Firma má povolení stavět silnici, plot však ukrojil z chráněné Plachty

  8:50
Ochranáři si stěžují, že nečinnost úřadů kousek po kousku ničí přírodní památku Na Plachtě na okraji Hradce Králové. Nejnověji si z cenného území ukousl plot pro stavbu silnice u logistického areálu.

Firma Devys získala stavební povolení na budování komunikace uvnitř logistického areálu, plot zahradil stezku vedoucí do přírodní památky Na Plachtě (30. 3. 2021). | foto: Petr Záleský, MF DNES

Teprve před pěti měsíci se podařilo zastavit přípravy stavby silnice vedoucí okrajem přírodní památky Na Plachtě. Jen tak málo času měla hradecká unikátní lokalita klid.

Nyní je kolem Plachty zase rušno. Logistický areál firmy Devys totiž získal stavební povolení na budování vnitropodnikové komunikace a plotem zahradil hlavní stezku vedoucí do někdejšího cvičiště z několikatisícového sídliště. Hlavní díl viny podle ochranářů nenese investor, ale liknavost úřadů.

Přestože již práce začaly, odborníci apelují, že ještě není pozdě a devastaci několika stovek metrů čtverečních lze zastavit bez fatálních dopadů na zvláště chráněné druhy živočichů.

Ze sídliště v Rybově ulici a Na Brně vede na Plachtu panelová cesta, která se po několika desítkách metrů mění ve vyšlapanou stezku kolem obytných domů, jejichž obyvatelé se dívají přímo na dvůr skladovacího areálu. Cestu zatarasil nový drátěný plot s vyvěšeným stavebním povolením na komunikaci.

A protože lidí mířících ze sídliště Na Plachtu rozhodne není málo, už si vyšlapali novou stezku. Mimochodem právě v těchto místech předchozí průzkumy dokázaly, že se tu daří například čolkovi obecnému, ještěrce živorodé i obecné nebo slepýši křehkému. Dohromady bylo na parcele nalezeno sedm druhů zvláště chráněných živočichů a 11 druhů z Červeného seznamu bezobratlých.

Zastavte práce, vyzvali ekologové

Ochranáři neviní firmu, která se chce rozvíjet a potřebuje k tomu novou komunikaci a parkoviště. Podivují se ale nad tím, že záměr získal povolení.

Nejnověji podle nich selhala Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která prý konstatovala, že biotop je zničen, přestože firma dosud stihla jen strhnout drnový porost a vykácet stromy.

„Pokud by ČIŽP zasáhla bezprostředně po nahlášení oplocení pozemku, k zásahu nemuselo dojít. Považujeme to za nečinnost správního orgánu,“ zlobí se exnáměstek primátora pro životní prostředí Martin Hanousek (Změna a Zelení), podle kterého nelze dosavadní výsledek stavebních prací klasifikovat jako zničení biotopu, ale pouze coby nepovolený zásah.

Upozorňuje, že Na Plachtě se drny strhávají naprosto běžně na podporu zvláště chráněných druhů, a argumentuje, že například zimující ještěrky nebo larvy svižníků mohou přezimovat i v metrové hloubce.

Skupina ekologů včetně botanika a zastupitele Ivo Králíčka (Změna a Zelení) nebo člena výboru Východočeské pobočky České společnosti entomologické Jana Pelikána ČIŽP adresovala výzvu, aby inspektoři bezodkladně zastavili další stavební práce.

Ředitel: Inspekce není nečinná

„Dovoluji si podotknout, že Česká inspekce životního prostředí není nečinná. Krom předaných zjištění zajišťuje další důkazy tak, aby potvrdila, nebo vyvrátila možné protiprávní jednání. Šetření provádí inspektoři s vysokou mírou zkušeností, kteří v případě potřeby konzultují nejasnosti v případech s příslušným metodickým oddělením ředitelství České inspekce životního prostředí. Jelikož šetření nebylo doposud dokončeno, není možné aktuálně sdělit jeho výsledek,“ odmítá nečinnost Lukáš Trávníček, ředitel oblastního inspektorátu ČIŽP.

„Obávám se, že pokud vaši inspektoři odmítli provést zastavení škodlivé činnosti s odůvodněním, že byl biotop zničen, tak to bohužel zcela tragicky vypovídá o všem možném. Ale jen ne o tom, že je ČIŽP činná, jak má být, že se jedná o inspektory s vysokou mírou zkušeností, nebo o tom, že metodické oddělení ČIŽP alespoň něco málo tuší o přírodě a její ochraně. Ba právě naopak to svědčí hlavně o tom, že ČIŽP nadále pokračuje ve svém rozkladu,“ odpověděl šéfovi inspekce David Číp z ochranářské skupiny Jaro Jaroměř, jež Na Plachtu před třemi lety vpustila stádo divokých koní.

K apelu na ČIŽP se přidává i zooložka Blanka Mikátová, jež se angažovala také v případě petice proti uvažované silnici přes Plachtu.

„Veškeré zásahy, které zde jsou či budou učiněny, mohou být pouze za předpokladu, že bude udělena výjimka k zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů. Výjimka může být udělena pouze v případě, že veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody. Pokud udělena není, je jednání majitele protiprávní a ČIŽP musí takový případ řešit,“ uvedla.

Také podle Mikátové nelze souhlasit s tezí, že území je již zničené: „Již tu byly pozorovány samičky čmeláků, které hledají vhodná místa pro zahnízdění. Pokud by však došlo k nevratné změně, byla by tato plocha pro přírodu ztracena. Ztrátu i malých ploch nelze bagatelizovat. Právě těmito drobnými postupnými krůčky přírodu ztrácíme.“

Podivuhodná série chyb

Podle Davida Čípa se nejen kolem kontroverzní parcely, ale širšího území Plachty přihodila celá série chyb ve vlastnictví půdy. Vše prý načala státní Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), která jen přihlížela, když ministerstvo obrany oblast převedlo na developery.

Po velké vlně nevole se podařilo pozemky převést zpět, když byl předchozí krok shledán nezákonným. Po dalších několika letech konečně následoval převod na AOPK, jenže trápení gradovalo a odnesla to právě čerstvě oplocená parcela.

„Na tento pozemek zodpovědní úředníci prostě normálně zapomněli. Byli na to opakovaně upozorňováni, slibovali, že to zařídí. Nezařídili ale nic, pozemek proto ministerstvo obrany prodalo soukromému investorovi. I zde stále ještě mohly zafungovat další kontrolní mechanismy státu. Krajský úřad, městský úřad, a případně pak nakonec i ČIŽP, ale i tady zatím čistá nula,“ podotýká Číp.

„Prostě selhalo úplně vše a zcela zbytečně se vyrobil problém, který by nemusel vůbec být, kdyby státní ochrana přírody alespoň v jednom případě fungovala, jak má. Jednou to budu muset všechno sepsat do knížky, aby studenti nastupující generace lépe chápali, jak bylo možné, že jsme toho tolik nechali společně zničit,“ dodává Číp.

Plachta? Stále ve střehu

Martin Hanousek se podivuje i nad tím, že projekt získal stavební povolení. „Zjistil jsem, že ta plocha je v územním plánu vedená jako veřejné prostranství a městská zeleň. Neúspěšně jsem se dvakrát ptal stavebního úřadu, jak je možné, že povolili vnitropodnikovou komunikaci,“ řekl.

„Ano, firma se musí rozvíjet a já chápu její konání, ale musí se dodržovat zákon o ochraně přírody a krajiny, tedy mít vypořádané povolení například ke kácení stromů. Krajský úřad měl společnost upozornit, že k záměru potřebuje výjimku na zvláště chráněné druhy živočichů a doložit průzkum. Nic z toho se nestalo, zaseknout by to tedy jednoznačně měla inspekce životního prostředí,“ upozorňuje Hanousek.

Na problémy s Plachtou si prý již zvykl. „V případě Plachty musíte být stále ve střehu. Klid tam nebude asi nikdy,“ poznamenal.