Je větší než běžní modrásci a jeho křídla pokrývají černé skvrny. Často bývá považován za krále valašských motýlů a patří k silně ohroženým druhům. Na výzkum výskytu modráska černoskvrnného se letos v létě zaměřili entomologové pod vedením Lukáše Spitzera z Muzea regionu Valašsko.
„Je to pro okolní přírodu a tedy i nás nesmírně důležitý živočich,“ poukázal Spitzer, který při výzkumu spolupracuje s kolegy z Entomologického ústavu Akademie věd ČR. Upozorňuje, že správná péče o tento druh motýla pomůže i desítkám dalších živočichů a rostlin.
Modrásek černoskvrnný dříve býval rozšířený na území celé republiky, momentálně je však registrován v nejvyšší kategorii na Červeném seznamu ohrožených živočichů.
 |
Hlavním útočištěm motýla se stalo Valašsko, zejména údolí Horního Vsacka. Z hlediska výskytu tohoto druhu jde o evropsky významnou lokalitu. Vliv má řada faktorů: samotná poloha, správné hospodaření nebo i přítomnost červených žahavých mravenců z rodu Myrmica, kteří pro modráska plní roli adoptivních rodičů.
„Mravenčí dělnice si totiž přinášejí vylíhlé housenky, které jim díky speciálnímu sekretu voní, do mraveniště. Tam je ochraňují a živí a housenky se jim odvděčují tím, že žerou jejich vlastní larvy,“ popsal Spitzer.
„Mravenci na ně začnou útočit až po jejich přeměně na motýly. To už ale v drtivé většině případů stačí čerství motýli odletět,“ vysvětlil entomolog.
Motýlovi svědčí výhřevné k jihu či západu obrácené svahy, které spásají ovce, případně koně či krávy. Musí však jít jen o mírnou pastvu, intenzivní pastva jej naopak decimuje.
Odborníci modráska černoskvrnného komplexněji mapovali už v letech 2005 až 2010. Na horním Vsacku narazili na zhruba 140 motýlích kolonií.
„Výsledky byly nad očekávání, na druhou stranu parametry o vegetaci a hospodaření nevěštily příliš dobré vyhlídky. Proto jsme v letošním roce přistoupili k ověření aktuálního výskytu modráska,“ poznamenal Spitzer.
Z dosavadních údajů lze vyčíst, že počet potvrzených i nově objevených kolonií může být ještě vyšší než při posledním průzkumu. To může být dáno i detailnějším mapováním. Nejsilnější populace nyní žije v okolí Halenkova, Nového Hrozenkova a Karolinky. Z obcí Janová, Ústí u Vsetína či Hovězí naopak modrásek mizí.
Mapování by mělo skončit v polovině srpna. Vědci při něm uvítají pomoc veřejnosti.
„Pokud znáte nějakou lokalitu modráska černoskvrnného, neváhejte a kontaktujte nás na e-mailu spitzer@muzeumvalassko.cz. Pomozte nám ho udržet v naší krajině, je to pro okolní přírodu a tedy i nás nesmírně důležitý živočich,“ apeluje Spitzer.
