Lesy ČR mají pro projekty ke zlepšení zadržování vody v přírodě program nazvaný Vracíme vodu lesu, který běží už dva roky.

„V Olomouckém kraji už se podařilo uskutečnit desítky staveb. Většinou jde o nové nebo obnovené lesní nádrže, tůně či mokřady,“ sdělila mluvčí Eva Jouklová.

Lesy jsou přirozenou zásobárnou vody, která též zabraňuje rychlému odtoku srážek. Kryjí rovněž půdu před spalujícími slunečními paprsky a vytvářejí příznivé klima pro život rostlin i živočichů.

Státní podnik také revitalizuje koryta toků, což podle jeho mluvčí pomáhá proti velké vodě i suchu. V řadě případů přitom nejsou potřeba drahé stavby.

„Hovoříme o nákladech od tisíců korun. Někdy jde nicméně i o investice v řádu milionů,“ nastínila.

Letos plánují Lesy ČR zahájit patnáct staveb

Jednou z největších staveb v rámci programu je na střední Moravě nádrž u potoka Podbrádek u Žádlovic na Šumpersku. Pojme na sedm tisíc kubíků vody, součástí byla i úprava koryta a vyhloubení tůní.

„Koryto nyní přirozeně meandruje krajinou a při zvýšených průtocích se voda může rozlít do okolní nivy a desítky nových tůní,“ shrnula Jouklová. Povodeň tak nebude ohrožovat obydlené části obce.

Kromě toho také Lesy ČR například v Jeseníku zrekonstruovaly nádrž Malý Tovaryš, u nedalekého Javorníku pak vznikla nádrž, jež zadrží zhruba 2 300 kubíků vody. Na říčce Losinka se zase uskutečnily úpravy toku, které zpomalí vodu a také zabrání sesuvům půdy či erozi.

Podnik rovněž buduje přehrážku z lomového kamene s trvalou tůní u Lipinského potoka u Šternberku, která město ochrání před splaveninami. A u Náměště na Hané vznikají tůně a mokřady.

„V tomto roce plánujeme v kraji zahájit patnáct staveb. Půjde například o vodní nádrž a revitalizaci několika toků, výstavbu protipovodňových opatření a další projekty včetně plánované údržby. Zároveň projekčně chystáme další akce,“ předestřela Jouklová.

Vodě z umělého koryta opět umožní rozlití

Velký projekt na zadržení vody v krajině nyní připravuje ve spolupráci s Lesy ČR a Povodím Moravy Loučná nad Desnou na Šumpersku, která potřebuje lépe ochránit před velkou vodou v oblasti Hučivé Desné a Poniklého potoka.

„Neplánujeme jen protipovodňovou ochranu, ale také přírodě blízká opatření na zadržení vody v krajině,“ řekla starostka Loučné Petra Harazímová.

Půjde o několik etap, během nichž vzniknou tůňky či jezírka, také dojde ke zdrsnění lesních cest.

„Hučivá Desná byla převedena do umělého koryta, takže se počítá i s rozlitím vody do původního koryta v lesích, což spolu s dalšími opatřeními významně pomůže obci proti záplavám,“ vysvětlila Harazímová. Vše ale potrvá řadu let.

Nové tůně mohou zadržet i extrémní srážky

Zadržování vody v krajině se věnují i spolky jako Silezika, jež se zaměřuje na Jesenicko. Za sebou má řadu jezírek, tůní a mokřadů, loni postavila třeba tůně u Farského lesa ve Vidnavě, což byla zatím největší akce spolku v tomto oboru.

„Projekt spočíval ve vytvoření soustavy větších tůní a drobných příčných objektů. Voda se tam po intenzivnějších či trvalejších deštích sbírá z plochy 60 hektarů,“ popsal šéf Sileziky Juraj Grňo.

Kapacita nových tůní je dimenzována tak, aby zvládly zadržet přibližně 10 tisíc kubíků vody.

„Pokud budou tůně převážně prázdné a naprší extrémní srážky, z území by nemělo nic odtéct,“ doplnil Grňo s tím, že projekt přináší i zajímavou ukázku doplňování podzemních vod.

„Kromě podpory biodiverzity a zlepšení hydrologických charakteristik území jde o příklad skutečně komplexního přístupu ke zvyšování retence,“ podotkl Grňo.