Veřejnosti zahrada nabídla různé možnosti, jak během pandemie přispět, a brzy zjistili, že největší zájem je o virtuální výpůjčku oblíbeného zvířete domů, která vyjde na stokoruny.
Zoo Zlín i díky této pomoci získala od lidí dosud téměř 10 milionů korun, které jsou pro ni klíčové.
Její provozní náklady totiž činí sedm milionů korun měsíčně. A omezit je nejde, největší část z nich tvoří krmení a péče o zvířata. Dosavadní rezervy už navíc zoo vyčerpala na konci minulého roku.
„Jsme lidem hrozně vděční, takovou pomoc jsme vůbec nečekali. Na jeden až dva měsíce se můžeme vrátit k provozu bez krizových omezení, která nám hrozila,“ řekl ředitel zoo Roman Horský.
Na mysli má například propouštění nebo snížení kvality krmiva pro zvířata. Pomůže i stát, který zahradám navýší dotaci určenou především na potravu. Zlínská zoo tak získá další čtyři miliony korun.
Zoologická zahrada v místní části Lešná je kvůli uzavření areálu bez příjmů ze vstupného, které jsou pro ni zásadní. Ekonomické problémy má i kvůli tomu, že je příspěvkovou organizací města. Nedosáhne tak na peníze z kompenzačních programů.
„Vyvíjíme maximální úsilí, aby se to změnilo. Ale kdybychom byli jen v rukách vlády, nevím, co bychom dělali. Zachránila nás obrovská pomoc lidí,“ uvedl Horský.
„Naše zoo paradoxně doplácí na to, že je v republice nejlepší z hlediska soběstačnosti. Veřejné zdroje tvoří necelou čtvrtinu jejího rozpočtu, zbytek je hrazen z hospodářského výsledku,“ podotkl náměstek primátora Bedřich Landsfeld (STAN).
Zlínská radnice letos poslala zahradě 27 milionů korun. „Původně měly být rozloženy do dvou splátek, ale vyhověli jsme prosbě vedení zoo, aby peníze šlo vyplatit v plné výši už nyní,“ konstatoval primátor Jiří Korec (ANO).
V zoo chtějí otevřít co nejdřív
Kromě toho se magistrát dohodl se zoo, že si může vzít úvěr 145 milionů korun pro velké investice, jež chystá. Jde o chovnou stanici pro slony a novou expozici pro jaguáry. Necelých 80 milionů zaplatí město, zbytek včetně úroků zahrada.
„Do provozu nám to zatím nezasahuje, první splátky úvěru budou až za dva roky,“ naznačil Horský.
Na Lešné si teď přejí, aby co nejdříve mohli znovu přivítat návštěvníky. Počítají přitom, že by směli jen do venkovních areálů.
„Všechna hygienická pravidla bychom dokázali zajistit, to není problém. Už od února fungují zoo ve Vídni, otevřená jsou také v Berlíně a jinde v Německu. Můžeme od nich čerpat inspiraci,“ líčí Horský.
Finanční problémy zoo, která je druhou nejnavštěvovanější zahradou v Česku, řeší také Zlínský kraj. Radní Zuzana Fišerová (Piráti) navrhla, aby hejtmanství do zoologické zahrady majetkově vstoupilo a tím posílilo její stabilitu.
„Zlínská zoo je největším turistickým lákadlem Zlínského kraje a kraj jí dosud přispíval nárazově pouze na investiční akce. Nyní stojíme před skutečností, že zoo dochází peníze na provoz, na krmení zvířat a město není schopno milionové výpadky sanovat,“ vysvětlila Fišerová.
Krajská koalice tohle téma zatím neřešila, zastupitelé by v dubnu měli schvalovat finanční injekci pro zahradu. „Na radě jsme mluvili o částce jeden až jeden a půl milionu korun, což by mělo být na provoz dostatečné do doby, než se zoo zase otevře,“ popsal hejtman Radim Holiš (ANO).
„Myslím, že na majetkový vstup kraje do zoo nedojde a hejtmanství půjde spíše cestou jednorázových příspěvků,“ odhaduje Korec.
Pokud se zoo nepodaří získat pomoc od státu a její brány zůstanou uzavřené i v dalších měsících, hrozí například snižování počtu chovaných zvířat. „Některá se mohou přesunout do jiných evropských zoo, kde mají pandemii lépe zvládnutou a zahrady se dočkaly pomoci od státu,“ zmínil Horský.
