Tým ekonomů z Univerzity Karlovy přidělil Valašskému Meziříčí 78 procent, čímž se dostalo na 10. příčku v celorepublikovém hodnocení měst nad 20 tisíc obyvatel. Průměr je přitom o šest procent nižší. Od posledního hodnocení si navíc Meziříčí polepšilo o čtyři místa.
„Je to pro nás dobrá vizitka,“ okomentoval úspěch Meziříčí starosta města Robert Stržínek.
Stručné shrnutí výsledku zní: Dobrý zadavatel. Informace o zakázkách jsou kvalitní. Nevyhrává je jen úzký okruh firem. Město se v letech 2015–2017 ani jednou nedostalo do hledáčku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a skvělý výsledek, nad 90 procent, udělalo i v dalších dvou z celkem devíti parametrů.
Město obsáhle informuje o veřejných zakázkách a také jich naprostou většinu soutěží. Naopak nejméně, na 55 procent, naplnilo kritérium počtu nabídek. Třeba u zakázky na zateplení penzionu pro seniory v ulici Tolstého, která včetně výměny oken vyšla na 15,7 milionu korun, se sešly jen dvě nabídky. V průměru však u takového projektu bývají čtyři firmy.
S tím se ale potýkají i další města v kraji a jejich vedení se shoduje, že problém je na trhu práce. „Zakázek je mnoho a firmy nemají pracovníky. Výsledkem je, že se na některé zakázky nepřihlásí vůbec nikdo, nebo je nabídnutá cena o desítky procent vyšší, než by měla být,“ vysvětlil náměstek primátora Zlína Bedřich Landsfeld.
Kroměříž a Hradiště soutěží každou zakázku
Krajský Zlín skončil společně s Uherským Hradištěm a Vsetínem v celorepublikovém žebříčku na 19. místě. I tato města jsou stále ještě nad celostátním průměrem.
Zlín za Meziříčím zaostává především kvůli výtkám od ÚOHS, které mířily na čtyři zakázky. Úřad městu vytkl například to, že v jednom případě nesprávně vyloučilo uchazeče kvůli technickým předpokladům, v jiném případě pak došlo k chybě, když zaměnili cenu bez daně a celkovou částku. Výborně hodnocené je ale konzistentní jednání města, tedy fakt, že zakázky jen výjimečně ruší nebo mění jejich zadání.
A třeba Vsetín ÚOHS vůbec neřešil, navíc město ani jedinou zakázku neměnilo či nerušilo. Na druhou stranu ale soutěží méně zakázek než jinde. Kritérium tak splňuje jen na 44 procent.
Z dalších výsledků vyplývá, že Kroměříž, stejně jako Uherské Hradiště, soutěží každou zakázku, ostatní města v kraji ne. A ÚOHS ji ve sledovaném období také neprošetřoval. Výsledek nad 90 procenty má radnice i ve zveřejňování dat a za to, že nemění zadání soutěží. Ostatně v dílčím hodnocení toho, jak jsou zakázky připravené, je město třetí nejlepší v Česku. Na první místo se dostal Vsetín.
Celkový výsledek však Kroměříži shazuje počet nabídek, které se u jednotlivých zakázek sejdou. Experti upozornili, že velká část prostředků jde jen úzkému okruhu firem. A vázne i kvalita dat v Profilu. To je databáze pro zveřejňování údajů o zakázkách, která je podrobnější než už zmíněný Věstník.
„Se zájmem firem je to složité. Třeba soutěž na vybavení dětských hřišť jsme vypisovali natřikrát, protože se nepřihlásil nikdo,“ reagoval místostarosta města Marek Šindler.
V hodnocení hraje roli devět ukazatelů, jež jsou u veřejných zakázek podstatné a vypočítává se z nich průměr. Výsledek ovlivňuje velikost města, protože velké město znamená více zakázek a tedy i větší pravděpodobnost chyby.
„Z výsledku však zájemci velmi snadno vyčtou, v čem se městu daří hůř než ostatním. Korupci ale tímto způsobem spočítat nelze,“ uvedl spoluautor projektu Jiří Skuhrovec. Je jedním ze sedmi ekonomů a programátorů ze spolku Econlab při Univerzitě Karlově, kteří zadávání veřejných zakázek hodnotili.
„Veřejnost to nemá možnost detailně sledovat, proto to děláme za ni. A ačkoli zde rezonuje přesvědčení, že se všude krade a plýtvá, musíme konstatovat, že ve spoustě měst to tak není,“ poznamenal Skuhrovec.
„Chceme dát občanovi hrubý obrázek, jak si radnice v uplynulém volebním období vedla. Zda zakázky nezadávala z ruky, jestli se o ně dostatečně soutěžilo. To jsou z hlediska utrácení veřejných peněz velmi podstatné otázky,“ vysvětlil Skuhrovec.