iDNES.cz

Spor o těžbu štěrkopísku se odsouvá. Je to prohra pro všechny, míní těžaři

  11:18
Zda se na Slovácku bude těžit štěrkopísek, zůstává dál nejasné. Soud totiž zrušil rozhodnutí, které v lokalitě u Uherského Ostrohu stanovovalo dobývací prostor. Nyní se bude čekat na nové posudky, což v praxi řízení odsune o několik měsíců, či spíše let.

ilustrační snímek | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Patří k největším těžařům v Česku, kde těží na čtrnácti místech. Už řadu let ale firma České štěrkopísky marně usiluje o další ložisko na pomezí Zlínského a Jihomoravského kraje. A teď má před sebou další překážku.

Krajský soud v Brně totiž zrušil rozhodnutí Českého báňského úřadu (ČBÚ), které sice neznamenalo povolení těžby, ale v dané lokalitě stanovilo dobývací prostor.

„Rozsudek je prohrou pro všechny, protože ani po osmnácti letech stále není jasné, zda se u Uherského Ostrohu bude těžit, či nikoliv. Samozřejmě zvažujeme kasační stížnost, ale napřed se musíme podrobně seznámit s odůvodněním rozsudku,“ uvedl Petr Dušek, mluvčí společnosti České štěrkopísky.

Naopak na straně kritiků vládne spokojenost. „Posunuli jsme se zase o krok blíž k tomu, aby se tady těžit nemohlo. Nicméně to beru tak, že jedno kolo je sice za námi, ale pokud se těžaři odvolají, pokračujeme dál. Nás to stále blokuje v pozemkových úpravách i v územním plánu obce,“ popsal starosta Uherského Ostrohu Vlastimil Kuřimský.

Vzájemně rozporuplné znalecké posudky

V dlouholetém sporu stojí proti záměru desítky obcí, města i tisíce obyvatel. Ti se obávají, že při těžbě na území o velikosti 24 hektarů dojde ke znečištění a ohrožení jednoho z nejvydatnějších českých zdrojů pitné vody pro 140 tisíc lidí. Těžaři zase poukazují na fakt, že stavební materiál těží i jinde a žádný negativní vliv to nemá.

Oba tábory mají k dispozici vzájemně rozporuplné znalecké posudky. Jeden považuje těžbu v blízkosti vodního zdroje za možnou a v tuzemském prostředí běžnou. Druhý v tom vidí velká rizika spojená s kvalitou a vydatností zdroje.

Ministerstvo životního prostředí posuzovalo rozsáhlý dokument o možném vlivu na životní prostředí EIA, a vydalo těžařům kladné stanovisko. Případ tak už několik let provázejí opakovaná odvolání, žaloby a soudní řízení.

Spor o vodu na Slovácku pokračuje, k soudu míří žaloby kvůli těžbě štěrku

Ani na základě všech materiálů ale soud nedokázal jednoznačně rozhodnout, jestli těžba může, nebo nemůže zdroj pitné vody ohrozit. Vyhověl proto žalobě města Hodonín, Jihomoravského kraje, Uherského Ostrohu, Moravského Písku nebo Vodovodů a kanalizací Hodonín.

Těžba štěrkopísku v ČR

2017 6 198 000

2018 6 500 000

2019 6 204 000

2020 6 477 000

2021 6 582 000

Zbývající vytěžitelné zásoby štěrkopísku

126 786 000

zdroj: ČBÚ, údaje jsou v m3

„Jeden z podkladů kladného stanoviska k těžbě ze strany ministerstva životního prostředí byl z odborného hlediska vadný. A také nebylo dostatečně vyhodnoceno riziko kontaminace zdroje pitné vody v důsledku zatopení těžebního jezera povodní,“ přiblížila zdůvodnění soudu mluvčí Klára Belkovová.

„V praxi to znamená, že bude potřeba vliv těžby na životní prostředí opětovně řádně posoudit,“ dodal advokát Pavel Černý z kanceláře Frank Bold Advokáti, která část obcí zastupuje.

Bude štěrkopísek chybět ve stavebnictví?

Těžařská firma teď může podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, případně pokračovat v řízení. K tomu, aby mohla začít u Uherského Ostrohu s těžbou, potřebuje povolení báňského úřadu. Do tohoto stadia se ale ještě vůbec nedostala. Navíc má propadlou platnost u dokumentace EIA, bez které povolení nedostane.

V Česku se těží množství nerostných surovin na desítkách lokalit. Báňský úřad také často povoluje rozšíření pískoven, což se jen loni stalo ve 45 případech. Štěrkopísku, který je nezbytným materiálem ve stavebnictví, se každý rok u nás vytěží kolem 6,5 milionu kubíků. Podle těžařské společnosti či České geologické služby bude tento materiál v budoucnu chybět.

Hrozí nedostatek materiálů na stavby silnic. Těžba nepokryje spotřebu

„Pořád jsme toho názoru, že ochrana pitné vody nemůže být na stejné úrovni jako těžba štěrku,“ namítla Hana Habartová ze spolku Za vodu pro lidi.

I soud ale ve svém předchozím rozhodnutí konstatoval, že veřejným zájmem je jak zásobování obyvatel pitnou vodou, tak také těžba nerostných surovin. A že střet v tomto konkrétním případě nehrozí. Podobně se vyjádřil báňský úřad.

„Nezažil jsem za řadu let ani jedno zastavení nebo odebrání oprávnění těžby z důvodu znehodnocení kvality vod. Stejně tak mohu rozptýlit obavy z nedostatku materiálu. Připravenost zásob štěrkopísku v Česku je asi na dvacet let,“ dodal mluvčí ČBÚ Bohuslav Machek.

Autor:
zpět na článek