„V dnešní době se smrt vytěsňuje, tolik nefungují sociální vazby a pozůstalí mohou najít bezpečné prostřední pro vyjádření zármutku právě v poradně,“ vysvětlila vznik poradny pro pozůstalé v Baťově nemocnici členka týmu Michaela Kadlčíková.
Příbuzní nebo blízcí zemřelého tady dostanou nejen emoční podporu, ale také praktické informace o pohřbu nebo o dávkách státní sociální podpory. Zároveň mohou poradci zajistit pomoc psychologa, sociálního pracovníka, duchovního.
„V rámci truchlení může dojít k tomu, že bude potřeba podat nějaké medikamenty. Často se to může stát ve chvíli, kdy pozůstalý upadne do deprese, může prožívat akutní úzkosti, jako je panická ataka, nebo může propadnout alkoholu. I s tím jsme se setkali,“ upozornil psycholog Vladimír Dorazín.
Někteří poradci zároveň pracují v paliativním nebo nově vzniklém intervenčním týmu. První pomáhá umírajícím a jejich rodinám, druhý se stará o blízké ve stresové situaci. Práce všech tří se prolíná a navazuje na sebe. Jsou mezi nimi kaplani, sestry paliativní péče, psycholog.
Domov pro seniory na Burešově chce ulehčit odcházení umírajícím i rodinám |
S doprovázením umírajících mají ve Zlíně čtyřleté zkušenosti. Za tu dobu se změnil nejen přístup personálu, ale i vnímání smrti umírajícími a jejich příbuznými. Zájem o práci paliativního týmu roste a loni už ošetřoval kolem 650 pacientů, tedy více než padesát za měsíc.
„V rámci komunikace našeho týmu se otevírají velmi závažné věci, třinácté komnaty. Jedná se o rovinu smíření, odpuštění, o slova „mám tě rád“, „odpouštím ti“, „promiň“. A to opravdu pomáhá v procesu truchlení. Hodně důležitá je možnost postarat se o svého blízkého doma. Ti, kteří ji mají, tak se se ztrátou lépe vyrovnávají,“ upřesnila Kadlčíková.
Řeší se emoce, vztahy i sociální zázemí
Poradci přicházejí na žádost ošetřujícího lékaře, ale požádat o ně může také samotný pacient nebo jeho rodina. Řeší se emoce, vztahy i sociální zázemí. A to napříč odděleními, tedy už neplatí, že paliativní tým potřebují jen onkologicky nemocní pacienti, ale potřebují jej také pacienti z kardiologie, chirurgie, interny nebo oddělení lůžek dlouhodobě nemocných.
„Jsou pacienti, kteří jsou sami, ale těch je méně. Někteří zase mají rodinu, ale rodinné vztahy nefungují a několik desetiletí tam přetrvává bariéra v komunikaci. Měli jsme pacienta, který dlouho nekomunikoval s dětmi ani dalšími příbuznými. Podařilo se nám je propojit a řekli si, co potřebovali. Pak měl odjet do kamenného hospice, ale když si promluvil se sestrou, tak spokojeně zemřel ještě v nemocnici. Na jeho mimice byla vidět velká úleva. A to rozhodně není ojedinělý případ,“ přiblížila všeobecná sestra a členka paliativního týmu Jana Krupíková.
Když život končí. Paliatrička popisuje, na čem před smrtí opravdu záleží |
„Naopak když se toto nestane a proces truchlení se stane závažným a náročným pro rodinu, může dojít k transgeneračnímu přenosu, kdy se tato zkušenost přesouvá po celé generace,“ upozornil Dorazín.
Baťova nemocnice teď ale řeší i jiné situace. Například když na urgentní příjem přivezou záchranáři člověka po těžké nehodě a příbuzní se ocitnou v náročné situaci. Nebo dojde ke kritickému vývoji při porodu. Právě pro tyto blízké může lékař přivolat intervenční tým. Tvoří ho šest zdravotníků – sestry, porodní asistentky, záchranář a psycholog. Jejich úkolem je podpořit rodiny v náročné stresové situaci.
„Intervent provází v těžkých chvílích nejistoty, zprostředkovává informace o tom, co se s blízkými děje při vyšetřeních, zákrocích či resuscitaci. Usnadňuje tím práci personálu, který se může soustředit jen na své odborné medicínské výkony,“ popsala interventka Gabriela Holeňáková.
Podle ní je včasná a kvalitní komunikace potřebná proto, aby nedocházelo k nepochopení, k pocitu nedostatečné péče, k nespokojenosti nebo ke zbytečným nedorozuměním. Poradna pro pozůstalé bude fungovat zdarma čtyři dny v týdnu a na návštěvu je potřeba se předem domluvit na telefonním čísle 730 575 521 nebo 577 552 464. Je možné využít i e-mailovou adresu poradenstvipropozustale@bnzlin. cz.
