„U ječmene je to o tunu, u pšenice dokonce o dvě tuny více než minulý rok,“ uvedl ředitel družstva Jiří Šírek. „Pokud jde o obiloviny, za posledních deset let jsou výnosy rekordní, lepší jsme neměli. A to jsem se dál do minulosti nedíval,“ doplnil.
Kroměřížsko má tradičně nejlepší výsledky v kraji, protože má nejvhodnější podmínky. Skvělé výnosy ale zaznamenali i na kopcovitém Valašsku, ačkoliv tam byly o zhruba tunu na hektar nižší.
„Lze to hodnotit téměř úplně kladně. Jenom ten, kdo neumí dělat zemědělství, počítá v roce 2025 špatné výnosy. A měl by se zamyslet nad tím, jestli s ním neskončit,“ sdělil ředitel družstva Agrotech Poličná Jindřich Šnejdrla.
Zemědělci z kraje hospodaří nejlépe, peníze na investice jim přesto chybí |
Také další zemědělci si skvělou sklizeň pochvalují a shodují se na tom, co je její příčinou. Jednoznačně počasí, které jim v posledních letech většinou nepřálo.
„Největší vliv na to má počasí. Začátek roku byl chladný, na jaře bylo více vody a v červenci také. Dá se říci, že příroda nám umožnila vysoké výnosy,“ zmínil ekonom společnosti Zámoraví v Břestu Martin Gabrhelík, jenž je předsedou Agrární komory Zlínského kraje.
Počasí se vyhnulo extrémům
„Poslední tak dobrý rok jsme měli v roce 2014, pak se střídaly doby sucha a mokra. Letos nebyli ani hraboši,“ upozornil. „Navíc si myslím, že odrůdy obilí už jsou vyšlechtěné a vytvářené tak, aby dávaly vysoké výnosy, pokud se jim vytvoří dobré podmínky,“ poznamenal Šírek.
Počasí se letos vyhnulo extrémům. Nebyla velká sucha a až na pár dní na konci července ani příliš mnoho vláhy. Červencové deště ale situaci přece jen zkomplikovaly.
„Kvůli podmáčeným polím, na která nemohli zemědělci s technikou, se délka sklizně protáhla. Horší je i kvalita obilí,“ připomněla ředitelka Agrární komory Zlín Jana Brázdilová.
Dobrou úrodu obilí ve Zlínském kraji ohrozil déšť, kombajny nemohly na pole |
Kvůli vydatnějším dešťům zrno ztrácelo potřebný dusík a lepek a nemusí splňovat přísné parametry pro potravinářské obilí. V Břestu letos označili 60 procent sklizeného obilí za potravinové, 40 procent za krmné. Ideální poměr by byl 80 ke 20 procentům.
Dalším minusem jsou nízké výkupní ceny, které jsou na dvou třetinách dobrých let. Obilí je navíc na trhu hodně, takže mohou být problémy s jeho odbytem, především pak rychlým.
Některá družstva si navíc stěžují na to, že mají stále větší potíž prodat sladovnický ječmen, protože spotřeba piva klesá.
Klesá zájem o sladovnický ječmen
„Spotřebuje se hlavně méně točeného piva v hospodách. Mládež pije více drinky, méně pivo. Odbyt sladovnického ječmene je proto horší, což je trend posledních pár let,“ podotkl Gabrhelík. V Břestu to však neznamená zásadní problém, neboť ječmen pro ně není strategická komodita.
V Postupkách ho letos sklidili 1 600 tun. „Sladovnického ječmene je nadbytek a zájem o něho není. Pro nás je to celkem zásadní, protože ho máme plnou halu. Rádi bychom ho prodali, abychom do ní mohli uskladnit kukuřici,“ řekl Šírek.
Pole s kukuřicí drtí sucho, ječmen zase letos nebude na pivo dost dobrý |
Navzdory tomu zemědělci věří, že letos skončí v černých číslech. Přejí si jen, aby už začalo pršet, protože většinou mají na polích ještě kukuřici, která zatím vypadá dobře. Půda už je však kvůli nedostatku vláhy suchá a praská.
„Pokud nenastanou výraznější komplikace ze strany počasí, nebude ani sklizeň kukuřice vůbec špatná,“ doufá Šnejdrla.
Vyšší výnosy měli letos zemědělci v kraji také u řepky, z hektaru jí v průměru sklidili 3,2 tuny, loni to bylo 2,6 tuny.