Ačkoliv byl rodákem z Plzně, namaloval v 19. století náboženské nástěnné obrazy a fresky pro cyrilometodějskou kapli ve Valašských Kloboukách, kloboucký kostel i několik pláten pro tamní faru. Některé práce tvořil sám, na mnohých se podílel či mohl podílet jako malíř vídeňského ateliéru Karla Hemmerleina.
Ostatně před pár lety o něm ve Valašských Kloboukách natáčela dokumentární film hvězda kdysi slavného filmu Matrix, herec a filmař Julian Arahanga z Nového Zélandu.
Už delší dobu se také vědělo, že jsou Lindauerova díla ve Vizovicích, v tamním kostele svatého Vavřince a faře. První už prošla restaurátorskými zásahy, u některých se ale obtížně prokazuje pravost, protože nejsou podepsaná. Nicméně i tak jde o jednu ze dvou největších koncentrací Lindauerových děl na Moravě.
Maloval na plátno, stěnu, dřevo i kov
Už dříve byl zrestaurován obraz svatého Aloise, který je autorem signovaný. Nedávno byly dokončeny práce na oltářním obraze svatého Vavřince, který ale není Lindauerem podepsaný.
Dalšími už jím signovanými díly jsou nástěnné malby v kostele zobrazující svaté Petra a Pavla a Poslední večeře Páně a malby na kazatelně. Lindauer může být také autorem maleb na korouhvích, případně maleb na plátně vsazených do dřevěného zábradlí balkonů po stranách lodi kostela.
Hvězda z filmu Matrix točila ve Valašských Kloboukách dokument |
„Původně jsme netušili, kolik toho tady vytvořil, až teď to vypadá, že snad polovinu kostela. Maloval na plátno, stěnu, dřevo i kov. Objevili jsme velkou zašlou slávu. Jde o ucelený soubor děl,“ těší technického administrátora Děkanátu Vizovice Petra Červenku.
Bohumír Lindauer
|
Obraz svatého Aloise z Gonzagy prošel restaurováním jako první v roce 2020. Dlouhá léta byl uložen v depozitáři fary. Zvláštní je v tom, že na plátno bylo malováno oboustranně.
„Jsou na něm dvě malby, z líce i rubu: jedna je z 18. a druhá z 19. století, což je dílo pana Lindauera. Autor druhého díla je neznámý,“ přiblížil Červenka.
Svatý Alois je vyobrazený se zkříženýma rukama na prsou a zbožným pohledem vzhůru. Na druhé straně plátna sedí na koni svatý Jiří s kopím, které zaráží do hrdla draka.
„Autor chtěl malovat, ale asi mu scházely finanční prostředky, což se tehdy dělo poměrně často. Vzal tedy nikým nesignovaný obraz, otočil ho, zapravil na něm díry a začal tvořit,“ sdělila tehdejší studentka restaurování Eliška Miklovičová, která obraz restaurovala v roce 2020 v rámci své diplomové práce.
Nejdříve musela z jeho povrchu odstranit tmavý lak, pod nímž byla postava světce málo zřetelná. Plátno bylo navíc na dvou místech proděravělé. Na vyspravení použil malíř části novin. „Když ale malíř umí, je vlastně jedno, na co maluje,“ poznamenala Miklovičová.
Podpis v azbuce
O autorství tohoto díla není pochyb, protože se Lindauer podepsal. Ovšem zvláštností je, že azbukou. Malíř část svého života, než odplul na Nový Zéland, procestoval. Navštívil Polsko i Rusko. Takže obraz mohl být určený pro cizí trhy.
Gottfried Lindauer, Kamariera Te Hau Takiri Wharepapa, olej na plátně, 1895
Ovšem azbukou je podepsaná také freska Poslední večeře Páně v kostele. Podle historika Petra Odehnala z muzea ve Valašských Kloboukách půjde spíše o spojitost se svatými věrozvěsty Cyrilem a Metodějem, azbuka je totiž hodně podobná cyrilici.
„Bude to nejspíše odkaz na cyrilometodějskou myšlenku. Tehdy jí byla společnost hodně ovlivněná. Stávalo se, že když se narodila dvojčata, dostala jméno Cyril a Metoděj,“ přiblížil Odehnal, který se o Lindauerovo dílo dlouhodobě zajímá.
Český malíř Lindauer se stal mezi potetovanými Maory ikonou |
„Ve Valašských Kloboukách Bohumír Lindauer s kolegou z Hemerleinovy dílny zobrazil svaté Petra a Pavla jako předchůdce Cyrila a Metoděje, odkazuje to k počátkům křesťanství,“ míní Odehnal.
Plátno svatého Aloise bylo v novém rámu uloženo do depozitáře. Nyní farnost uvažuje o jeho vystavení v rámci zpřístupnění opravované kostelní věže během druhé poloviny příštího roku.
Obraz svatého Vavřince
Velký oltářní obraz svatého Vavřince, který má rozměry přibližně dva krát čtyři metry, prošel restaurováním letos. Nejdříve z něho bylo třeba odstranit nečistoty a ztmavlý lak, načež se ukázala původní živá barevnost obrazu. Pak byl rám ošetřený proti působení dřevokazného hmyzu, plátno znovu napnuto, místy vytmeleno, zaretušováno a jeho povrch opatřený ochranným lakem. Teď čeká na instalaci.
Obrazy ve Vizovicích jsou velmi vzácnéKdyž se před lety zabýval díly Bohumíra Lindauera ve Valašských Kloboukách, vypadalo to, že by jich tam mohlo být až 50. Nakonec to ale bylo mnohem méně. Podobné to může být podle Petra Odehnala, historika valašskoklobouckého muzea, také ve Vizovicích. „Nejdříve jsme mu přisuzovali autorství zhruba padesáti věcí, pak to šlo prudce dolů. Jisté jsou dnes jenom čtyři. Jsou to díla, která jsou podepsaná,“ přiblížil Odehnal, který je znalcem díla Bohumíra Lindauera. Jak moc je známý fakt, že Lindauerova díla jsou také ve Vizovicích? Co se dělo pak? Víme, kdy Lindauer ve Vizovicích pobýval? |
Impozantní oltářní obraz, jehož dominantou je svatý Vavřinec, kolem něhož jsou andělé a na vše shora shlíží Bůh symbolizovaný Božím okem, sundávalo z oltáře 12 lidí. Navíc svatostánek zakrýval jeho spodní část, takže jeden z andělů nebyl vidět.
Na tomto obraze Lindauerův podpis schází a je na něm pouze druhotná signatura Macek, což mohl být někdo, kdo obraz opravoval. Restaurátorky si myslí, že i v tomto případě jde o práci Lindauera.
„Jeho poznávacím znamením, což je vidět i na tomto obraze, jsou ruce, které zobrazuje tak, že prostředníček a prsteníček jsou u sebe. Možná je to jeho vepsaná signatura,“ uvažuje restaurátorka Monika Wolfová, která na záchraně obrazu pracovala.
Ovšem historické prameny tuto možnost zpochybňují. Děkan Jan Bartoš se po svém příchodu do Vizovic v roce 1865 zaměřil na obnovu kostela, včetně jeho výzdoby. Dříve působil jako kaplan ve Valašských Kloboukách, kde se rozhodující měrou zasloužil o výstavbu kaple svatých Cyrila a Metoděje, postavené v letech 1863 a 1864. Byl velkým ctitelem cyrilometodějské myšlenky.
V Lindauerově monografii píší její autoři Roman Musil a Aleš Filip o tom, že obraz svého Vavřince koupil v roce 1872 na výstavě v Paříži za 12 tisíc zlatých. A vzhledem k tomu, že Lindauer ve Vizovicích působil, je málo pravděpodobné, že by Bartoš jeho obraz kupoval draze v Paříži.
Publikace cituje také část životopisu děkana Bartoše: „Na jeho faře býval po celé týdny hostem akad. malíř Bohumír Lindauer... Portrétoval tu třikráte svého hostitele a jednou také jeho bratra Leopolda... Mimo to provedl podle fotografie obraz jejich zemřelé sestry Johanky.“
Autorství s otazníkem
Pokud některé malby mají Lindauerův „rukopis“ a nejsou podepsané, nemusí být automaticky jeho. Působil totiž v dílně vídeňského malíře Karla Hemmerleina a ta dodávala, díky Bartošovu úsilí každoročně, svá díla i do Valašských Klobouků. Lindauer se na nich mohl podílet, ovšem výhradním autorem většinou není.
Lindauer je ale téměř jistě autorem tří nástěnných maleb v presbytáři vizovického kostela: svatých Petra a Pavla, kteří jsou dnes schovaní za lešením, neboť rekonstrukcí prochází oltář kostela, a také Poslední večeře, která je jediná z trojice signovaná azbukou.
„Toto dílo je podle našich odhadů asi největším v České republice, které namaloval na stěnu. Mnoho takových maleb se nedochovalo,“ upozornil Červenka.
Při opakovaných přemalbách kostela se do Lindauerových maleb nikdo neodvážil výrazněji zasáhnout. Také je čeká restaurování.
Další vizovická díla Bohumíra Lindauera jsou na plechových plátech, připevněných ke kazatelně. Jde o figurální motivy apoštolů.
„Vypadá to, že namaloval i čtyři korouhve, které jsou už v horším stavu, ale dají se zachránit. Uloženy jsou v kostelním depozitu. Také na nich jsou postavy, většinou svatých,“ nastínil Červenka.
Lindauerovo autorství je podle něho ve hře také v případě maleb na plátně vsazených do dřevěného zábradlí balkonů po stranách lodi.