Československo se stalo před 70 lety teprve pátou zemí na světě, kde zdravotníci dokázali nahradit činnost ledvin. Dialyzační středisko v Ústí nad Orlicí funguje třicet let, za tu dobu však mělo v péči 870 pacientů.
Lékař Petr Gorun byl u toho, když v prosinci 1995 v pavilonu, který byl původně plánován pro onkologické pacienty, rozjížděl s prvními čtyřmi pacienty dialyzační oddělení. „Jednu pacientku jsem do té doby třikrát týdně vozil do o rok dříve otevřeného dialyzačního střediska v Rychnově nad Kněžnou, kam jsem ten rok jezdil do práce. V roce 1996 získala ledvinu, se kterou žila pět let. Poté se vrátila k nám a je tady s námi do dneška,“ ohlíží se vedoucí lékař dialyzačního střediska.
Selhaly mi ledviny. Na dialýzu musím chodit do konce života, říká Jaroslav![]() |
Situace ještě na začátku devadesátých let nebyla pro pacienty, kterým selhaly ledviny, vůbec jednoduchá. Mnoho lidí umíralo jen proto, že kapacita dialyzačních středisek nedostačovala. Jediné nefrologické a dialyzační středisko na území dnešního Pardubického kraje fungovalo nedaleko vlakového nádraží ve Svitavách, kde sloužilo od roku 1983. Toto dialyzační středisko a dialyzační středisko ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové byly jedinými dvěma středisky na východě Čech.
„Dvacet spádových pacientů ze Svitav jsme přebrali v roce 1996. Od té doby u nás počet pacientů přibýval. Nejvíc, asi 80 pacientů, mělo dialyzační středisko kolem roku 2015. Pokles nastal v roce 2018, kdy se otevřela dialýza ve Vysokém Mýtě,“ dodal Gorun. Daleko výraznější pád pacientů přišel v období covidu, kdy spousta chronických a oslabených pacientů zemřela. Dnes orlickoústecká dialýza pomáhá zhruba 60 pacientům.
Lepší vybavení i větší komfort
Za tři dekády se proměnila technologie, kdy rychlým vývojem prošly jak samotné dialyzační přístroje, tak úpravna vody, ale především dialyzátory, tedy místo, kde dochází k vlastnímu očištění krve. Proměnil se ale i přístup ke zdravotnické péči.
„Dnes dialyzační středisko považujeme za něco automatického, něco, co je dostupné pro každého v relativně krátké dojezdové vzdálenosti. Péče se dnes v mnohém přesouvá do pacientského komfortu, k péči, která je blíž pacientovi. Dialýza v Ústí nad Orlicí byla mezi prvními, která umožnila pacientům provádět hemodialýzu doma pomocí přístroje o velikosti tiskárny,“ vysvětluje lékař Martin Kuncek, ředitel sítě dialyzačních středisek společnosti B. Braun.
Doba pokročila natolik, že moderní farmakologická léčba dokáže oddálit nasazení dialýzy a v některých případech úplně zvrátit. V opačném případě přichází ke slovu transplantace. Ledviny se za celou historii orlickoústecké dialýzy dočkalo 122 pacientů, z toho 12 lidí ji získalo od žijícího dárce.
Je mezi nimi i chirurg-traumatolog Josef Lux, syn stejnojmenného předsedy KDU-ČSL. S fokálně segmentární glomerulosklerózou žije od dětství. První známky onemocnění se objevily už kolem desátého roku života. Po letech konzervativní léčby se v roce 2023 začal připravovat na tzv. preemptivní transplantaci od žijícího dárce, která se provádí ještě předtím, než je nutné zahájit pravidelnou dialyzační léčbu.
„V rodině byla připravena pomoct maminka i manželka, ale nakonec největší shodu měla moje sestra Marie. Nabídla to sama,“ popisuje Josef Lux, který se nejdříve zdráhal od nejmladší sestry ledvinu přijmout.
„Profesor Viklický, přednosta Nefrologické kliniky a Transplantačního centra pražského IKEM, mě ujistil, že rizika pro dárce jsou minimální a výhody transplantace od žijícího dárce velké. To mě vedlo k rozhodnutí nabídku od mojí sestry přijmout. Marušce jsem samozřejmě velmi vděčný, slovy se to vyjádřit nedá,“ dodává Lux, který transplantaci absolvoval loni v pražském IKEM.
Nejvhodnější dárce je příbuzný
Transplantační aktivita podle nefrologů míří k rekordním hodnotám. Jen za letošní rok se na čekací listině orlickoústecké dialýzy podařilo najít dárce pro osm pacientů, což je zatím v jednom roce nejvíc.
Syna Josefa Luxe zachránila transplantace ledviny, dárcem byla sestra![]() |
„Za prvních deset měsíců roku 2025 se v celé České republice odtransplantovalo 480 ledvin, z toho 34 od žijících dárců,“ řekla vedoucí Nefrologické a transplantační ambulance IKEM Silvie Rajnochová Bloudíčková.
Příbuzenská transplantace je podle lékařů nejvhodnější alternativou transplantace ledvin. Česko přitom ve srovnání s vyspělými zeměmi s transplantacemi ledvin od žijících dárců pokulhává.
Na první dialýze byla před 21 letyMezi dlouholeté pacientky dialyzačního střediska v Ústí nad Orlicí patří Barbora Brožková, která se začala poprvé dialyzovat před 21 lety. Po roce dialýzy podstoupila transplantaci, přičemž ledvinový štěp ji vydržel 14,5 roku. Nyní se opět dialyzuje a čeká na druhou transplantaci. Jak dlouho na dialýzu jezdíte? Čím to je, že tak dlouho čekáte na novou ledvinu? Jak jste zjistila, že máte problém s ledvinami? Věděla jste, co vás čeká? Jak často jezdíte na dialýzu? V čem je pro vás život bez ledvin nejvíc omezující? Cítíte úlevu po dialýze? Co si musíte odepřít? O domácí dialýze jste neuvažovala? |

