„V těle Zdeňka Zerzána bilo srdce horala, dobrodruha a hlavně správného chlapa. Až do včerejška,“ napsala v pondělí na síti X Horská služba ČR.
V těle Zdeňka Zerzána bilo srdce horala, dobrodruha a hlavně správného chlapa. Až do včerejška. Dvacet let jako náčelník vedl HS v Jeseníkách a zasloužil se o záchranu mnoha životů. Čest jeho památce🖤 https://t.co/o4VpCRmdzw
Zerzáň se narodil 28. dubna 1937 ve Zlíně, kde jako dítě během druhé světové války v roce 1944 zažil bombardování města. Krátce po válce se s rodinou přestěhoval do Koutů nad Desnou. Tam strávil mládí, které bylo úzce spojeno s přírodou.
Doufal, že se stane letcem. Proto si podal přihlášku do vojenské letecké školy v Přerově a na leteckého mechanika na Ruzyň. Zájmy komunistické strany se ale s těmi jeho neslučovaly. Vyučil se proto na opraváře motorových kolejových vozidel.
Český i sovětský socialismus považoval už od dospívání za absurdní a ani režimu se jeho časté výroky o něm nelíbily. Přesto se roku 1958 při kariérním postupu během vojenské služby stal členem KSČ.
Proti vpádu vojsk protestovala i Čáslavská, pak se musela ukrýt v Jeseníkách |
Od roku 1954 byl Zerzáň též dobrovolným členem Horské služby Jeseníky. Postupně se dostal na místo správce horské chaty na Vřesové studánce a v roce 1967 začal působit jako náčelník Horské služby. Právě tam o rok později ukrýval před StB a KGB českou gymnastku Věru Čáslavskou. Ta po podepsání petice Dva tisíce slov před olympiádou v Mexiku hledala, kde by se mohla před nástrahami režimu skrývat. I na Vřesové studánce tehdy v přírodě před odjezdem na závody několik týdnů trénovala.
Hrdinský čin měl však pro Zerzáně následky. Během normalizačních čistek ho KSČ vyloučila. Zůstal ale alespoň náčelníkem Horské služby, a to bezmála dvacet let. Než musel kvůli politickému nátlaku své místo v roce 1987 opustit. Až do sametové revoluce navíc čelil nátlaku režimu. Výslechy StB u něj nebyly nic výjimečného.
Jako první sjel Kilimandžáro, po gratulaci mu komunisté zařídili vyhazov |
Během služby u horské služby Zerzáň několikrát zasahoval u pádu lavin. V roce 1980 navíc jako vůbec první sjel nejvyšší horu Afriky Kilimandžáro na lyžích. 17. listopadu 1989 se zapojil do protirežimních demonstrací doma v Šumperku i v Praze.
Po převratu začal podnikat. Provozoval školu létání a leteckou firmu. V letech 1994 až 1998 byl místostarostou Šumperka. Také předsedal Sdružení cestovního ruchu Jeseníky.