Zoo odchovala mládě lamy vikuně. Kvůli vlně je ve volné přírodě téměř vyhubili

  13:36
Ve zlínské zoo se podařil další chovatelský úspěch – odchov mláděte lamy vikuně. Sameček se narodil na začátku října po dlouhých 13 letech od posledního odchovu. Návštěvníci uvidí celé stádo vikuní včetně mláděte v prostorném výběhu v americké oblasti.

Zoo Zlín chová lamy vikuně od roku 2004. Úspěšně odchovala již 14 mláďat. Současnou skupinu tvoří samec z polské Zoo Lodž, 2 samice ze Zoo Berlín, 1 samice ze Zoo Wuppertal a aktuálně dvouměsíční sameček.

„Samice zvládla porod mláděte hladce a během několika minut. Mládě bylo hned po narození vitální, stavělo se na nohy a dožadovalo se mateřského mléka. A také matka se o něj vzorně stará od prvních okamžiků. Při kontrole na konci listopadu jsme zjistili, že je to sameček,“ přiblížila chovatelka Sára Palová.

Po 13 letech se ve zlínské zoologické zahradě narodilo mládě lamy vikuně. (prosinec 2025)

Odchov vikuní je specifický především jejich vysokou citlivostí na prostředí. „Samice jsou velmi náročné na klid, bezpečí i stabilní podmínky, jakékoli narušení může ohrozit průběh březosti či následnou péči o novorozené mládě,“ doplnila chovatelka.

Zlínská zoo po 37 letech končí s chovem lachtanů, stěhují se do Maďarska

V Evropě chová tyto lamy 75 zahrad, za poslední rok se však odchov podařil pouze ve 23 institucí včetně Zoo Zlín. Mládě přichází na svět po březosti dlouhé 11 měsíců. Při porodu váží kolem 5 kilogramů a již po 15 minutách je schopno následovat matku. Mateřské mléko saje zhruba 10 měsíců. Mladé vikuně dospívají nejdříve ve dvou letech, dožívají se přibližně 20 let. Potravu tvoří výhradně traviny a byliny.

Ve zlínské zoo jim k pastvě stačí prostorný travnatý výběh. Dostávají však také seno, speciální granule pro lamy a strouhanou mrkve doplněnou o minerální látky.

Vzácná a drahá vlna

Vikuňa je v přírodě symbolem andských velehor. Ve vysokých Andách jižního Peru a Bolívie a v severních oblastech Argentiny a Chile žijí v malých harémech vedených dominantním samcem. Každá taková skupina si pečlivě chrání své území.

Je známá především pro svou velmi kvalitní srst zlatohnědé barvy, jejíž vlákna jsou jemnější než kašmír, a přitom velmi pevná. Dospělá vikuňa poskytne necelý jeden kilogram vlny každé dva roky, jedná se tedy o vzácný a drahý produkt. Právě lov pro vlnu a kůži přivedl vikuně na pokraj vyhubení.

Zlínská zoo má záchrannou stanici pro odebrané lvy. Je první v republice

„V roce 1965 žilo v jihoamerických horách pouze 6 000 vikuní. V poslední chvíli zachránilo vikuňu vyhlášení několika rezervací, přísný zákaz lovu i mezinárodního obchodu. Dnes se početnost odhaduje na 350 000 dospělých jedinců,“ doplnila Palová.

V roce 2021 tak vikuňa mohla být zařazena na tzv. Zelený seznam, do kterého jsou zapisovány druhy, jejichž populace se díky ochranářským opatřením úspěšně obnovuje. Jedná se o protiklad Červeného seznamu ohrožených druhů.

Autor: