Skautské organizace působí na Valašsku už více než sto let. Když měly toto výročí oslavovat, přišla covidová doba a žádné velké projekty ani akce nebylo možné uspořádat. Místní nadšence tak napadlo, že historii skautingu v regionu od roku 1920 po současnost zmapují prostřednictvím velké knihy plné příběhů z jednotlivých oddílů.
Pro autory publikace se zamýšleným názvem Příběh skautingu na Valašsku tak začala těžká mravenčí práce.
„Přímo ve Vsetíně máme historii velmi dobře zmapovanou, k dispozici jsou tři až čtyři tisíce stran materiálů,“ vysvětluje jeden Pavel Drábek, který byl ve Vsetíně dlouholetým oddílovým i střediskovým vedoucím. „Chtěli jsme však mít pokrytý celý region, protože jde o kraj se svéráznými a zatvrzelými lidmi, který má i v celostátním skautském měřítku výrazný zvuk.“
Kniha má mít pět až sedm set stran a má být čtivým přehledem příběhů z různých koutů regionu nejen pro skauty, ale i širší veřejnost. Chybět nebudou historicky známé příběhy osobností, jako byl Záviš Kalandra – jeden z prvních vsetínských skautů, který byl popraven v rámci vykonstruovaných procesů v 50. letech spolu s Miladou Horákovou.
„Se zdejšími skauty je spojená například výtvarnice Kornelie Němečková, vsetínské středisko navštěvoval například bývalý premiér Mirek Topolánek,“ připomněl Drábek.
Skaut, co maturoval s pistolí v kapse
Zmínka bude například o návštěvě Tomáše Garrigua Masaryka na Pustevnách v roce 1928, kde skauti tehdy na jeho počest postavili celý stanový tábor. Autoři chtějí připomenout i vznik tradiční hry Hon na Širokka, kterou zdejší chlapecký oddíl založil jako první ještě před revolucí. Zároveň však pátrají i po neznámých příbězích.
„Nedávno nás překvapilo povídání skauta z Jablůnky, který maturoval v lednu 1945 s pistolí a granátem v kapse. Jeho spolužáci hlídali, jestli nejde gestapo, a po zkoušce hned utekl zpět do lesa k partyzánům. To jsou neuvěřitelné momenty,“ vyzdvihl Drábek, který publikaci chystá spolu s Michalem Janišem a ke spolupráci chtějí získat i další nadšence.
Dostat se ke všem momentům z historie je nesmírně obtížné. Některé kroniky totiž členové oddílů za minulého režimu z obav před státní bezpečností spálili. Ty novější, převedené do počítačů, se zase často ztratily či smazaly z disků.
„Bohužel jsme takto přišli o spoustu cenných vzpomínek,“ lituje skaut.
Nejsložitěji se získávají informace o skautské činnosti za první republiky, protože z tohoto období už nejsou pamětníci. Se svým kolegou se proto obrací na všechny, kteří mají přístup k památkám, kronikám či fotografiím, aby se autorům ozvali na adresu pribehskautingu@oldskaut.cz.
„Je šance, že vydáme něco, co bude mít i za dalších sto let svou hodnotu,“ doufá Drábek.