Na podání přihlášky mají už jen tři týdny. Architekti z Česka i zahraničí mají příležitost podílet se na proměně památkově chráněného zlínského Velkého kina postaveného v baťovské éře v roce 1933.
Soutěž má specifickou otevřenou formu a na výsledné podobě by se architekti měli shodnout s dalšími experty, mimo jiné s památkáři, statiky nebo zástupci filmového festivalu.
„Je to jedna z nejprestižnějších soutěží letošního roku v Česku. Velké kino je ikonická stavba a určitě to bude zajímavá výzva vyžadující zkušené týmy. Dá se čekat i zájem ze zahraničí,“ řekla Tereza Zemanová z České komory architektů.
Právě tato společnost soutěž posvětila. Městu s organizací a administrativními záležitostmi pomůže firma Moba studio, která je lídrem v pořádání soutěží v republice. I to v očích architektů může zvýšit prestiž zakázky a zájem o ni. Město vybere vítěze formou řízení se soutěžním dialogem.
„Je to poměrně nový nástroj, který je sice složitější a časově náročnější než klasická soutěž o návrh, jeho výhodou je ale otevřenější postup, který umožní porotě v průběhu soutěže aktivně zasahovat do podoby návrhu,“ vysvětlil primátor Jiří Korec.
První představy architekti sdělí do konce listopadu
Rozdíl oproti běžné architektonické soutěži, kterou Zlín vyhlašoval například na proměnu náměstí Míru, je také v tom, že je neanonymní. To znamená, že pro porotu nebudou přihlášení účastníci utajení.
Soutěže s dialogem se nedělají právě pro svou náročnost často. Naposledy takto Praha vybírala vítěze pro proměnu Karlova náměstí.
V porotě, která na konci dubna příštího roku vybere vítěze, usednou kromě zástupců města také nezávislí odborníci: belgický architekt Pierre Hebbelinck, teoretik architektury Vladimír Šlapeta, slovenský architekt Martin Jančok, zlínská architektka Jitka Ressová nebo kunsthistorička Jana Kostelecká.
V první fázi odevzdají přihlášení soutěžící tzv. Profesní přístup. V něm ukážou ucelenou představu o celkové koncepci kina, jeho prostorovém uspořádání, konstrukčním řešení nebo řešení interiéru. Tyto materiály by měly být hotové už v listopadu.
Z nich pak porota vybere šest nejlepších týmů, které postoupí dál a začnou pracovat na detailním návrhu řešení. Budou na to mít čas do dubna 2020. Během zpracování se několikrát setkají s experty, aby už v průběhu prací bylo jasné, co je například z hlediska památkové péče nebo z pohledu statiky nepřípustné.
Kinosál má mít multifunkční využití
Jak by měla budova kina vypadat a k čemu by měla sloužit, radnice do detailu neví a jasnou představu nemají ani odborníci. Právě z těchto důvodů je soutěž s dialogem vhodnější, protože odpovědi budou architekti hledat současně s experty. Jisté ale je, že bude zachovaný velký kinosál.
„Počítá se s velkorysým kinosálem s kapacitou kolem 800 míst. Tím se bude Velké kino řadit mezi největší v Evropě. Výzvou pro architekty nebude jen rekonstrukce modernistického sálu, ale hlavně přizpůsobitelnost prostor pro současné potřeby obyvatel s cílem vytvořit prostor pro setkávání,“ popsala Yvette Vašourková, architektka z firmy Moba.
Proto je naplánováno, že kinosál bude sloužit i pro koncerty a divadelní produkce. V budově by měly být i menší salonky pro konference, kavárna nebo bistro a také zázemí pro účinkující.
Vítězný návrh přinese rovněž odhad provozních nákladů a stavebně-investičních nákladů. Celkové náklady na rekonstrukci by neměly překročit 250 milionů korun. S vybraným architektonickým týmem pak město uzavře smlouvu na zpracování kompletní projektové dokumentace. Hodnota této zakázky je vyčíslená na 18 milionů korun bez DPH.
Velké kino navrhl architekt František Lydie Gahura. Je unikátní díky své svařované ocelové konstrukci, použité v takovém rozsahu vůbec poprvé na území tehdejšího Československa.
S kapacitou 2 270 míst bylo ve své době největším biografem v zemi. Budova utrpěla několik zásahů při bombardování Zlína na sklonku druhé světové války.
Během pozdějších přestaveb se neúměrně zvýšilo zatížení nosné konstrukce, která utrpěla i neodbornými zásahy. Před třemi lety muselo město kvůli statice Velké kino uzavřít.