Dějinné zvraty autoři zkoumají na vybraných zámcích, které s jednou výjimkou přežily do dnešních dnů.
„Důraz klademe hlavně na období druhé poloviny 20. století. Zároveň prezentujeme nové způsoby řešení další existence a využití těchto zámků,“ říká hlavní autorka knihy Romana Rosová z ostravské pobočky Národního památkového ústavu.
Proč ta publikace vznikla?
Je to jeden z výstupů výzkumného projektu na podporu národní a kulturní identity s názvem Zámky v krajině moravskoslezského pomezí financovaného ministerstvem kultury.
Lidé Ostravu milují, proto hledají její historické kořeny, říká Petr Lexa Přendík |
Jak jste zámky vybírali?
Rozdělili jsme je do tří skupin, které mají vždy společného jmenovatele. Jedna představuje ty zámky, jejichž budoucnost je nejasná a nejistá. Tam jsme zařadili Chotěbuz, Kunčice a Neplachovice. Pak jsou to zámky, které již mají jasnou a fungující náplň – Stará Ves nad Ondřejnicí, Kunín a Hošťálkovy. Třetí skupinu tvoří ty, které náplň aktuálně hledají. Do této části s názvem Nadějné vyhlídky jsme zařadili zámky Janovice, Bílovec a Dívčí Hrad.
Proč se zabýváte zámkem v Kunčicích, který už neexistuje a na jeho místě stojí průmyslová hala?
Chtěli jsme ukázat, jak to taky může dopadnout. Zámek v Kunčicích, který se ještě za komunistického režimu různě využíval, mimo jiné jako ubytovna pro dělníky z Nové huti Klementa Gottwalda nebo sklad, zanikl paradoxně až po pádu totality. Získali jej poslední majitelé – bratři Pravdovi, kteří byli odsouzeni v politických procesech do vězení. Po rehabilitaci a restituci však zámek prodali. Bohužel se dostal do rukou spekulantů, kteří neměli žádný zájem ho opravit.
Ruinu zámku v části Českého Těšína Chotěbuzi jste vybrali z jakého důvodu?
Vlastníkem je teď obec, která se snaží zámek zabezpečit a hledá možnosti, jak by mohl fungovat dál. Podle odborníka na statiku je možná oprava, což ale samozřejmě záleží na penězích. Lze také uvažovat o variantě zakonzervované ruiny, která může být taky turisticky atraktivní. Je to příklad zámku se zatím nejistou budoucností.
Co si můžeme představit pod novými přístupy k prezentaci zámků?
Dnes hrady a zámky často při prohlídkách prezentují mobiliář, který pochází z úplně jiných objektů i regionů. To se ale návštěvníci většinou vůbec nedozvědí. Po 2. světové válce se hodnotné konfiskované předměty soustředily do takzvaných svozových objektů a pak se jimi vybavovaly zámky určené k prezentaci. Často se ale v průběhu zajištění mobiliáře mnohé rozkradlo a zašantročilo. Tak se stalo třeba to, že část cenného vybavení ze zámku v Janovicích byla nalezena v roce 1949 na nádraží v Mělníku. Snažíme se, aby se tato kapitola dějin dostala více do povědomí. Zároveň propagujeme prezentaci historie zámků třeba i formou nových metod.
Romana Rosová je hlavní autorkou knihy Místa skrytých příběhů. (26. leden 2026)
Můžete to přiblížit?
Příkladem je expozice v zámku v Bílovci, kde na právě probíhající výstavě představujeme také vývoj tohoto barokního objektu v době renesance. Je tam třeba 3D model hradu z té doby, do kterého mohou návštěvníci virtuálně vstoupit. Při archeologických výzkumech se našly mimo jiné pozůstatky renesanční kuchyně, což bude využito i pro prezentaci historické gastronomie. Na tom spolupracujeme s kolegy ze Slezské univerzity v Opavě, kteří se zabývají kulinárním dědictvím.
Jaké budou další výstupy zámeckého projektu?
Mimo jiné to bude třídílný dokumentární film, který v letošním roce natočíme ve spolupráci s kolegy ze Slezské univerzity v Opavě.
5. srpna 2017 |