Příroda letos zrychlila o několik týdnů. Venku jsou žáby, květiny i ptáci

  8:58
Hledat stopy velkých šelem v Beskydech chodívá v únoru už skoro tři desítky let. Letos poprvé se však Miroslavu Dvorskému stalo, že v divočině nenarazil ani na zbytky sněhu. Stopy rozpoznával jen v bahně, zhruba do pásma tisíce metrů nad mořem nebylo v Javorníkách po sněhu ani památky.

ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, MAFRA

Valašskomeziříčský ochránce přírody si podobně teplý začátek roku nevybavuje. A fakt, že teploty se v únoru dlouhodobě šplhaly vysoko nad nulu a prakticky nemrzlo, je v přírodě znát na první pohled.

„Kvetou lýkovce, prvosenky nebo kyčelnice. To jsou druhy, které běžně vídáme až za několik týdnů. Je to nestandardní,“ upozornil Dvorský. „Venku jsou i žáby, u tůní jsme viděli skokany, kuňku nebo čolka horského,“ vyjmenoval.

Na počasí také zareagovali stěhovaví ptáci, kteří na střední a východní Moravu přilétají s mírným předstihem. K vidění jsou skřivani, konipasi bílí, špačci, čejky nebo doupňáci.

„Objevují se i jeřábi popelaví, které jsme tu dříve nebyli zvyklí vídat,“ informoval místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek. „Pozorovat se dají například ze Záhlinických nebo Choryňských rybníků.“

Kolem vodních ploch je více živo než v jiných letech, kdy bývaly ještě zamrzlé. „Obecně jsou ale ptáci ještě obezřetní a přilétají v nižších počtech. Řídí se především délkou dne. To hlavní teprve přijde,“ myslí si Šafránek.

Teplé počasí podle něj znamená, že ptáci mají lepší dostupnost přirozené potravy. „Zatím sem létají spíše druhy, které jsou vázány na rostlinnou stravu, ty hmyzožravé přiletí teprve později,“ zmínil.

Mapování šelem bylo bez sněhu náročnější, průzkum však potvrdil rysy i vlky

Miroslav Janík z valašskoklobouckého spolku ochránců přírody Kosenka se domnívá, že celý vegetační cyklus se letos může posunout a budeme rozkvetlé rostliny či stromy vídat s předstihem oproti normálu. To může mít vliv například i na vyhlášené orchidejové louky, které ochranáři z Kosenky každoročně tradičním způsobem kosí.

„Jestli budeme upravovat termíny, to se ještě uvidí,“ naznačil Janík. „Spíše řešíme, že kvůli suchu z posledních let kosení v některých lokalitách úplně vynecháme.“

Ochránci tvrdí, že na přírodu samotnou nebude mít atypické počasí zásadní vliv. Problémem může být příchod mrazíků. „Příroda je nastartovaná a déle trvající mrazy by ji mohly utlumit,“ odhaduje Dvorský. „To se týká nejen rostlin, ale i ptáků či obojživelníků.“

19. února 2024