V květnu se probírali 300 tunami odpadu z různých částí města: Boněcka, Prštného a ulice SNP na nejlidnatějším zlínském sídlišti Jižní Svahy. Výsledek nebyl právě lichotivý.
„Zjišťujeme, jak obyvatelé Zlína skutečně třídí. A bohužel musím říct, že to vypadá, že spíše netřídí,“ řekla k průběžným výsledkům Agáta Zajíčková z odboru životního prostředí zlínského magistrátu. „Směsný odpad stále obsahuje příliš mnoho dále využitelných složek, které tam nepatří,“ doplnila.
Ve směsném odpadu bylo prakticky vše, co by tam být nemělo, protože se to dá třídit: papír, plasty, sklo, kovy, textil, elektronika. Podle Zajíčkové se lidem třídit nechce, což ukazují některé křiklavé případy.
Lidé se zlepšili v třídění odpadu. Pořád to nestačí, radnice tlačí čas |
„Před oběma segmenty na Jižních Svazích jsou nádoby na odpad, ale v černé nádobě najdete například toustovač, lahve od vína nebo nafouklé PET lahve,“ upozornila.
Přitom nádoba na daný druh odpadu je hned vedle. „Kontejnery na tříděný odpad nejsou prázdné, ale v černých kontejnerech je pořád moc toho, co tam být nemá,“ konstatovala Zajíčková.
Výjimkou není ani olejový filtr s kanystrem oleje v nádobě na papírový odpad.
Poplatek za tunu odpadu činí 1 500 korun
Vysokoškoláci budou mít letos čtyři třídící dny: první byl v březnu, druhý v květnu, třetí má být v září a čtvrtý v listopadu. V prosinci se výsledky vyhodnotí. Budou zřejmě podobné jako v roce 2019, kdy bylo zjištěno, že 57 procent odpadu v černých nádobách se dá recyklovat. Statistické třídění organizuje magistrát ve spolupráci s Fakultou technologickou zlínské univerzity.
„Studenti se pokusí najít odpověď na to, jak se situace změnila v posledních letech, jaké jsou skutečné podmínky a jaký je aktuální stav třídění odpadu ve Zlíně,“ upozornila mluvčí univerzity Petra Svěráková.
Veškerý zlínský komunální odpad končí na skládce Suchý důl, kde je poplatek za jednu tunu odpadu 1 500 korun. Zlín loni vyprodukoval přes 12 tisíc tun směsného odpadu. Pokud by ho byla jen polovina, ušetřil by na skládkování přibližně 9,3 milionu korun. Další zisk by mohl mít z prodeje vytříděných plastů či papíru.
Odpady vyřeší společně. Obce ve Zlínském kraji spojí síly, i kvůli penězům |
„Byla by polovina odpadu, což by byly naše úspory, na prodeji PET lahví a kartonů bychom zase mohli vydělat. A o to by mohly být poplatky za odpad nižší, kdyby lidé dobře recyklovali,“ uvedl náměstek primátora Vojtěch Volf, který má odpadové hospodářství na starosti. „Někteří lidé jsou zodpovědní a třídí pravidelně, pak jich to spousta vůbec neřeší. Do mladé generace se to vštěpuje od mládí, takže je v tomto vzdělanější.“
Od roku 2030 navíc bude skládkování omezené a drahé. Na skládce se bude dát ukládat pouze nevyužitelný odpad.
Město má další plány
Zlínské technické služby mají aktuálně přislíbenou dotaci na automatickou třídicí linku na plasty za 130 milionů korun. Bude na místě stávající linky v Loukách, která je obsluhovaná ručně. Lidé na ní odebírají věci, které nejsou z plastu.
Čistý plast pak odchází na automatickou třídicí linku do Brna. Ve Zlíně by měla být do tří let.
Podle magistrátu by ale všichni měli více přemýšlet nad tím, aby vyprodukovali co nejméně odpadu a nakládali s ním co nejlépe. Přitom je zřejmé, že lidé, kteří žijí v rodinných domech, mají kompost, zvířectvo a topí v kotli či kamnech, využijí více odpadu než ti, kteří bydlí v bytě panelového domu.
Obce likvidují bioodpad v kompostérech, stát jim ho ale neuznává jako vytříděný |
Zlínská radnice uvažuje i o dalších investicích do zpracování odpadu. Například o jeho proměně na energii. Komunální odpad by se roztřídil a oddělily se od něho těžké části jako beton či kovy, ale také biosložky. Ty by se zpracovaly v bioplynové stanici a bioplyn se prostřednictvím městské společnosti Teplo Zlín dostal do stávající rozvodné sítě, na niž jsou napojeny městské budovy. Město na svůj záměr chce získat dotaci.
19. září 2019 |
