Ve veřejném prostoru je technologie blockchain nejvíce známá jako databáze, která se využívá jako „účetní kniha“ pro transakce v kryptoměnách.

„V principu je to podobné, jako když teď lidé platí bezhotovostně kartou nebo posílají peníze na účet. Každý převod je autorizován prostředníkem mezi vámi a příjemcem peněz, nejčastěji jde o banku,“ popisuje Jiří Vojtěšek, děkan Fakulty aplikované informatiky zlínské Univerzity Tomáše Bati.

Blockchain funguje na jednoduchém principu. Jednotlivé záznamy na sebe navazují a jejich řetězec neustále roste. Jsou navíc uloženy na více místech a je nemožné v ní jakýkoliv údaj změnit nebo zfalšovat. Transakce jsou anonymní a chráněné proti neoprávněnému zásahu uživatelů či někoho zvenčí. I proto se tyto sdílené transparentní databáze stále častěji používají v řadě odvětví. Mají totiž řadu výhod, především bezpečnost.

„Za poslední dva roky významně přibylo hackerských útoků. Klasický příklad: někdo zašifruje data na síti a chce od firmy či samosprávy výkupné. U blockchainu však už jsou vstupní data zašifrována tak, že z hlediska času ani úsilí není efektivní se pokoušet do nich nabourat,“ řekl Jan Bureš, student magisterského oboru Softwarové inženýrství.

„Data lze upravit pouze připsáním dalšího bloku, nikoli změnou původního, který se nemění. Z toho vyplývá, že se jedná o technologii mnohem bezpečnější než v klasickém webovém prostředí. Má až nepředstavitelný potenciál,“ dodal Bureš.

Sám je autorem práce aplikující na blockchain Janečkovu metodu volebního systému D21, jehož ústředním principem je možnost volby více hlasy včetně záporných. Zkoumal u ní její bezpečnostní rizika.

Ve Zlíně vědí, že blockchain má velký potenciál v praxi. Tým vedený Romanem Jaškem z univerzitního Ústavu informatiky a umělé inteligence navrhl způsob ověřování původu významných kvalifikačních dokumentů.

Jde třeba o vysokoškolské diplomy, které mají nyní „klasické“ číslo, v budoucnu by ho ale mohlo nahradit digitální. Stejný princip lze využít i v umění, kde by každý obraz mohl mít svůj digitální otisk. Odpadly by tak dohady o možné falzifikaci.

Reakce na kybernetické útoky

„Ve zdravotnictví by zase měl každý člověk digitální zdravotní knížku a lékař by se k ní mohl připojit, odkudkoliv bude potřebovat,“ konstatoval Vojtěšek. „Platí to také pro cestovní pasy, prodej osobních aut, realitní trh či jiné obory, kde je nutná autorizace správnosti údajů v řetězci,“ vypočítává.

Přirovnává to ke změnám, jaké lidstvo zažilo již víckrát. „Když Alexander Graham Bell vynalezl telefon, nabízel jej mimo jiné Britům. A ti odmítli s tím, že přece mají poslíčky, kteří roznášejí vzkazy,“ poznamenal Vojtěšek. Podobný přelom nás podle něj čeká nyní. Souvisí také se zmíněnými kybernetickými útoky.

„Podle vize prezentované společností Cisco nemusí být internet za dvacet let bezpečným místem pro důležité věci. Pak bude nutné přejít jinam. A třeba na blockchain,“ uvažuje zlínský děkan.

Děje se tak už nyní. V Číně nebo USA už je tato technologie v rámci digitalizace běžně využívaná. Evropa se zatím spíše drží zpátky, stejně jako Česko. Možná i kvůli rizikům kryptoměn, které jsou extrémně náročné na spotřebu elektrické energie a obecně k nim stále panuje nedůvěra.

„Je možné, že se kryptoměny někdy zbortí a tyto technologie ztratí důvěru lidí. Nebo to bude naopak a blockchain se stane naší budoucností. Jen je otázkou, jak vzdálenou,“ dodal Vojtěšek.