„Z dat za listopad je patrné, že dochází k rapidnímu nárůstu populací v trvalých a krmných kulturách ve Zlínském a Olomouckém kraji,“ uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Petra Hrabčáková.

„Během prosince a ledna populace posílily a ani současný ráz počasí aktivitu hrabošů nijak neomezil. Hraboší populace se z víceletých plodin přesunuly i do porostů ozimů,“ doplnila k situaci ve Zlínském kraji.

U jednoletých plodin je práh škodlivosti 200 aktivních nor na hektar, u víceletých 400 děr. Ve Zlínském kraji je jich nyní 2 400 na polích s víceletými rostlinami, což je šestinásobek. V případě jednoletých plodin přesahovaly hodnoty tisíc děr na hektar, to je pětkrát víc.

„Nejhorší situace je v oblastech, kde hraboši tradičně způsobují škody, tedy na Kroměřížsku, Uherskohradišťsku i Zlínsku. Na Kroměřížsku jde o katastry Břest nebo Němčice u Holešova,“ poznamenala Hrabčáková. Špatnou situaci potvrzují také zemědělci.

Hrabošů na poli ubývá, ale stále je jich moc. Trápí hlavně Kroměřížsko

„Hraboši na pole patří, ale ne v takové míře. Je to velká hrozba zejména pro ty, kdo mají i živočišnou výrobu, protože přijdou o krmení,“ upozornil ekonom společnosti Zámoraví z Břestu Martin Gabrhelík, který je předsedou Agrární komory Zlínského kraje.

Právě v Břestu mají živočišnou i rostlinnou výrobu. Na krmení potřebují vojtěšku, na podestýlku obilí. „Poškozené jsou už ozimé plodiny. Žito, které se sází nejdříve, částečně řepka a pšenice. Vojtěšku nedokážu odhadnout,“ nastínil Gabrhelík. Už na podzim byly na polích viditelné nory a plochy zničené hrabošem. Což se týká i dalších lokalit.

„Jde o to, jestli se hraboši stihnou tak namnožit, aby opět udělali velkou škodu. Některé oblasti jsou už hodně zasažené. Snímkujeme pole dronem a podle toho se zařizujeme,“ řekl šéf ratajského družstva Josef Sedláček.

Jedy na hraboše nezabírají, všímá si zemědělec. Jsou účinné, oponuje úřad

V Ratajích chtějí proti hrabošovi použít hubicí přípravek Stutox II. Budou ho klást do nor pomocí plastových trubek na konci února nebo začátkem března, ještě než začne vegetační období.

„Hraboš se množí geometrickou řadou a je potřeba to zastavit, omezit, snížit,“ zdůraznil Sedláček. „Jinak se může opakovat situace z roku 2019, kdy jsme sklízeli tunu pšenice z hektaru, i když normálně to bývá osm tun. Na poli byl sem tam klas, bylo to strašné,“ popsal.

Stutox II je možné aplikovat pouze za sucha, jinak se otrávená návnada rozpadne. V Břestu ji užívat nemohou, protože se tam má vyskytovat chráněný křeček polní, jehož populaci by to mohlo ohrozit. Naopak v Agrodružstvu Postoupky o Stutoxu II zatím neuvažují, protože pole mají zasažená hrabošem jen okrajově.

Pomůže letošní tuhá zima?

„Zatím to není tak hrozivé, ale dá se očekávat, že populace hraboše bude gradovat podobně, jak jsme to zažili v některých minulých letech,“ naznačil ředitel družstva Jiří Šírek. „Nárůstu populace by mohla trochu zabránit zima, která je po delší době docela tuhá. Jak bude tát a opět přimrzat, může to v jejich norách dělat problémy.“

Hraboš je schopen si v dobré černozemi vyhloubit nory do půl metru hloubky, v nichž se dokáže schovat i před mrazem. Nejhorší pro něho je, když jsou teploty kolem nuly, mlha a vlhko. Takové počasí bylo hlavně ke konci roku.

Vzácný orel stepní zamířil na Kroměřížsko, lákali ho hraboši na polích

„V kombinaci se sněhovou pokrývkou mrazy nepředstavují pro hraboše větší problém, sníh skýtá zároveň tepelnou izolaci a úkryt před dravci,“ sdělila Hrabčáková.

Mrazy navíc příliš neprospívají plodinám, které mohou ničit. „Hlavně řepky jsou poškozeny mrazem. Počítáme, že některé porosty nepřežijí,“ odhadl Sedláček. „A k tomu se ještě přidal hraboš.“

Proč se hraboš přemnožuje právě na Kroměřížsku, zemědělci netuší. Možná je to podle nich kvůli zdejší kvalitní a měkké černozemi, do níž se hlodavcům snadno hloubí nory a je úrodná. Každopádně už se zase mluví o tom, že rok 2026 bude opět „hraboší rok“.