Stodola z 18. století lidem padá na hlavu, rozhodli se ji zachránit

  11:20
Farní stodola ve Velkém Ořechově je na spadnutí, ale chystaná změna může všechno obrátit k lepšímu. Budova z první poloviny 18. století má dokonce ambice stát se novou kulturní památkou Zlínského kraje. Přestože na první pohled vypadá zuboženě a historické hodnoty byste uvnitř nehledali.

Farní stodola ve Velkém Ořechově vznikla v první polovině 18. století a v současnosti je značně zchátralá. Čeká ji však záchrana. | foto: Martin Horňák Stodola Horreum

Za jak dlouho může rozšířit seznam chráněných památek, to zatím nelze odhadnout. Postupná obnova může trvat déle než pět let a finanční krytí je nejisté.

Na každý pád ve smělých plánech je už dnes proměna v komunitní centrum pro setkávání veřejnosti ze všech obcí ořechovské farnosti, kam patří Částkov, Dobrkovice, Doubravy, Hřivínův Újezd, Kaňovice a Kelníky.

V záměru se počítá rovněž se vznikem expozic, pořádáním koncertů a nejrůznějších kulturních či společenských akcí. Kvůli tomu už vznikl spolek příznivců Stodola Horreum.

Stodola není v dobrém stavu, poškozena je jedna její část, která se zřejmě bude postupně bourat a stavět znovu. Momentálně jsou nejvíc v ohrožení krovy. Jejich rekonstrukci zaplatí zlínské hejtmanství.

„Technologie zabezpečení budovy se nedotkne jejích kulturně-historických hodnot, protože obnova je navržena s respektem k tradičním postupům,“ řekla krajská radní pro kulturu Zuzana Fišerová.

Kraj dal na akutní vyřešení statického zajištění krovů 900 tisíc korun. To je však jen zlomek potřebných peněz. Předpokládá se, že náklady půjdou do milionů korun, odborný cenový odhad však ještě hotový není. Práce mají zaplatit dílem sbírky, příspěvky farníků, donátoři a také Arcibiskupství olomoucké.

A čím je stodola tak výjimečná? Přes třicet metrů dlouhá a devět metrů vysoká stavba patří k největším svého druhu v zemi. Je velmi pečlivě vystavěna a oplývá několika nadstandardními stavebními prvky, třeba cihlovými tvarovkami v římsách. Hodnotu stodoly zvyšuje rovněž její zachování bez pozdějších rušivých prvků.

„Velkou kulturně-historickou hodnotu má i specifické kamenné zdivo a kompletně původní dřevěný krov z dubu,“ upozornila radní.

Zajímavostí je uložení soustavy krovů, jež vzájemně spojují tesařské spoje a které zajišťují dřevěné kolíky bez přidané oceli. Celou konstrukci tvoří tradiční stojatá stolice v plných vazbách a vazné trámy jsou v polovině svého rozpětí podepřené zděnými pilíři nebo dřevěnými sloupky s pásky.