„V Brně nám říkali ‚splašené švec‘. Takže možná je to také naším naturelem ještě od Bati, kdy se muselo rychle pracovat.“ Zdeněk Patík, koordinátor BESIP, našel možné vysvětlení toho, proč je ve Zlínském kraji tolik dopravních nehod.

„U Čuby je od začátku jeho působení charakteristická schopnost využít systém. Jenže fungovalo to jen v uzavřené laboratoři. Pádem režimu v roce 1989 ztratil dlouhá léta budovanou síť kontaktů na ústředním výboru komunistické strany a bez této podpory najednou zjistil, že se pohybuje v úplně jiném prostředí.“ Historik Michal Stehlík popisuje, v čem mimo jiné tkvěl úspěch Františka Čuby.

„Když mi bylo patnáct, nechápal jsem, proč třicátníci ještě žijí a zatěžují nás svojí existencí. Dnes se tomu směju. Když se někdo ve čtyřiceti hroutí, jaké to asi bude v šedesáti, může být v klidu. Život ho na to plynule připraví. Je to jako ve sportu, taky hned neskáčete z obřího můstku, ale začínáte na malém.“ Zpěvák Mňágy a Žďorp Petr Fiala má 60 let, ale stárnout umí s grácií.

„Když jsme s Michalem Kaščákem jako moderátoři dělali v ČT pořad Ladí neladí, jedna z našich podmínek byla, že si budeme kapely vybírat sami. Já si vymínil, že jeden díl bude deathmetalový. Pozvali jsme Hypnos z Uherského Hradiště a slovenský Dementor. Bylo to perfektní. Když začali hrát, kameramani z toho byli úplně mimo, jeden z nich hulákal, který kr*tén tohle vymyslel. Hrdě jsem se přihlásil, že já.“ A znovu Fiala, tentokrát o tom, jak na obrazovku veřejnoprávní televize propašoval tvrdou hudbu.

„Kluci s pohárem v ruce zastavovali dopravu na třídě Tomáše Bati u divadla a policisté jen s úsměvem přihlíželi. Chodilo se z hospody do hospody a bylo krásné vidět místní chlapy, jak jsou dojatí a šťastní, že se toho za ta dlouhá léta dožili.“ Legenda zlínského hokeje Jaroslav Balaštík vzpomíná na oslavy mistrovského titulu z roku 2004.

Jaroslav Balaštík, Petr Leška a Martin Hamrlík (zleva) ze Zlína nad pohárem pro hokejové mistry

„Diváci nám pak říkají: To je přesně jak u nás na třídních schůzkách, tam je vždycky nějaký podobný magor. Jediný, kdo se v publiku nesměje, bývají učitelé. Hlavně ti, kteří podobné rodiče mají ve třídě.“ Herec Slováckého divadla Josef Kubáník popisuje, kdo si nejvíc užívá hru Úča musí pryč, která líčí dění jedné poněkud vyhrocené třídní schůzky.

„Když jsem byl jako průvodce s řeckými turisty v Česku, ptali se mě: Spyro, proč se u vás lidé pořád mračí? Proč se obsluha v restauraci často tváří tak, že ji zákazník obtěžuje?“ Postřeh Spyrose Dalibora Ploutsise, českořeckého hokejisty, k místní mentalitě.

„U něho došlo k tomu, že lidsky a psychicky do své funkce ještě nedorostl a začal ji brát příliš osobně, což není úplně dobře.“ Jiří Čunek si ve volební kampani na adresu Radima Holiše servítky nebral.

Holiš versus Čunek. Souboj nesmiřitelných rivalů s odlišným stylem politiky

„Nejsem direktivně založený typ lídra, který musí mít přehled a rozhodovací pravomoc úplně ve všem. Takový přístup zabíjí kreativitu a snahu kolegů v radě.“ Holiš se zhodnotil jako hejtman a lehce si rýpl do Čunka.

„Byli jsme na návštěvě muzea korejské války a tamější průvodkyně nám vysvětlovala, jak válka vznikla. Jižní Korea podle ní napadla Severní Koreu ve chvíli, kdy většina místních obyvatel byla v kostele. ‚Ale já tady žádné kostely nevidím,‘ říkám ji. Odpověď? ‚Američané je zničili.‘ Válka podle ní probíhala tak, že obyvatelé Severní Koreje povstali jako jeden národ, vytlačili vojáky USA a Jižní Koreje do moře a pak se dobrovolně vrátili za 38. rovnoběžku, která obě země dodnes dělí.“ Valašský cestovatel Jiří Krška líčí zážitky ze Severní Koreje.

„Je to jediný stadion z aktuálního turné, kde musíte mít rampu, aby se dostaly všechny potřebné věci na plochu. A je to také jediný stadion, kde ze střechy teče.“ Že je zlínský zimní stadion pořád v nevyhovujícím stavu, poznal nejen Michal Klema z agentury Glanc music, která zde zajišťovala koncert skupiny Kabát.

„Ve Vsetíně se říkalo: Nic nepiješ, nic nehraješ. V týmu byla velká soudržnost. Když se řeklo, že se večer někam jde, přišlo 99 procent hráčů. To dnes nevidíte.“ Hokejové devadesátky měly svoje kouzlo, jak poznal nejen útočník Zbyněk Mařák.

„Pane Sekulo, některá vaše vyjádření směrem k panu primátorovi a k tomuto zastupitelstvu, promiňte, jsou na přes držku. Jsem docela slušný člověk, ale to, co tady předvádíte, je tragédie.“ Zlínský zastupitel Bronislav Janda (ANO) se rozčílil na kolegu Pavla Sekulu zvoleného za SPD.

Korec je lhář, hlásal Sekula. Přeborník v převracení informací, odvětil mu

„Dříve to byl svátek, když se jelo do pálenice, teď mladší lidé dovezou kvas a jen si pak přijedou pro vypálenou slivovici. Přístup je dnes jiný. Ani trnky už moc lidí trhat nechce, třešně vůbec nikdo.“ Takto si posteskl páleničář Lubomír Chalupa z Březnice.

„Říkám si, že jak dávají maminky dětem svačiny na výlet, tak nám starším lidem zase přibývají takové ceny. Na cestu.“ Herec Bolek Polívka o ceně Zlatý střevíček, kterou obdržel na zlínském filmovém festivalu za mimořádný přínos české kinematografii pro děti a mládež.

„Už tam vlastně nikoho nemám, jen hrobku. Jednou se mi stala krásná věc, když jsem se s kameníkem domluvil, aby nám na náhrobku opravil písmo. A pak jsem přišel a měl jsem tam vzkaz: Bolku, nestihl jsem to na 15. hodinu, sejdeme se v 15.30 u vašeho hrobu.“ Polívka jezdí do rodných Vizovic jen občas, ale o humorné zážitky nemá nouzi.

„Když sedíte ve Velkém kině a děti při promítání začnou chodit na záchod, tak není něco v pořádku. Když se smějí, když se lekají, když pláčou, to je jiná. Když vydrží devadesát minut, což je pro malé dítě strašně moc, tak víte, že se to povedlo.“ A do třetice citace z festivalu, tentokrát režisér Hynek Bočan, jenž dostal Cenu dětského diváka.

„Nedomnívám se, že by lidé nevěřili, spíš nedokážou svůj vztah víry sdílet plně tak, jak to bylo například před revolucí. Tehdy bylo jediným vyjádřením víry, že šli lidé do kostela. Dnes se rodiny starají o hypotéky, je pro ně náročné všechno zvládat a neděle je pro ně dilema: mám být s dětmi a odpočinout si, abych mohl fungovat dál, nebo jít do kostela?“ Nový olomoucký arcibiskup Josef Nuzík má k pohledu věřících sympaticky moderní přístup.

Potřebuji i chvíle, kdy jsem sám se sebou, říká nový arcibiskup Nuzík

„Těším se na odpočinek. Konečně nebudu v červenci běhat v Kunovickém lese a budu se moct jít vykoupat, užít si léto. Posledních pětadvacet let jsem měl volno na konci května nebo v červnu, červenec a srpen mě totálně míjely. Na jaře nebo na podzim můžeme zaletět k moři, když jsou prázdniny nebo svátky, které pro nás neexistovaly.“ Slovácký dnes již exfotbalista Michal Kadlec o životě po kariéře.

„Zlín je fenomén. Kdyby Baťův život neskončil a nepřišla válka, tak by ze Zlína bylo unikátní světové město. To je něco, co se nevidí.“ Architektka Eva Jiřičná oslavila 85 let a na rodné město nedá dopustit.

„Často řešíme běžné bolesti zad, obyčejnou vyrážku bez jakýchkoli doprovodných příznaků, klíště, třísku, rýmu, bolest v krku a podobně. Nedávno tady byla paní s tím, že spolkla kousek plomby. Přivezla ji záchranka.“ Primář urgentního příjmu Baťovy nemocnice Michal Pisár popisuje, s čím vším tam lidé přicházejí.

„Mám takovou zpětnou vazbu od bývalých svěřenců. Stává se, že se sem zastaví s poděkováním, jak jim tanec pomohl v práci i doma. Jak se přestali bát, zbavili se komplexů. Tohle je disciplína, kde se potřebujete ukazovat a předvádět, což se odrazí i v sebevědomí.“ Manželé Alena a Dušan Starečkovi vychovali ve svém tanečním klubu i vítěze Star Dance a zjistili, že ladné kreace na parketě pomáhají mnoha lidem také v osobním životě.

„Je to, jako kdybychom získali Českého lva nebo Magnesiu literu, jen v naší branži.“ Ondřeje Machálka z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně potěšila cena Gloria Musealis za nejlepší muzejní počin roku 2023 za proměnu památníku na Ploštině.

„Podle popisu jsem poznal strom, kde se nachází a našel je během několika desítek minut. Paní pak na mě měla zvláštní prosbu. Prý, jestli bych nemohl říct manželovi, že jsem je hledal aspoň tři hodiny. Když jsem ji dovedl na hotel a viděl pána, jak křičí, co to je za ostudu, pochopil jsem. Skutečně jsem mu řekl, že jsem ženu hledal dlouho a dost možná jsem jim tím zachránil manželství.“ Horský záchranář Roman Kalabus připomíná akci, kdy vyjel na pátrání po ženě a její dceři kousek od hotelu ve Velkých Karlovicích. Bylo to v létě, ale přišly silné přeháňky a dvojice byla promoklá a podchlazená. A žena se bála reakce svého manžela.

„Odehrál jsem šest set zápasů, po pár minutách poznám, odkud fouká vítr. Hned mě to nase... Nesnáším neférovost. Proto jsem schopný jít do války s kýmkoliv. Proto občas na lavičce vybouchnu.“ Velče Šumolikoski, sportovní šéf fotbalového Slovácka, je známý jako velký bouřlivák, který se často dostane do konfliktu s rozhodčími.

„Moje rodina je teď ve Finsku, takže jsme jako v Rusku. Vytvořili jsme si vlastní bázu, Mikko dal na dveře ceduli: Berani Zlín Baza. Jenom pro hráče!“ Zlínský hokejista Aleksi Salonen je miláčkem fanoušků a líčí, jak se s dalšími spoluhráči z Finska Jessem Paukkem a Mikko Salmiem ve městě zabydleli.

„Před maturitou se mu povedla pěkná věc, kterou člověk nevymyslí. Před začátkem sezony jsme měli domluvené dvojzávody ve Stockholmu a v Eindhovenu. Ve Švédsku se plavalo od pátku do pondělí, v úterý jsme měli přeletět do Nizozemska, kde se plavalo od čtvrtka do neděle. Týden před odletem do Eindhovenu, kdy už bylo všechno zařízené včetně letenek, mi volal, že další pondělí má písemnou maturitu z češtiny. Ptal jsem se, odkdy to ví? Pan Knedla se sebral ve středu večer po práci, přes noc za námi přijel do Eindhovenu autem, podíval se na závody a ze soboty na neděli nás odvezl do Zlína, aby si přes neděli odpočinul a v pondělí udělal maturitu. Mirek si žije ve svém světě.“ Bývalý zlínský trenér Zdeněk Kasálek poznal, že mladý plavec Miroslav Knedla je opravdu volnomyšlenkář.

Plavec Miroslav Knedla na Barum Czech rallye

„Mě už lidé natolik štvali svou vystrašeností ze zdražování, že jsem zlevnil. U piva to bylo vyloženě cílené, protože když se Čechům sáhne na cenu piva, tak se jim to moc nelíbí. Řekl jsem si, že je podpořím, i kdybych se připravil o část zisků.“ Poněkud netradičně na vyšší sazby DPH u nápojů zareagoval Boris Zubík, majitel komplexu Černý orel s restaurací a pivovarem v Kroměříži. Ceny snížil jak u nápojů, tak dočasně také u meníček. U piva to bylo v průměru o šest korun.

„Zlín byl, je a vždycky bude hokejové město. Dodnes se mi stává, že mě zastaví na ulici někdo neznámý a začne mi vyčítat: „Kurňa, co to tam děláte s tím hokejem?“ Já se jen marně bráním a vysvětluju, že už dvanáct let tady do hokeje nedělám.“ Málo platné, Zdeněk Venera je s hokejovým Zlínem neodmyslitelně spjatý napořád.

„Je to od nich prozíravé, choval bych se stejně. Někdy člověk má jít do boje, i když prohraje. Nikdy bych ale nekandidoval do Senátu, pokud bych věděl, že nemám šanci. Je to také otázka peněz.“ Jiří Čunek pochválil ostatní strany a hnutí, že proti němu nepostavily více kandidátů do boje o Senát, v němž uspěl v prvním kole.

„Myslím, že bychom se neměli bát nahlas vyjadřovat svoje postoje a pozitivně se stavit proti těm, kteří svojí nenávistí štěpí společnost a otravují náš veřejný prostor. Zase tolik jich není, jen jsou hlasití. U nás na Moravě se říká, že „Prázdná bečka nejvíc duní.“ Zpěvák metalové kapely Hypnos Bruno Kovařík vyrazil hrát koncert na Ukrajinu a poslal jasný vzkaz všem proruským „chcimírům“.