Zabralo to několik minut práce s motorovou pilou a bazén byl na světě. V obdélníkovém prostoru vyřezaném na zamrzlé hladině otrokovického Štěrkoviště si před několika dny užívala početná skupinka plavců. Voda měla dva stupně, venku bylo minus sedm.
„Dalo by se říct, že jsme se do vody šli ohřát,“ usmívala se Renáta Straková.
 |
Se skupinou otrokovických nadšenců se pravidelně noří do ledové vody už sedmou sezonu. A nevynechává ani v silných mrazech.
„Může klidně i sněžit, nepříjemné to je, jen když fouká,“ popisuje žena, které otužování pomáhá nejen při regeneraci těla, ale především po psychické stránce.
„Pokaždé, když vylezu z vody, cítím se o dvacet let mladší a o dvacet kilo lehčí,“ směje se.
Otužování se stává fenoménem. I v regionu lze vidět, že se mu věnuje čím dál více lidí. A letos je to ještě znatelnější. Například otrokovické Štěrkoviště je častým cílem plavců.
„Je to znát. Prakticky v jakoukoliv denní dobu tam můžete vidět koupající se lidi,“ potvrzuje Straková.
Na Štěrkovišti navíc mají zájemci o koupání dobré zázemí, i v zimě jsou tam k dispozici převlékárny, přístup do vody je z mola nebo z pláže.
Obavy z chladu pomáhá rozehnat obrázková kniha
K popularitě otužování výrazně přispívá covidová pandemie. Více se totiž začalo hovořit o tom, že řízené vystavování se chladu je prospěšné v posilování imunity.
„Toto se často zmiňovalo už loni na jaře. Myslím, že řada lidí si tak postupně navykala a od letošní zimy zkouší koupele venku,“ míní Daniel Rušar, který pochází z Valašského Meziříčí a učí zájemce práci s dechem a chladem.
Před nedávnem mu vyšla obrázková kniha Zachariáš a studená voda, v níž popisuje, jak se dají překonat obavy z chladu a ledové vody a jak se dá k otužování vypěstovat vztah.
„Otužování mě fascinovalo už dlouho, později jsem si i při výchově vlastního syna uvědomil, že můj přístup ovlivňuje má zimomřivost, že jej nechávám zbytečně přehřívat a podobně,“ popisuje Rušar, který jako jeden z prvních Čechů absolovoval kurz Wim Hofovy metody.
„Není to tolik o plavání ve vodě a odolávání chladu, ale spíše o práci s dechem a nastavení mysli,“ vysvětluje autor knihy.
Také on potvrzuje, že otužování přispívá k výborné psychické kondici.
„Ponořením do chladu totiž tělo vystavíme stresu. Po šedesáti sekundách však začne být příjemněji, teplo, člověk se víc zaměří sám na sebe. Pokud to dělá pravidelně, učí se lépe zvládat i další stresové situace v životě,“ přibližuje.
Zimní koupání jako společenská událost
Otužilci se v tomto období noří do nádrží i řek. Kromě Štěrkoviště je třeba oblíbená i přehrada na Všemině, lidé se koupou v Moravě i Bečvě. Koupel v tekoucí vodě je o něco náročnější, protože rychleji ubírá teplo.
Koupání berou nadšenci jako společenskou událost. Například u splavu ve Vsetíně se stále rozrůstající skupinka otužilců schází pravidelně každou neděli.
„Řada z nich se však chodí koupat dvakrát až šestkrát týdně,“ řekl ČTK Robert Slováček, který se ze skupiny začal v Bečvě před lety otužovat jako první.
Do otužování se navíc často zapojují i děti. „Zkoušejí to opravdu všechny věkové kategorie, děti i šedesátníci,“ potvrzuje Straková.
Podle ní ledovou vodu snese většina lidí. Ti co mívají zdravotní problémy, by se ale raději měli poradit s lékařem.
„Začínat je lepší postupně, například sprchováním ve studené vodě. A při koupání si postupně intervaly protahovat,“ doporučuje Straková.
Kdo má ze zimního koupání obavy, může zkusit chladnější vodu na přelomu března a dubna. Tedy v době, kdy otužilcům pomalu sezona končí.
