„Populace hmyzu se snižuje. Ubylo denních motýlů i dalších druhů,“ uvedla Pavla Tájková z Českého svazu ochránců přírody.
Pozemek mezi obcemi Prameny a Mnichov dosud nebyl obhospodařován, protože je částečně podmáčený. I kvůli tomu se zde rozšířily agresivní druhy trav a dalších rostlin, které potlačují přirozený rozvoj bylin, jež zase potřebuje k životu hmyz, včetně motýlů.
 |
I když by se mohlo zdát, že louka se stane domovem řady živočichů nejlépe tak, že si jí člověk nebude všímat, podle Tájkové je to naopak. „Luční společenstva potřebují lidský zásah v době sekání. Ne celé plochy, ale jejích částí tak, aby zbytek byl vždy útočištěm pro hmyzí společenstva,“ vysvětlila.
Společný projekt nese název Motýlí louky Rudiho Mattoniho. Pravnuk Heinricha Mattoniho, který žil v USA a zemřel letos v lednu, byl totiž významným entomologem.
„Zaměřoval se právě na motýly, jejichž výskyt považoval za jeden z indikátorů čistoty životního prostředí,“ vysvětlila Andrea Brožová, mluvčí společnosti Mattoni 1873.
Projekt je podle ní dlouhodobý a netýká se pouze Karlovarského kraje. „Obdobné louky vznikají i v okolí našich podniků v Poděbradech a Byňově,“ dodala s tím, že by biodiverzní louky měly expandovat i do zahraničí.