Firmy ve Zlínském kraji krachují méně než jinde, také jich méně vzniká

Některé firmy situaci už nezvládly a skončily. A další budou přibývat. Ve Zlínském kraji takových loni bylo 267, což není ovšem nejvíce za posledních několik let.

Předloni jich zaniklo 336 a v roce 2018 dokonce 417. Pro lepší pochopení situace je ale třeba dodat, že minulý rok v kraji vzniklo méně obchodních společností – 722, v roce 2018 to přitom bylo 822 a v roce 2017 téměř tisíc. Poměr mezi zaniklými a vzniklými firmami se tedy mírně zhoršil.

„Opatření vlády proti pandemii a důsledky pandemie se projevily ve všech krajích. Jejich dopad závisí mimo jiné na odvětvích, která jsou v tom či onom kraji zastoupena, či na tom, jak jsou společnosti se sídlem v daném kraji úspěšné při žádosti o pomoc státu a jak ji dokážou využít,“ přiblížila Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, jež se situací firem i živnostníků zabývala.

Na celorepublikové úrovni loni zaniklo přes 16 tisíc obchodních společností, což je vůbec nejvíce v historii. Zhruba v polovině krajů jich bylo meziročně více, v dalších však méně. Jako ve Zlínském kraji.

Jen pro srovnání: jestliže tady loni zaniklo 267 firem, v Plzeňském kraji to bylo 823, v Karlovarském 667 a v Ústeckém 664. A i když byl poměr mezi vzniklými a zaniklými firmami ve Zlínském kraji horší než v roce předešlém, ve srovnání s ostatními kraji byl třetí nejlepší.

Na otázku, proč tomu tak je, se i odborníkům těžko hledá odpověď. Záleží na struktuře firem i na tom, jak moc je nouzový stav postihl, přičemž nejvíce oslabil obchod, nakládání s nemovitostmi a taky stavebnictví.

„Pokud bychom chtěli říci, že jsou zdejší firmy odolnější než firmy v jiných krajích, tak by to byla spekulace,“ naznačil předseda Krajské hospodářské komory Zlínského kraje Robert Zatloukal.

„Záleží na struktuře průmyslu a podnikatelů, ale také na tom, v jaké byli kondici. Loni si možná podnikatelé mysleli, že přijde jedna vlna koronaviru, která odezní. Měli rezervy, což jim umožnilo přežít. Letos to budou mít těžší. Těžko říct, jak se to projeví ve Zlínském kraji.“

Svoji roli sehrálo i to, že v kraji neskončila žádná větší společnost, byť řada z nich se potýkala a stále potýká s problémy, protože nemá tolik zakázek. „Když v kraji zanikne velká firma, tak se to projeví na dodavatelích, případně odběratelích, kteří se také dostanou do problémů,“ upozornila Kameníčková.

Ve Zlínském kraji loni končily spíše menší firmy, například řeznictví, pekařství nebo provozovatelé menších prodejen s potravinami. „Přišli o zákazníky i ideály, stávají se z nich rezignovaní občané,“ konstatoval předseda Sdružení podnikatelů Zlínského kraje Rudolf Chmelař. „Už nikdy nebudou podnikat, protože jim nikdo není schopen garantovat, že jim to s odvoláním na nouzový stav stát zase nezavře.“

Více vázne také obchod s realitami. „V období ekonomické nejistoty klesá počet směňovaných nemovitostí. Lidé i společnosti preferují úspory před úvěry či půjčkami,“ poznamenala Kameníčková.

Trh práce zůstával stabilní

Podobná jako u firem byla situace u živnostníků: v kraji jich loni ukončilo živnost 1 915, což je o 432 méně než předloni. O 121 se však snížil i počet nově založených živností. Na 10 zaniklých připadá 15 nových podnikatelů, přičemž celorepublikový průměr je 17.

To, že je situace stále relativně stabilní (alespoň podle čísel) potvrzuje také úřad práce, který loni nezaregistroval větší počet uchazečů o zaměstnání, než bývá obvyklé. Bylo jich 1 653, tedy jen o 3 více než předloni. Ve srovnání s dalšími roky jich bylo méně.

„Situace na pracovním trhu odpovídala na konci loňského roku dlouhodobému stavu, ročnímu období a také každoročně se opakujícímu vývoji, kdy nezaměstnanost pravidelně roste,“ potvrdila mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. „Je to především díky mimořádně vydatným státním intervencím do ekonomiky, zejména díky cílenému programu Antivirus,“ míní.

Tento program firmám umožnil, aby dostaly příspěvky na zaměstnance, kteří zůstali doma kvůli nákaze nebo karanténě. Řada podniků tuto možnost využívala, i když měla k programu i výhrady.

Podle odborníků se letos situace může výrazněji změnit k horšímu. Kameníčková očekává stagnaci počtu nově vzniklých firem a vzestup zaniklých. „Bude záležet na tom, jak dlouho budou platit opatření vlády na zmírnění dopadů pandemie, jak rychle poté dojde k oživení trhu nebo uvolnění přeshraničního pohybu,“ uvedla analytička.