Svůj podíl na tom má celosvětová pandemie koronaviru, ale také skutečnost, že kraj je dlouhodobě jedním z nejstarších a nejrychleji stárnoucích v celé zemi. Podle statistických údajů byl totiž nejvyšší nárůst v seniorské skupině obyvatel.
„Oboje nepochybně souvisí a projevuje se ve výsledku Zlínského kraje,“ uvedla socioložka brněnské Masarykovy univerzity Lucie Vidovićová.
„Vlivů je ale více. Například zvýšená hladina stresu nebo pocit osamění prokazatelně ovlivňují úmrtnost,“ doplnila.
Roste i počet lidí, kteří bojují s úzkostmi a depresemi. Může to být následek prodělané nemoci covid-19, ale také obavy o zdraví či budoucnost nebo dlouhodobé odloučení od běžného způsobu života.
Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni ve Zlínském kraji zemřelo
7 784 lidí, což je o 1 493 více než v roce předchozím.
Řidiči jsou během pandemie agresivnější
Při bližším zkoumání rozdílu zjistíme, že onemocnění covid-19 podlehlo 790 lidí. Další čtyři oběti navíc přidaly také dopravní nehody. Celkem při nich na silnicích v kraji zahynulo 23 lidí. Také dopravní experti vidí za nárůstem situaci kolem pandemie. Všímají si, že během ní roste agresivita řidičů.
U zbylých 699 lidí není příčina úmrtí jasná, také za jejich skonem však mohou být výše zmíněné vlivy. Počty úmrtí se začaly nad průměr zvedat v první polovině září a svého vrcholu dosáhla rostoucí křivka začátkem listopadu.
Během dvou listopadových týdnů zemřel prakticky dvojnásobný počet lidí než předloni. Podzimní vlna koronaviru tak měla mnohem větší dopady než jarní část.
Nákaza se na podzim šířila v domovech pro seniory
Na jaře se ve Zlínském kraji do značné míry dařilo udržet nemoc pod kontrolou i v domovech pro seniory. Jenže na podzim už to neplatilo. Přestože byla pobytová zařízení uzavřená pro návštěvníky zvenčí a mimořádná bezpečnostní pravidla platila také uvnitř, nákaza se jimi prohnala jako lavina.
Plošné rozměry měla například v domově pro seniory ve Valašské Bystřici, kde během října onemocnělo všech 26 klientů. V Napajedlích s covidem bojovali během prosince a koncem roku už byli z nejhoršího venku.
V Holešově naopak nemocnost v tu dobu kulminovala. Zlínský domov na Burešově, který ještě v listopadu na začátku povinného testování evidoval jen negativní výsledky testů, „padl“ po Novém roce.
Meziroční srovnání počtu zemřelých v zařízeních sociální péče za celý kraj k dispozici není. Třeba v Kroměříži, kde domovy pro seniory zřizuje město, ale po jarní vlně evidovali téměř dvacetiprocentní nárůst. Zároveň to byla zařízení, kterým se zásadní problémy vyhnuly.
„Opatření, která jsme nastavili, zafungovala velmi dobře. V podzimní vlně jsme nárůst úmrtnosti nezaznamenali, zůstala stejná jako jiné roky,“ řekl kroměřížský místostarosta Vít Peštuka.
Na covid více doplácejí muži
Zlínské krematorium, které je jediné v kraji, loni provedlo 4 384 zpopelnění. Kapacitně situaci zvládlo bez potíží. K jeho zahlcení, jako v případě ostravského zařízení, nedošlo ani v době nejvyššího nárůstu úmrtí.
Srovnatelný počet úmrtí jako Zlínský kraj loni vykázal Středočeský kraj, v něm ale žije více než dvojnásobný počet obyvatel. V průměru pak má celá země nárůst 15 procent.
„Takto výrazná meziroční změna je po roce 1950 zcela výjimečná,“ upozornil předseda ČSÚ Marek Rojíček.
Celorepublikově se také snížil předpokládaný věk dožití: o rok u mužů a o 0,7 roku u žen. Na pandemii tedy více doplácejí muži.
„Jediný rok nás vrátil o sedm let zpátky,“ sdělila vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. Naděje dožití z roku 2020 totiž odpovídá přibližně situaci v roce 2013.
Druhá příčka tragického žebříčku patří Karlovarskému kraji, kde je nárůst 18 procent, a třetí kraji Olomouckému. Ten má počet úmrtí vyšší o 17 procent.