„Poprvé byl odstraněn z nařízení německé okupační správy v červenci 1940 a další osud busty TGM není znám,“ uvedl městský památkář Petr Zajíc. Po skončení války vytvořil pro pomník novou bronzovou bustu sochař Miloš Bublík, odhalena byla 7. března 1946. Po nástupu komunistického režimu však byla v roce 1950 opět odstraněna.
Valašské Meziříčí má po 60 letech konečně krásné náměstí. Asfalt je pryč![]() |
„K opětnému vrácení došlo během pražského jara a k dalšímu odstranění v roce 1974. Poslední obnovení proběhlo 11. března 1990 a podíleli se na něm stejní iniciátoři jako v roce 1968 – Peregrin Pešl a Jiří Deml,“ dodal Zajíc.
Vzhledem k častým zásahům a změnám však pomník ztratil původní podobu, podepsalo se na něm také počasí. Proto město přikročilo k odborné obnově za 730 tisíc korun, díky níž má pomník znovu svoji podobu z roku 1925.
„Restaurátorských prací se ujal Petr Lacina, který pro nás v uplynulých letech obnovil například podobu svatého Floriána a mariánského sloupu na náměstí či znaku Krásna nad Bečvou spolu s žerotínským erbem na bývalé krásenské radnici,“ přiblížila valašskomeziříčská místostarostka Yvona Wojaczková.
Masarykův vztah k Valašsku byl velmi blízký. V roce 1907 kandidoval za třináct východomoravských měst jako poslanec do vídeňského parlamentu. O svém vítězství se dozvěděl ve Valašském Meziříčí, kde ho 23. května 1907 nadšeně vítaly zástupy občanů. To byl začátek jeho úspěšné politické dráhy.
Španělé navrhli novou tvář Meziříčí. Křižanova pila bude vstupní branou![]() |
Hlavním centrem jeho volebního obvodu bylo právě Valašské Meziříčí. Volení obvod ale sahal od Bojkovic na jihu přes Zlín, Rožnov, Nový Jičín až po Příbor.
Po vzniku republiky a po návratu Tomáše Garrigue Masaryka z emigrace 21. prosince 1918 ho mezi prvými vítali na nádraží v Praze třicetičlenná družina krojovaných Valachů.




