Zlínská zoo očekává narození slůněte, na svět má přijít příští léto

  17:00
Dlouho očekávanou zprávu oznámila zlínská zoologická zahrada. Kali, jedna z trojice slonic afrických, je březí. Pokud půjde vše podle předpokladů, slůně přijde na svět o prázdninách v roce 2021.

Samice slona afrického ve zlínské zoo žijí od roku 2003. Pocházejí z jihoafrického Krugerova parku. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Stejnou situaci už v zoo jednou zažili. Slonice Zola donosila a porodila mládě před dvěma lety. Na svět ale přišlo mrtvé, což podle odborníků není u prvorodiček neobvyklé.

„U Kali máme trochu větší naději. Má jinou tělesnou konstituci než Zola a je to dominantní samice,“ uvedl ředitel zahrady Roman Horský.

Inseminace se dá uskutečnit vždy jen dvakrát či třikrát do roka a jde o technicky náročný proces.

„Není snadné zajistit, aby s přesností na hodiny byl na jednom místě celý tým včetně mezinárodních expertů, kteří se pohybují v různých částech světa, i potřebný biologický materiál,“ vysvětlil Horský. Březost slonice pak trvá 22 měsíců.

Zlínská zoo se na odchov slůňat zaměřuje několik let. V roce 2016 tam uskutečnili historicky první umělé oplodnění samice slona afrického na území Česka. Předcházela mu úprava zázemí ve sloninci, kam se musela instalovat speciální šestitunová klec, a také výcvik slonic.

Chov je totiž bezkontaktní a ošetřovatelé museli nejprve naučit slonice reagovat na několik pokynů. Díky tomu jsou ochotné vstoupit do klece, nechat si odebrat krev či podstoupit samotnou inseminaci.

„Chce to spoustu trpělivosti, nejdřív tam strčí chobot, pak jednu nohu, druhou. Za každý pokrok dostanou odměnu a nakonec vejdou dovnitř,“ uvedl tehdy Tom Divilek z oddělení biologické výchovy zoo.

Odchov slona afrického v zajetí je složitější než v případě slonů indických, který se během jara podařil například v pražské zoo. Především kvůli agresivnějším projevům. Náročná péče je také důvodem, proč slony africké chová jen minimum zahrad, v Česku žijí pouze ve Zlíně a Dvoře Králové nad Labem.

Zahrada v Lešné je chová už od roku 2003. Zvířata tehdy získala z jihoafrického Krugerova národního parku, kde jim hrozil odstřel, protože narušovala jeho hranice.

„Schválit odchov mláďat musí nadnárodní koordinátor a dělá to jen v případě, že je zahrada schopná zajistit odpovídající zázemí,“ doplnil Horský.

Proto město před čtyřmi lety rozhodlo, že se zahrada rozšíří a na pozemcích směrem k Lukovu vyroste nová část nazvaná Karibuni. Její dominantou má být právě zázemí pro slony. Od loňského léta je dokončený tříhektarový výběh, který už zvířata začínají využívat. Musí se totiž nejprve naučit projít koridorem mezi ním a stávajícím zázemím.

Koridor lidi omezuje, ale také láká

Největším problémem se ukázal přechod přes most, který je pro ně nový a neznámý. Nejlépe to zvládla Zola, nejmladší Ulu už je blízko úspěchu a Kali zůstává, vzhledem k březosti, opatrná.

Ačkoliv koridor v době, kdy je otevřený pro zvířata, omezuje průchod návštěvníků, stal se další atrakcí. Lidé u něj zůstávají a sledují výcvik. Až si slonice na nový výběh zvyknou, zahrada k němu pustí také návštěvníky.

Zlínská zoo je dlouhodobě nejnavštěvovanějším turistickým cílem ve Zlínském kraji a v České republice je druhou nejpopulárnější po pražské Tróji. Už několik let v řadě přesahuje počet návštěvníků 600 tisíc. Kromě toho je do značné míry soběstačná ekonomicky, což není u zoologických zahrad obvyklé.

Loňská analýza ekonomických dopadů ukázala, že zlínská zoo znamená pro českou ekonomiku roční přínos ve výši 1,2 miliardy korun.

Slonice si pomalu zvykají na nový výběh. Nejodvážnější je Zola, která už se v něm proběhla.

Ve vnitřním ustájení slonic instalovali speciální inseminační box.