„Snažíme se být inovativní školou, která poskytuje komplexní vzdělávání a připravuje žáky na 21. století. A využívání AI je dnes standard,“ řekl ředitel školy Libor Basel.
Učitele proto motivují, aby si vyzkoušeli tvorbu výukových materiálů a používali ji také v rámci individuálního přístupu k žákům. „Studenti, kteří jsou více nadaní, díky práci učitele s umělou inteligencí dostávají v hodinách složitější příklady. Tím se také více naučí,“ popsal Basel.
Studenti zachraňují životy ve virtuální realitě, bezvládný jim leží u nohou |
Technologická revoluce spočívající v nástupu AI má význam i s ohledem na fakt, že Česko stárne. Tuzemský průmysl v nejbližších deseti letech přijde o statisíce kvalifikovaných pracovníků, kteří odejdou do důchodu.
Firmy tak budou muset ještě více využívat pokročilé technologie, aby mohly fungovat. A tomu se musí přizpůsobit i školství. Některé školy ve Zlínském kraji už VR využívají a přidávají se další.
„Žákům to umožňuje učit se prostřednictvím interaktivních zážitků a realistických simulací, které jim pomáhají lépe porozumět i složitým tématům z oblastí, jako jsou věda, technologie, zdravotnictví nebo historie,“ konstatovala krajská radní pro školství Jindra Mikuláštíková.
Virtuální realita při výuce jazyků i historie
„Virtuální realita není jen atraktivní nástroj, ale především efektivní metoda, jak studenty lépe připravit na budoucí profesní život. Zároveň pomůže zatraktivnit technické i zdravotnické obory, o jejichž absolventy je na trhu práce dlouhodobě velký zájem,“ dodala.
Například gymnázium ve Valašském Meziříčí pořídí 36 kusů brýlí pro virtuální realitu, které přes speciální aplikace využije v řadě předmětů. A zdaleka nejde „jen“ o odborné předměty jako jsou fyzika, biologie, informatika či chemie. Při výuce zeměpisu se studenti dostanou přímo na místa, o nichž se učí.
To samé platí o dějepise, kdy se budou pohybovat v egyptské pyramidě a dalších historických památkách nebo muzeích.
Studenti se naučí pracovat s roboty. Škola je chce připravit na Průmysl 4.0 |
„V cizím jazyce si student nasadí brýle a dostane se do hotelu v jiné zemi, kde ho čeká virtuální recepční. S ní pak projde celý proces zamluvení pokoje, při němž bude konverzovat a reagovat na dotazy, kdy si hotel objednal, jak zaplatí a podobně,“ podotkl Ludvík Jindrák, který vyučuje na valašskomeziříčském gymnáziu německý jazyk a informatiku.
Pro studenty je to atraktivnější než suché biflování. „Tam, kde se dnes museli spoléhat jen na představivost nebo obrázky, je VR více zatáhne do děje,“ líčí Jindrák.
„Mohou například rozebrat motor na součástky, podívat se do elektrárny nebo v informatice poskládat si počítač tak, jak chtějí. A to vše bez finančního omezení,“ dodal.
Simulátory řízení kombajnu
Dočkají se i jinde. Na Střední odborné škole ve Starém Městě žáci nově využijí simulátory řízení a obsluhy traktoru, kombajnu, teleskopického nakladače nebo nákladního auta. Gymnázium Kroměříž na škole zavede 5G sítě a vybuduje moderní multimediální učebnu.
Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Zlín zase umožní studentům skrz VR nácvik standardních ošetřovatelských postupů, či osvojení akutních a krizových situací, se kterými se budoucí zdravotníci mohou setkat v praxi.
Nejde přitom o revoluci. Těžiště učiva je pořád stejné, jen se doplňuje o technologické novinky. Studie totiž ukazují, že VR může zrychlit učení až čtyřnásobně a zvýšit míru zapamatování až o 75 procent. Děti se díky ní lépe soustředí a učí se rychleji.
Konec písemek? Žáci podvádějí s umělou inteligencí, učitelé to nepoznají |
Navíc umožňuje provádět pokusy, které by byly ve skutečnosti nebezpečné nebo nákladné, třeba chemické reakce nebo simulace krizových situací. Učitelé zase pomocí AI mohou lépe vyhodnocovat písemné práce studentů, plánovat výukové hodiny nebo tvořit pracovní listy.
„Pro studenty už je to naprosto běžná věc. Ale snažíme se jim vysvětlovat nutnost kritického pohledu. Nemohou věřit všemu, co najdou například v ChatGPT, který je nejrozšířenějším nástrojem,“ upozornil Pavel Simkovič, ředitel Gymnázia Zlín Lesní čtvrť.
Právě to je velké úskalí. „Ne každý výsledek, který AI poskytne, je správný. Je to pouze jeden z možných podkladů, jak získávat informace. Ne jediný. Pořád je třeba ověřovat si získaná fakta z více zdrojů,“ poznamenal Basel.
