To, že je letos málo sněhu, je jasné. Ovšem teprve číselné vyjádření může ukázat, jak mimořádně špatná s ohledem na množství sněhu letošní zima je. 

Aktuálně leží sněhová pokrývka jenom na hřebenech hor, někde na jejich svazích. Dohromady to je ve Zlínském kraji asi 14 milionů metrů krychlových, což znamená zhruba 3,5 milimetru vody na celé území kraje. A to je málo.

Jde o jeden z nejhorších roků za několik posledních dekád.

Jen pro ilustraci: když byly na srážky bohaté zimy, zásoby sněhu přesahovaly v půlce února 400 milionů metrů kubických, v roce 2006 to bylo téměř 600 milionů. Obvyklý průměr pro toto období v kraji je více než 90 kubických metrů. 

„Letošní situace je podprůměrná, avšak ne zdaleka nejhorší za sledované období v letech 1970 až 2020,“ zmínila hydroložka Hana Hornová z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Například v letech 2014 či 1990 nebyl sníh podle statistik v tomto období žádný, ale tehdy zase nepanovalo takové sucho jako v poslední době.

A ještě pár čísel: lednový průměr je 71 milionů metrů kubických sněhu, letos byl kolem 18 milionů, což je zhruba čtvrtina oproti dlouhodobému normálu.

„Na horách je to lepší, protože tam se sníh chvíli udrží. Relativně dobrá situace pak může být i v nivách řek, kam odtátý sníh odtéká. Nivy jsou většinou tvořeny štěrkopísky, čili je to nejsnazší cesta odtoku vody z povodí,“ podotkla Hornová.

Sníh je důležitý proto, že při tání se nejvíce vody vsakuje do půdy a může doplnit hladiny podzemních vod. Ty se začaly loni zvedat, anebo přestaly prudce klesat, ovšem taková zima jim může dát další ránu. „Sníh vydrží déle, odtává pomaleji a voda se může lépe vsakovat do půdy,“ vypočítala Hornová.

Když prší, třetina vody se vsákne, třetina odteče a třetina se odpaří. Navíc déšť zásoby sněhu ještě ztenčuje. Na špatnou situaci upozorňují také vodohospodáři, protože se nedostatek sněhu projevuje v nízkých hladinách řek i přehrad, i když situace ve Zlínském kraji není až tak špatná jeho třeba v Jihomoravském kraji.

„Zásoby vody ve sněhu jsou zcela klíčové pro plnění vodních nádrží v jarních měsících i pro doplňování hladiny podzemních vod. V letošním roce ale zatím nemáme z čeho nádrže plnit,“ zdůraznil ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

V nádržích je vody dost

Vodohospodáři proto vodou šetří, když zesilují průtoky potoků a řek, které vytékají z přehrad. Nádrže Slušovice, Bojkovice, Ludkovice a Karolinka jsou plné z 90 procent, což jsou jedny z mála dobrých ukazatelů.

Během srážek před zhruba týdnem se také dočasně zvedly hladiny řek, ve Spytihněvi stále teče 135 procent únorového normálu, v Rožnovské Bečvě dokonce 180 procent, ve Vsetínské Bečvě 118 procent. Tím ovšem výčet vydatných vodností končí. V Dřevnici ve Zlíně není ani polovina obvyklého množství vody, podobně jako v Olšavě v Uherském Brodě.

„Ve vodních nádržích se nám vydatné srážky a zvýšené průtoky podařilo zachytit a doplnit zásobní prostory,“ zmínil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. „Dešťové i sněhové srážky během minulého týdne sice na Moravě pomohly krátkodobě zvednout hladinu řek, v tomto týdnu se však hladiny začaly opět snižovat směrem k podprůměrným hodnotám,“ doplnil.

To platí z velké části i pro podzemní zdroje, jejichž stavy se v kraji pohybují většinou hluboko pod normálem; výjimku tvoří Otrokovice a Želechovice nad Dřevnicí. Nejhorší situace je naopak v Záříčí, kde je rozdíl mezi normálem a aktuálním stavem 2,5 metru.

Situace není příznivá, ztracená ale také ne

Velmi přitom záleží na okolních přírodních podmínkách každého vrtu. Na 80 procentech z nich je ve Zlínském kraji úroveň hladiny ve srovnání s loňskem stejná nebo mírně zvýšená. Další vývoj ale moc optimistický není. Právě i s ohledem na malé zásoby sněhu.

I když letošní situace není zatím moc příznivá, úplně ztracená ještě není. „Je předčasné tvrdit, jaké bude jaro, jelikož hlavní dotace podzemních vod probíhá v březnu a dubnu. Čili ještě máme šanci, bude-li únor alespoň průměrný na sněhovou pokrývku. Pak záleží na typu nástupu jara,“ upozornila Hornová.

„Do konce února může klidně ještě nasněžit a v březnu budeme řešit povodně, čímž je nechci přivolávat,“ dodal Chmelař.