Potíže ve vztahu či v práci, málo přátel. Stále víc Pražanů potřebuje terapeuta

„Ano, lidí, kteří k nám chodí, rozhodně přibývá. Obecně ale stále přetrvávají dvě základní témata, a to problémy v partnerských vztazích a v práci,“ upřesnila psychoterapeutka v soukromé praxi a členka výboru České asociace pro psychoterapii Dominika Čechová.

Klienti se na ni nejčastěji obracejí kvůli partnerskému nesouladu, těžkému rozchodu, problémům s početím nebo nespokojenosti se single životem. „Při problémech v práci většinou řešíme klientův náběh na tzv. vyhoření, hrozící výpověď nebo jen nespokojenost s pracovním směřováním,“ objasnila Čechová.

Šťastný člověk pracuje rád a lépe. Jak řešit frustraci a nespokojenost

Podle ní se pak často v průběhu terapie ukazuje, že problémy klienta nezačínají u něj samotného, ale v negativních vzorcích komunikace a chování, které si klienti nesou ze své vlastní rodiny. „Potom pracujeme na porozumění výzev na základě práce s genosociogramem (metoda zapisování rodové zátěže do schématu, pozn. red.),“ vysvětlila psychoterapeutka.

V Praze jinak než jinde

Kromě zmíněných témat se ale obyvatelé Prahy musí vyrovnávat i s jinými výzvami, které jsou typické pro lidi žijící ve velkých městech.

Podle Čechové se často jedná o problém s péčí o děti v partnerstvích, kde se oba partneři potřebují nebo chtějí věnovat kariéře a zároveň nefunguje podpora od prarodičů či jiných příbuzných, nebo přílišné sepětí či závislost partnerských dvojic, což může vést k nebezpečným vzorcům chování. Více než v menších městech a obcích se v Praze vyskytuje i problém s hledáním nových přátel či nejistota lidí ohledně ekonomické situace spojená se závislostí na práci i v podmínkách, které jsou psychicky nevyhovující.

Přemíra informací může nyní zraňovat, říká expertka na duševní zdraví

„Ve velkých městech se koncentruje hodně lidí, kteří sem přicházejí za prací a opouštějí své rodinné kruhy, ztrácejí podporu přátel a jsou tak nuceni tvořit si nové sociální a podpůrné sítě,“ srovnala Čechová, jejíž klientela se skládá i z cizinců pracujících v Praze. „Když k tomu přidáte obtížnost našeho jazyka, je to pro mnoho cizinců tíživé. Paradoxně se nemusí jednat ani o vzdálené kulturní okruhy, už přestěhování z Košic do Prahy nese spoustu složitostí, odlišností a psychologických výzev,“ dodala.

Psychickou pohodu obyvatel Prahy v posledních letech však ovlivnily i zmíněné globální události. „Ve smíšených pracovních týmech docházelo na počátku ruské invaze na Ukrajinu před dvěma lety k bouřlivým situacím,“ přiznává psychoterapeutka. Hodně korporátních zaměstnanců z Ruska se obávalo, že jimi budou kolegové opovrhovat. Naopak Ukrajinci žijící v Praze trpěli pocity individuální viny, protože byli v bezpečí, kdežto jejich rodiny na Ukrajině byly ohroženy. „Mnozí z mých klientů bojovali s dilematem jak se angažovat, jak pomoci,“ podotkla Čechová.

Nedostatek dětských odborníků

Dobrou zprávou by mohlo být, že se lidé v hlavním městě už nezdráhají chodit na terapii, pokud cítí, že je něco tíží. „Myslím, že péče o duševní zdraví v Praze už není stigma. Zejména mezi mladší generací je teď dokonce trendy mít svého terapeuta,“ přiblížila situaci Čechová. Problémem ale podle ní zůstává nedostačující síť odborníků pro děti a mladistvé.

Každý čtvrtý žák má deprese, odhalil průzkum. Trápí je i problémy se spánkem

Centrum sociálních služeb Praha ve spolupráci s magistrátem loni zveřejnilo průzkum, podle kterého je právě duševní zdraví žáků v Praze alarmující. Až 27 % z nich podle výzkumu vykazuje tak nízký wellbeing (spokojenost se svým životem, pozn. red.), pro který Světová zdravotnická organizace doporučuje konzultaci či intervenci odborníka. Právě ti v metropoli ale nejvíce chybí.

Festival pro duši

Na duševní zdraví, osvětu veřejnosti a destigmatizaci lidí s duševním onemocněním se v Praze od čtvrtka do neděle zaměří festival Na hlavu, který pořádá Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze, kde bude program probíhat. Festival nabídne hlavně filmy a besedy s odborníky i lidmi s vlastní zkušeností s duševním onemocněním.

„Letos se budeme věnovat například tématu přijetí vlastního těla, duševnímu zdraví LGBTQ+ lidí, prevenci sebevražd nebo využití umělé inteligence v oblasti duševního zdraví,“ nastínila PR specialistka festivalu Pavla Chlebounová.