„Pouze jedna dívka nahlas vyslovila přání stát se influencerkou a jít do marketingu. Většinu dětí umění netáhne, což je rozdíl oproti národnímu průměru,“ uvedl Aleš Velísek ze společnosti Recruitment Factory, která výzkum zajišťovala. Nízká obliba sociálních profesí, jako učitelství či zdravotnictví, je podle něj varováním pro celý kraj, kde už nyní pracovníci v těchto oborech chybějí.

Zmíněný projekt je součástí balíku aktivit, který organizuje Zlínský kraj pod hlavičkou Centra kariérového poradenství. Do diagnostického testování se zapojilo 2 599 osmáků z okresů Zlín a Kroměříž. Cílem bylo zjistit, jaké mají děti představy o své budoucí profesi, a zároveň pomoci těm nerozhodnutým vybrat si střední školu.

Co mi jde a kam na střední? Osmáci ve Zlíně budou hledat silné stránky

Výsledky ukázaly, že každý čtvrtý žák nemá představu, čemu by se chtěl věnovat. „Právě tito školáci mají možnost díky ročnímu předstihu a opakovanému testování nabrat směr, a to díky cílené práci kariérních poradců,“ řekl Velísek.

Děti jsou šikovné na techniku

Kariérové poradenství se v regionu rozjelo loni a letos pokračuje. Vedení kraje má na něj pozitivní odezvu od žáků, rodičů, škol i zapojených firem.

„Žák a jeho rodiče dostávají v osmé třídě do ruky konkrétní zprávu, která popisuje, jak je zaměřen, jaké jsou jeho silné a slabé stránky a kam by se měl ve svém kariérním životě ubírat, aby to bylo v souladu s jeho osobnostním nastavením,“ uvedla krajská radní Jindra Mikuláštíková. Podle toho se pak organizují exkurze do podniků a zařízení.

Experti zapojení do projektu už mají v ruce konkrétní data. Ukazují například, že tvrzení „děti nechtějí pracovat rukama“ je mýtus. Téměř 22 procent žáků ve Zlínském kraji má ve srovnání se zbytkem země nadprůměrné předpoklady pro řemesla, techniku či přírodní vědy. Jedná se o typ lidí, kteří pracují rádi manuálně, věnují se řemeslům a často se jim líbí technika.

„Zájem dětí ale často brzdí mylné přesvědčení, že řemeslníci si nevydělají, a proto si zvolí jiný obor. Přitom realita je opačná. Nedostatek řemeslníků žene jejich mzdy nahoru,“ připomněl Velísek.

Hned pětina osmáků má také nadprůměrné předpoklady pro polytechnické vzdělávání. „To je pro vysoce průmyslový Zlínský kraj dobrou zprávou z hlediska budoucí poptávky po oborech typu seřizovač CNC,“ zdůraznil expert.

Strojírenství mladé lidi neláká. Zlínský kraj i firmy chtějí situaci zlepšit

Podle odborníků je největším úkolem pracovat s motivací žáků a vysvětlovat jim i rodičům, jaká bude budoucí poptávka po těchto pozicích. Mnoho z nich totiž nevěří, že se uživí třeba řemeslem, a i když na něj mají předpoklady, jdou na jiný typ školy.

„Žáci i rodiče chtějí hlavně vědět, zda má obor perspektivu. Pokud jim to ukážeme na datech, dokážou změnit názor,“ upozornil Velísek.

„Žáci se při výběru školy většinou rozhodují podle její dostupnosti, pod vlivem rodiny a svých vrstevníků,“ konstatovala Mikuláštíková. „Vysoce motivovaní žáci jsou ale ochotni do školy dojíždět, což se týká především uměleckých škol a škol jedinečných, jako je policejní a veterinární střední škola nebo sportovní gymnázium.“

Jak najít úzkostlivé školáky

Kariérní kompas zkoumal i duševní pohodu žáků. Ukázalo se, že 16 procent z nich má vysokou míru úzkostlivosti. Tito školáci bývají citlivější na kritiku a snadněji propadají obavám. Jejich potíže přitom nejsou na první pohled patrné a učitelé o nich mnohdy nevědí.

„Učitelé měli vytipovány své ‚úzkostlivé favority‘, ale ti, kteří to potřebovali reálně nejvíce, se často neprojevovali vůbec. Dobré či průměrné studijní výsledky u žáků bez známek viditelného problémového chování si pak pochopitelně nedokázali spojit s tím, že tito žáci trpí vysokou mírou stresu a úzkostlivostí,“ sdělil Velísek.

Známky nejsou měřítkem úspěchu, říká ředitel prestižního zlínského gymnázia

Právě vysoce úzkostlivé děti pomohla aplikace identifikovat. Práce na zlepšení jejich duševního zdraví je už potom na výchovných poradcích, školních psycholozích a hlavně rodičích.

Důležitá je vytrvalost a vášeň

Projekt sledoval také tzv. grit, což je označení pro vytrvalost a vášeň pro dosažení cílů. Silná houževnatost je spojena s vyšším vzděláním, příjmem i pocitem štěstí.

„U dětí to předpovídá dlouhodobý úspěch,“ zmínil Velísek. „Děti s vyšší mírou mají tendenci dokončovat náročné projekty, i když čelí překážkám, což je významný faktor při plánování středoškolského a později třeba vysokoškolského studia,“ dodal.

Hned 26 procent žáků má však velmi nízké hodnoty, často se vzdávají při prvních neúspěších a mají sklony přeskakovat mezi zájmy. „Proto jsme se při práci s kroměřížskými osmáky soustředili na oblasti, které je baví, jejich osobnost a motivaci,“ upozornil Velísek.