V Zrcadlové kapli organizátoři soustředili téměř všechny dochované středověké rukopisy Kosmovy kroniky. A to včetně vzácného, tzv. Lipského rukopisu z 12. století s jediným dochovaným vyobrazením autora, byť podle odborníků pravděpodobně fiktivním.
„Je to naše největší výstava takřka po 20 letech, od roku 2007 a výstavy Kodexu Gigas. Kosmas představuje význačnou postavu tuzemských dějin. Její příprava trvala dva roky,“ zdůraznil Tomáš Foltýn, generální ředitel NK ČR.
Tato díla jsou společně představena poprvé po 900 letech. „Vedle rukopisů Kosmovy kroniky, představíme Kosmu jako autora a člověka Snažili jsme přiblížit vše podstatné, co o Kosmovi víme. Výstava se věnuje rovněž takzvanému druhému životu kroniky,“ uvedl Tomáš Klimek, ředitel Odboru historických a hudebních fondů NK ČR.
Národní knihovně se podařilo vyjednat jejich zapůjčení například z Bavorské státní knihovny nebo Rakouské národní knihovny. K vidění jsou též rukopisy z Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, Lobkowiczké knihovny v Nelahozevsi, Národního muzea či Archivu města Brna.
I středověkého kronikáře rozčilovali politici. Kniha líčí příběh Kosmy |
Kosmova kronika představuje mimořádně důležitý, rozsáhlý pramen k poznání dějin Čech z doby jejich formování v raném středověku. Ovlivňoval všechny pozdější kronikáře, pro něž představoval hlavní zdroj poznání dějin, debaty o interpretaci díla vedli i novodobí historikové.
Autograf, neboli původní text díla, se sice nedochoval, ale to bývá u středověkých textů běžné. Experti ale znají obsah patnácti středověkých opisů Kosmovy kroniky. V Zrcadlové kapli jsou shromážděny rukopisné opisy, které byly rozptýleny v osmi významných knihovnách po nejen střední Evropě.
GLOSA: Milý poutníku z 18. století, z rodinek na výletě bys byl i dnes zklamán |
K návštěvě Zrcadlové kaple je nutné si předem rezervovat termín, doba prohlídky je omezena na 30 osob a 30 minut. Vstupenky na volné termíny si lze pořídit například na portálu Goout anebo přímo na místě v Klementinu. volné vstupenky na požadovaný termín při zakoupení na místě nelze garantovat.
Expozici nejcennějších rukopisů provází výstavy v Galerii a Výstavní chodbě Klementina. Návštěvníci zde mají možnost i pohovořit s virtuálním kronikářem Kosmou.
Poslední vpisek
Kroniku Kosmas vedl až do roku 1125, za jeho poslední větu kdosi doplnil stručnou připomínku, že autor zesnul 21. října. Šlo o další dramatický rok Čech, v němž na tradiční kamenný stolec českých knížat uprostřed Hradu usedl nejmladší ze synů krále Vratislava II., Soběslav I.
Propojené české a polské legendy. Kosmas se při psaní mohl inspirovat v Krakově |
Kronikář se narodil zřejmě roku 1045 asi v kněžské rodině okolo svatovítské kapituly. Stalo se tak v éře panování knížete Břetislava I., jehož později vedl ve svém díle v mimořádné oblibě. Dal mu i zvučnou přezdívku Český Achilles. Kosmas mladá léta strávil na studiích v Lutychu.
Domů se vrátil v 90. letech 11. století, mimořádně vzdělaný děkan na pergamen vybroušenou latinou zaznamenával příběhy třeštění vládců Čech a elit po jejich boku, válečná tažení, ale i rozbouřené živly, deroucí se pražskou aglomerací. Dílem se mihne též idylka od rodinného krbu s družkou Božetěchou.