iDNES.cz

Brno odhaluje kryt hluboko ve skále, byl připraven i na atomový útok

  14:32
Kryt Denis vyražený ve skále pod Petrovem je patrně nejbezpečnějším místem v Brně. Na tři až čtyři dny by v něm našly dočasné útočiště až tři tisíce lidí a zachránily se i v případě atomového útoku. Pokud to covidová situace dovolí, zanedlouho se do něj podívají i návštěvníci.

Denně kolem něj projdou nebo projedou tisíce Brňanů, ale většina z nich nejspíš ani netuší, že právě tady pod Kapucínskými terasami nedaleko zastávky Nové sady se Denis rozkládá. Kdyby v době studené války Brno čelilo hrozbě ze vzduchu, velmi rychle by se změnil v dočasnou skrýš 35 metrů pod zemí.

„Byl totiž spádový. Určen pro 2 500 až tři tisíce lidí, kteří by se v okamžiku leteckého útoku nacházeli v okolí hlavního nádraží,“ vysvětluje expert na brněnské podzemí Aleš Svoboda

Brněnský kryt Denis, jejž tvoří soustava 900 metrů dlouhých chodeb více než tři desítky metrů pod zemí, začali v místě tehdejší slepé Skalní ulice budovat po druhé světové válce.

Jako úkryt se ve skutečnosti využil jen při cvičeních a teď jeho dlouhé chodby slouží jako depozitář části kamenných prvků ze zničené Královské kaple, která kdysi stála na rohu Veselé ulice a Dominikánského náměstí.

Návštěvníci do krytu vstoupí hlavním vchodem naproti budově Kooperativy na nároží Husovy a Nádražní ulice. Prohlédnou si v něm elektrocentrálu, strojovnu i původní dochované vybavení. 

K němu patří třeba měřiče tlaku, filtrační komora, jež zajišťovala, aby byl vzduch uvnitř dýchatelný, rozhlas po drátě, sociální zázemí i sprchy. Lahve s kyslíkem vevnitř naopak kvůli bezpečnosti nezůstaly.

Náklady činí jen pár desítek tisíc

Kryt je soběstačný, i co se týká vody. Denis má totiž dvě studny s kvalitní, čistou vodou, zatímco již otevřený kryt 10-Z pod Špilberkem, jenž byl za minulého režimu určen pro politické představitele města a kraje, má nádrže, které bylo třeba napustit. Denis disponuje i takzvaným hermetizačním režimem, což znamená, že je použitelný také při atomovém útoku.

„Kryt chceme ukázat v celé jeho autentické kráse. Plánujeme ho zpřístupnit se startem sezony. Nyní řešíme svěření objektu, což se má stát na březnovém zastupitelstvu města Brna,“ hlásí Adéla Nováková, mluvčí Turistického informačního centra v Brně (TIC). 

Náměstek primátorky Jiří Oliva (ČSSD) potvrdil, že jakmile dorazí žádost o svěření, hned se jí budou politici na radě a zastupitelstvu zabývat.

Podzemí je na otevření v podstatě připraveno. „Nebudeme do krytu nijak zásadně zasahovat. Náklady se proto pohybují v řádu maximálně desítek tisíc korun na drobné úpravy, nákup potřebného vybavení, jako jsou čelovky, či zaškolení průvodců do nové trasy,“ přibližuje Nováková s tím, že je třeba už jen zajistit posudek BOZP a hasičů.

Kryt, jejž tvoří soustava 900 metrů dlouhých chodeb více než tři desítky metrů pod zemí, začali v místě tehdejší slepé Skalní ulice budovat po druhé světové válce. Stavěli ho natřikrát a každá etapa obnášela vyražení tří set metrů chodeb.

Úniková cesta vede do kláštera

Tři hlavní vstupy do krytu vedou z Nádražní ulice, ale má i spoustou nouzových úniků, které míří i do Kapucínských zahrad.

„Stavebně je objekt velmi zajímavě propojený. Jedna úniková cesta vede dokonce do kapucínského kláštera. Z něj byl pod terasami vykopán sklep, datován do roku 1711. Přímo ze sklepa se přes pancéřové dveře dostanete krátkou chodbičkou do krytu,“ popisuje Svoboda.

Jedna cesta vedla zase šachtou po dlouhém žebříku až na temeno Petrova před bývalý M-klub, dnes Restauraci L’Eau Vive, v níž obsluhují misijní sestry.

„Zajímavostí také je, že severozápadní roh krytu leží přímo pod katedrálou,“ dodává objevitel brněnského podzemí.

O krytu poprvé napsal v roce 2005. A ještě musel žádat o souhlas. „Nechtěli mi to povolit, protože se pořád vedl jako strategické místo civilní obrany. Ale přesvědčil jsem je, už nemá cenu kryt tajit,“ směje se Svoboda. 

Očekává, že až se kryt otevře lidem, bude o prohlídky velký zájem. Brněnské podzemí totiž láká, a když se zpřístupní jeho další část, zvědavci se jen hrnou.

To se ukázalo i loni, kdy se v červenci zpřístupnil jeden ze čtveřice vodojemů na Žlutém kopci. Tajemné místo, připodobňované k istanbulským cisternám Jerabatan připomínajícím podzemní chrám, zatím navštívilo 2 631 lidí. Poptávka loni několikanásobně převýšila kapacitu prohlídek. 

„Zájem návštěvníků byl obrovský. Nové termíny prohlídek byly vždy vyprodané během pár minut. Kapacita je maximálně 15 lidí a kvůli pandemii fungovalo podzemí omezeně,“ podotýká Nováková.

Kryt Denis ve skále pod Petrovem pojme až tři tisíce lidí.

Kryt Denis ve skále pod Petrovem pojme až tři tisíce lidí.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

zpět na článek