„Šest let jsem se těšil, až budu moct říct: Vítejte v jídelně Libušína,“ řekl dnešním setkání s novináři generální ředitel Národního muzea v přírodě Jindřich Ondruš.
Ve čtvrtek odpoledne se objekt otevře veřejnosti. „Otevřeme do režimu, kdy budou možné prohlídky pro veřejnost. Zhruba měsíc budeme Libušín provozovat jako muzejní objekt. Chceme tím poděkovat všem, kteří měli o Libušín zájem a podíleli se na sbírce,“ vysvětlil Ondruš.
Původní účel se objektu vrátí zhruba na konci září, kdy se zde otevře restaurace.
Celá obnova Libušína, od prvního úklidu po požáru po samotné otevření vyšla na 117,5 milionu, z toho 10, 9 milionu věnovali lidé, firmy a další organizace ve veřejné sbírce. Sbírka byla otevřená tři roky a stala se vůbec nejúspěšnější sbírkou na obnovu památky.
K podobnému neštěstí, jaké Pustevny zažily před šesti lety, by už znovu dojít nemělo. V opraveném Libušíně jsou zkombinované tři hasicí systémy, ať už by začalo hořel kdekoliv, oheň by měly uhasit do 30 minut.
Požár, který historickou památku zcela zničil, vypukl v noci na 3. března roku 2014. Hořet začalo u komína kvůli vzduchové kapse, která tam zůstala po neodborně odvedené opravě. Postupně se plnila horkým vzduchem, čemuž dřevěná konstrukce nedokázala vzdorovat.
Podle verdiktu prvoinstančního soudu však nešlo o chybu jednoho člověka, ale soubor špatných rozhodnutí. „Nelze se vyjádřit k míře zavinění. Byl to souhrn chyb,“ prohlásila soudkyně Alena Matochová a jediného souzeného muže zprostila obžaloby. Roli hrál třeba i způsob topení nepříliš vyschlým dřevem a uhlím, které nebylo do takových kamen vhodné.
Brzy po požáru padlo rozhodnutí obnovit Libušín formou vědecké rekonstrukce. To znamená postavit jej znovu tak, jako v dobách jejího architekta Dušana Jurkoviče.
Libušín v plamenech, střecha se zbortila (3. března 2014)
3. března 2014 |
Vzhledem k tomu, že ze stavby zbyly jen ohořelé ruiny a nedochovala se technická dokumentace, zdálo se to téměř nemožné. Projektanti z pražského ateliéru Masák & Partner skládali 3D model původní stavby.
Vycházeli z dobových fotografií a několika nákresů detailů, které Jurkovič zanechal. „Není to práce, kterou můžeme udělat od stolu,“ uvedl na začátku, v roce 2015 zakladatel ateliéru Jakub Masák. Se svým týmem se proto na několik měsíců přestěhoval na Pustevny.
Stromy na stavbu roubenky vyrostly kousek pod Pustevnami, v lokalitě Kněhyně v nadmořské výšce nad 700 metrů. To proto, aby dřevo lépe odolávalo nestálému počasí na Pustevnách, Libušín totiž leží přibližně v tisícimetrové výšce.
Dřevo věnovaly Lesy České republiky, o těžbu se postaraly Vojenské lesy a statky. Stromy se pečlivě vybíraly, aby měly výšku a průměr kmene co nejblíž požadavkům stavařů.
Kmeny putovaly do Bystřičky, kde má zázemí firma Teslice CZ. Tady opracovali kmeny ručně tak, aby z nich byly trámy na roubenou stavbu Libušína. V hale ji kompletně složili, a potom znovu rozebrali a převezli na Pustevny. V roce 2017 začala skutečná stavba.
V průběhu se několikrát prodloužil termín jejího dokončení. S ruční prací v takovém rozsahu totiž nikdo neměl zkušenosti.
Od počátku bylo jasné, že co se podařilo zachránit z trosek původní stavby, to se do nového Libušína vrátí. Včetně detailů z interiéru či typických ozdobných prvků. Trámů nakonec zbylo po požáru odhadem asi 20 procent.
Nový Libušín stavěla brněnská firma Archatt, práce dokončila loni, jako poslední se dělal venkovní nátěr. Je podobný jako měl Libušín před požárem, ale barevné odstíny nejsou tolik křiklavé.
Libušín se v historii měnil, přistavoval a opravoval. Podoba, jakou má dnes, odpovídá roku 1925, kdy se na opravách objektu naposledy podílel sám Jurkovič.