsme byli lepší, lidi to muselo bavit. Chtěli jsme se udržet na čele, popřípadě odskočit, ale ne se tím svazovat. Věděli jsme o kvalitách Slavie, ale i našich. Na tom chceme stavět.

A vy jste chytil penaltu.
Ale předtím jsem při gólu trošku zaváhal, neviděl jsem přes těla přede mnou. Zaplaťpánbůh za to, že se povedla penalta, kdyby to bylo 1:2, už by to pro nás bylo extrémně složité. Dostal jsem pokyny, na jakou stranu jít, takže kdyby to čutnul na druhou stranu, tak to jde za trenérem. (smích) Ne, jsme v tom samozřejmě spolu. A jsem rád, že jsem mohl přispět troškou do mlýna.