Zatímco v okresních městech se přes ampliony oznamují jen krizová hlášení, v maloměstech a vesnicích se prostřednictvím veřejného rozhlasu stále spolehlivě šíří nezbytné informace. Na řadě míst Zlínského kraje se vysílá pravidelně, někde i dvakrát denně. Ale občas tak hlasitě, že si lidé stěžují na hlukový smog.
„Směnující dělníci si stěžují, že nemohou spát. Maminky nám zase vyčítají, že jim budíme děti. Hlasitost amplionů ale nemůžeme nastavit podle lokalit,“ říká Petr Viceník, starosta Bojkovic.
Jeho město spouští své několikaminutové relace dvakrát denně vždy v 10 a 15 hodin. I když je starosta Viceník mimořádně aktivní na sociálních sítích, obyvatelům píše vlastní zprávy téměř denně, změny nebo rovnou zrušení vysílání neplánuje. Podle něj má pravidelné vysílání smysl především pro starší obyvatele.
„Často je to pro ně ten nejrychlejší a nejjednodušší způsob, jak se dozvědět, co je nového,“ je přesvědčen Viceník. On sám navštíví hlasatelnu jednou v roce.
„Mikrofon si beru do ruky jen výjimečně. Pouze když čtu novoroční projev,“ usmál se.
Rozhlas burácel nad povolený limit
Příliš hlučný rozhlas už zaměstnal i zastupitele Uherského Brodu. Výsledky měření, které se uskutečnilo ve čtyřech lokalitách, předčily všechna očekávání. Rozhlas tam výjimečně burácel až 92 decibely.
Přitom denní limit pro hluk ze silniční a železniční dopravy dovoluje maximální zátěž 55 decibelů. Mimochodem, hranice pro nadměrný hluk z hlavních silnic a pro ochranná pásma drah je nastavena na 60 decibelů.
Šestnáctitisícový Uherský Brod navíc k vysílání využíval sporně frekvenci varovného informačního systému, za který utratil přibližně 18 milionů korun. I když se ve městě vysílá jen dvakrát týdně, vždy v úterý a ve čtvrtek. Stížnosti ani po úpravách systému neustaly.
„Mladé obyvatele z místních částí Těšov, Újezdec a Havřice vysílání obtěžuje, ti starší na něj naopak čekají. Na každý pád relace svůj význam mají. Navíc pokud se zpráva třeba o odstávce energií týká pouze okrajových části města, v centru tuto informaci nevysíláme,“ sdělil brodský starosta Ferdinand Kubáník.
Roman Matušů, starosta Všeminy, považuje obecní rozhlas za nezbytnost. „Nic lepšího než rozhlas k informování obyvatel neznám. Mobilní rozhlasy a rozesílání zpráv přes SMS vám jen zvyšují náklady. Vysíláme pravidelně a budeme i dál,“ prohlásil Matušů.
Vysílají kvůli pohřbům a nabídce práce
Ve stejném duchu se vyjádřil také Jakub Bednárek, starosta Bořenovic, malé obce na Kroměřížsku. „Vysíláme operativně podle potřeby. Nepravidelné relace trvají jen pět minut a lidé si nestěžují. Změny nechystáme,“ uvedl Bednárek.
Na některých místech regionu zasahuje do frekvence vysílání i pandemie, což je příklad města Hluk. „Kvůli zvýšenému počtu pohřbů a nabídce volných pracovních míst dnes vysíláme třikrát i vícekrát týdně,“ poznamenal starosta Martin Křižan.
Rozhlasové vysílání je podle Křižana v čase protiepidemických opatření často jediným způsobem, jak se lidé mohou o úmrtí dozvědět. A dodal, že také radnice v Hluku přijímá stížnosti. Někde je prý vysílání slyšet příliš, jinde zase málo.
Starosta slovácké obce je příznivcem nových technologií. Tvrdí, že ideálem by bylo vysílání zpráv do každého domu přes optický kabel.
„Věřím, že se už brzy vyvine systém, který by lidem doručil krizové hlášení přímo do jejich televize. Představuji si, že třeba hned po zprávách by si mohli doručenou zprávu přečíst na monitoru,“ přeje si Křižan.
V Hluku chtějí letos omezit vysílání městského rozhlasu na dvakrát týdně. Snahou je vysílat v pravidelný čas a posílat obyvatelům varovné SMS přes systém wi-fi.