Mravenečník se narodil pár dnů před Vánocemi, titul posledního mláděte roku 2025 tak uhájil s přehledem. Pro samici, která mládě přivedla na svět, šlo už o čtvrtý porod.
„Jeho pohlaví budeme znát zhruba za dva měsíce. Na váze přibývá, což je známka jeho dobrého vývoje. Snažíme se, aby se nic nepokazilo, a proto co nejvíce snižujeme rizika, která by péči matky a jeho prospěch mohla narušit. I z tohoto důvodu ještě mládě nezavítalo ani do našeho fotoateliéru a dopřáváme jemu i matce klid,“ řekla ošetřovatelka Hana Dostálová.
Dostávají červy i krevety, ovoce jim nesvědčí. Čím krmí v zoo zvířecí gurmány |
Stromoví mravenečníci se ve volné přírodě vyskytují běžně, avšak jejich odchov v péči člověka je problematický. Důvod obtížného odchovu mravenečníků se přičítá nepřítomnosti termitů v potravě. Vždyť mravenečníci denně sežerou až 15 tisíc termitů a mravenců. Kromě toho občas vyloupí také včelí úl.
„Při získávání potravy si pomáhají lepkavým jazykem. Spolu s termity spolykají kamínky a písek, kterými v žaludku s pomocí žaludečních šťáv rozmělňují mravence, a tím podporují trávení,“ popsala mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.
„Na krmení jim v zahradě podáváme kaši, kterou tvoří jemně namleté maso s vejci, banány, kvalitními granulemi pro psy bez lepku, minerály a vitamíny. Trávicí funkci podporujeme rašelinou,“ dodala Gronská.
Dalším důvodem, proč se jinde mravenečníky v zajetí nedaří tolik rozmnožovat, může být i obtížné sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek panujících v tropických pralesích.
Mravenečník čtyřprstý má totiž svoje přirozené prostředí v pralesích Jižní Ameriky. Ocas má částečně ovíjivý a dovede se za něj zavěsit na větev. „Ve šplhání je mistr svého oboru, ale pohybuje se obratně i na zemi. Dlouhé drápy mu slouží jako háky ke šplhu, při pohybu po zemi mu však překáží, a proto došlapuje na klouby prstů,“ uvedla Gronská.
V sebeobraně se mravenečník postaví na zadní nohy a předními se brání. Má v nich velkou sílu, trhá i kusy dřeva. Aktivně žije hlavně v noci a za soumraku, přes den se ukrývá v dutinách stromů.
„Hledat mraveniště v korunách stromů může někomu připadat pošetilé, ovšem v tropických lesích si mravenci budují hnízda i ve větvích. Samice rodí najednou jedno mládě, které pak nosí na hřbetě,“ uzavřela Gronská.