Česká republika teď nastavuje parametry pro posuzování zelených ploch a musí při tom řešit několik úskalí. „Teď se bavíme o tom, jestli to vztáhnout jen na obydlené oblasti, nebo jestli to udělat včetně lesů okolo měst, ale pak hrozí, že když se v nich bude kácet, sníží se plocha zeleně,“ nastínil ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí Dan Jiránek.

Stát k tomu zpracovává Národní plán obnovy přírody (NPOP), který bude obsahovat i seznam opatření. Hotový má být do dvou let a bude ho schvalovat Evropská unie. Ta zatím nemá určeno, o kolik procent se budou muset plochy zeleně zvětšovat.

„Nařízení nestanovuje konkrétní klíč nebo jednotný způsob, jak mají státy cílů stanovených nařízením dosáhnout. Každý stát navrhne vlastní opatření,“ nastínila mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Cílem NPOP je zlepšit stav krajiny, posílit její biodiverzitu a odolnost vůči klimatickým změnám s tím, že zeleň je důležitá pro kvalitu života ve městech. „Jaké budou stanoveny uspokojivé úrovně u jednotlivých ukazatelů, tedy i zeleně, bude předmětem diskuse pro období po roce 2030,“ sdělila Krejčí.

Nařízení musí města zanést do územních plánů

Přitom pro každou zemi musí být zohledněna její specifická krajina, takže stejné požadavky na rozlohu zeleně se nemohou vztahovat například na Řecko a Finsko.

Města a obce budou muset tato nařízení zanést do územních plánů, což bude administrativně velmi náročné, dále dbát na adekvátní náhradní výsadbu při výstavbě či kácení a řešit i zdánlivé detaily.

Zlín má další cenu za zeleň, místo domů je ve městě kousek „divoké přírody“

„Teď jsme se bavili se zástupci jednoho města o tom, že když se postaví boxy na vydávání věcí třeba na soukromém pozemku, ale na zeleni, tak se tím ohrožuje plnění tohoto kritéria, protože se bude snižovat plocha zeleně,“ předestřel Jiránek.

Kategorie podle hustoty osídlení

Teoreticky by na tom měla být lépe města s bohatší zelení, což je například Zlín. Ovšem nařízení se může vztáhnout na širší aglomeraci, včetně Napajedel a Otrokovic, což by mohlo jeho situaci změnit.

„Evropská unie se neohlíží na administrativní členění jednotlivých států, má vlastní statistické vyhodnocování,“ poznamenal Jiránek.

Územní celky rozdělila EU do tří kategorií, podle počtu obyvatel a hustoty osídlení. Města jsou ta, kde žije více než 50 tisíc lidí. Zlín se tam nedostal, protože neměl dostatečnou hustotu osídlení. Je městečkem, která jsou v kategorii nad pět tisíc obyvatel. Poslední kategorií je venkov, na který se omezení nevztahují.

Pak ovšem může podle Jiránka hrozit, že když si budou města chránit zeleň, může se více stavět právě v méně obydlených oblastech. Do roku 2028 by měla Evropská unie prozradit cíle, jakých chce ohledně rozlohy zeleně dosáhnout.

Starostové mají pochybnosti

Města a obce nejsou z nařízení nadšená, ačkoliv uznávají snahu o zachování zeleně. Jejich vedení o něm mnohdy ani nevědělo.

„Zlín je největším zahradním městem v Evropě,“ připomněl jeho primátor Jiří Korec s tím, že je třeba větší specifikace nařízení. „Některá nařízení Evropské unie jsou absurdní a postrádají selský rozum. Tak se nedá řídit rozvoj měst, ekonomiky, společnosti ani chránit příroda. Když si vezmeme, kolik se po světě vykácí lesů a pralesů, tak jsou to větší problémy než že někde ubude pár metrů zeleně,“ doplnil.

Baťa si přál, aby park u zámku žil. Město si od proměny slibuje totéž

„Mysleli to dobře, ale dopadlo to jako vždycky. Chápu, že je snaha zachovat zeleň, ale jsou situace, kdy to nejde,“ poznamenal starosta Valašského Meziříčí Robert Stržínek.

Město se například chystá stavět na zelené ploše dům pro seniory a náhradní plochy zeleně by tuto stavbu prodražily.

Rožnov zadržuje vodu v krajině

Podle starosty Rožnova pod Radhoštěm Jana Kučery by Evropská unie měla samosprávám poskytnout i finanční podporu, pokud jim něco nařídí.

„Pak to dává smysl, protože více zeleně zvyšuje kvalitu života. Pro město to může být také výzva, aby koupilo a zrevitalizovalo pozemek a přidávalo plochy zeleně, což bude poměrně nákladné,“ nastínil.

Vsetín chce změnit tvář největšího parku ve městě. Lidé se bojí kácení keřů

V Rožnově na třech velkých plochách doplňují zeleň, zadržují vodu v krajině a zkvalitňují veřejný prostor i za pomoci evropských dotací. Bez finanční podpory není podle Kučery možné na těchto věcech pracovat, aby to nebylo na úkor jiných oblastí.

Květnaté trávníky i přírodní koryta

„Nemělo by se to řešit na úrovni celé Evropy, děje se to však v rámci greendealové blbosti. Jsem přesvědčen, že v Bruselu sedí lidé, kteří si myslí, že Bůh stvořil zemi špatně, protože na ni dal lidi,“ reagoval starosta Vsetína Jiří Čunek.

Současně řekl, že většina měst se snaží zeleně do ulic přidávat, protože betonovou džungli už nikdo nechce. I proto považuje evropské nařízení za zbytečné, byť v principu za správné.

Součástí NPOP jsou i další opatření, která se týkají životního prostředí. Třetina nových trávníků bude muset být květnatá, aby se lépe dařilo opylovačům. V oblasti řek se bude muset 20 tisíc kilometrů vodních toků v Česku vrátit do pokud možno přírodních koryt i s rozlivy, což má být prevence proti povodním a mělo by to zvýšit biodiverzitu. V lesích bude například nutné nechávat více dřeva pro hmyz a další organismy.