Jaguáři jsou zpět, zoo Zlín jim připravila největší zázemí v Evropě

  16:34
Největší evropské zázemí pro chov jaguárů vybudovala zlínská zoo v Lešné. Veřejnosti se otevře v neděli 15. května ve 13 hodin. Naposledy mohli návštěvníci vidět tyto šelmy ve Zlíně před více než dvaceti lety. Nyní pro ně zahrada vybudovala areál o rozloze 2 tisíce metrů čtverečních.

Dany, rok a půl starý samec jaguára je ve Zlíně teprve krátce a na nový výběh si zvyká třetí den. Přesto už komunikuje s ošetřovatelkou. Reaguje na své jméno, čenichem se dotkne balonku na konci tyčky, ozve se kliknutí a on dostane kus masa.

„Má základy pozitivního tréninku a my v něm pokračujeme. Takto ho můžeme naučit třeba to, aby se nechal prohlédnout veterinářem, otevřel tlamu nebo ukázal packy,“ vysvětluje zooložka Markéta Horská.

Nový pavilon tvoří venkovní výběhy i vnitřní ubikace s nejmodernějšími bezpečnostními prvky. „Aby byla komfortní jak pro naše zvířata, tak pro pracovníky nebo třeba veterináře,“ popisuje ředitel zoo Roman Horský.

Kromě Danyho, který pochází z Dánska, získala zlínská zahrada i samici Yunu. Převezli ji teprve před nedávnem z německé zahrady v Rostocku a má téměř dva roky. „Takže jsou to oba ještě teenageři a myslím, že se s nimi bude dobře pracovat,“ uvažuje ředitel.

Po převozu do Zlína je nechali pár dnů ve vnitřním pavilonu, potom jim nabídli cestu ven. Podstatné je nechat zvířata v klidu a nastavit denní režim. Proto k nim chodí stále stejní ošetřovatelé, ve stejnou dobu je i krmení.

Yuna je zatím opatrnější, do venkovního výběhu ji to neláká a dění pozoruje schovaná za velkým pískovcovým kamenem. Úkrytů má na výběr. V areálu nejsou žádné umělé skály, navezli sem kusy pískovce, celkem 56 tun. Taky vytvořili jezero s prosklenou stěnou. „Jaguáři jsou jedny z mála kočkovitých šelem, které mají rády vodu. Dokonce v ní loví a my doufáme, že v nich tyto instinkty probudíme,“ říká Horský. „Zároveň jsme ale dostali zprávu, že Yuna nemá ráda ryby, tak uvidíme, jestli ji zlákáme,“ směje se.

Základ jídelníčku jaguárů tvoří kuřecí a hovězí maso, křepelky a králíci. Krmná dávka se pohybuje mezi 12 a 14 kilogramy masa za týden a kuřecí je zatím nejoblíbenější.

Jaguár trek připomíná Jižní Ameriku

Obě zvířata se teprve seznamují jak s prostředím, tak i navzájem. Ve vnitřní ubikaci je ještě dělí pletivo, ale jejich reakce budí naději. Ve volné přírodě totiž v dospělosti žijí jako solitéři a setkávají se jen během říje. „My doufáme, že budou sdílet společný výběh po celou dobu,“ říká Horská. „Když se podaří dobře vybrat chovný pár, samotný odchov už nebývá obtížný,“ věří. „Záleží na povahách těch zvířat, to všechno se teprve uvidí,“ doplňuje ředitel.

Nový pavilon nese název Jaguár trek a stojí v prudkém kopci pod tropickou halou Yukatan. Stavba přišla na 50 milionů korun, velký díl z toho padl na úpravu cesty. Původně vedla přímo vzhůru, pro rodiče s kočárky byla sjízdná obtížně, pro vozíčkáře prakticky vůbec. Teď vede v serpentinách a díky tomu má mírnější sklon.

Celá oblast evokuje prostředí jižní Ameriky. „Snažili jsme se navodit dojem, že v tom místě byla lidská civilizace, kterou postupně pohlcuje fauna a flora,“ objasnila mluvčí zoo Romana Mikešová. Proto je pavilon postavený ze dřeva, desky na stěnách místy doplňují pláty rezivějícího plechu. A sem tam návštěvník najde keramického kolibříka.

„Jsou symbolem jihoamerického kontinentu. Každý region, který v naší zoo představujeme, doplňujeme i výtvarnými prvky, v případě Afriky jsou to dřevěné sochy, v Asii zase kovové sochy Budhů,“ připomíná Mikešová.

Minulý chov ukončili koncem 90. let

Vedle pavilonu jaguárů je velká voliéra pro kondory a papoušky ara, na dohled jsou výběhy pro mravenečníky, kapybary nebo tapíry.

Velká výhoda pro návštěvníky je, že každý z jaguárů má jiné zbarvení. Zatímco Yuna má typicky zlatou srst s černými skvrnami, kterým se správně říká rozety, Dany má melanistickou formu. To znamená, že je uhlově černý. Laicky se takovým exemplářům říká černí panteři a jde o genetickou odchylku, která je v přírodě poměrně běžná. „Máme štěstí, takto jsem si je přáli, ale výběr konkrétních jedinců jsme nemohli ovlivnit. Rozhodnutí bylo na koordinátorovi chovu,“ vypráví Horský.

Černě zbarvené předky má i samice Yuna a je tedy pravděpodobné, že pokud se zlínští jaguáři stanou rodiči, převládne melanistická forma i u jejich koťat. Tím by chov volně navázal na ten předchozí. Od 60. let minulého století do ukončení chovu na konci 90. let, se ve Zlíně narodilo osm mláďat jaguára. „Z toho šest se podařilo odchovat a všechna byla v černé variantně,“ připomněl tehdejší ředitel zahrady Ivo Klika.

Pavilon šelem si mohou návštěvníci pamatovat v místě, kde dnes stojí hala Yukatan. Postupně ale dožil a pro velké šelmy už nebyl vyhovující. „Pamatuji si tři jaguáry. S velkou lítostí jsme je pustili jinam, do lepších podmínek. Ale věřili jsme, že se do Zlína vrátí,“ vzpomíná Horský.