Unikát starý 2 500 let pochází z okolí slovenské obce Jánovce, kde se uskutečnil detektorový průzkum laténského hradiska.
Na odhalování tajemství nalezené sošky, jež zobrazuje nahého Kelta s nákrčníkem, se podílel kromě archeologů Muzea Spiš také odborný tým katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření ČVUT v Praze a technika společnosti Prima Bilavčík z Uherského Brodu.
Podle specialisty pražské katedry na archeometrii Martina Hložka nesla soška už před prvním očištěním prvky výjimečnosti. „Třeba v obličejové části prosvítalo zlato, což nebývá u podobných nálezu obvyklé,“ upozornil.
Slovenští experti museli právě kvůli zlatým doplňkům postupovat obezřetně. Z bronzového povrchu nakonec odstranili jen to nejnutnější, vrchní sediment.
Průzkum tomografem, jenž se kvůli rozměrnosti zařízení uskutečnil v sídle uherskobrodské firmy, sehrál v dalším bádání klíčovou roli.
Tomografický řez nakonec potvrdil, že keltský umělec vsadil zlato do důlků v podobě dvou drobných kuželů. Dalším bonusem průzkumu pak bylo odhalení nečekaných detailů.
„Na jednom z řezů se třeba ukázalo, že v oblasti dolních končetin je v bronzové slitině velké množství kuliček a ostrůvků olova, což svědčí o ne zcela dobře zvládnuté přípravě slitiny,“ popsal Hložek.
Keltové totiž přidávali olovo do bronzu kvůli lepšímu usazení výrobků do formy. V případě sošky nalezené u Jánovců však při tavení nedošlo k homogenizaci slitiny, takže olovo zanášelo po odlití formu v její spodní části. „Z dnešního pohledu na výrobu bychom tento odlitek vyřadili jako zmetek,“ usmál se.
Uherskobrodská společnost má s počítačovou tomografií dlouholeté zkušenosti, s jejím přispěním řeší analýzy a nedestruktivní zkoušky materiálů, hlavně pro automobilový a zbrojařský průmysl či plastikáře. Projektově je aktivní s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně nebo Vysokou školou báňskou v Ostravě.
„Z výzkumu v historické oblasti jsme nedávno prováděli skenování náhrobku arcibiskupa Stojana v bazilice na Velehradu,“ uvedl technický vedoucí Prima Bilavčík Martin Papež.
Soška nahého Kelta má být od druhé poloviny roku 2022 vystavena v Muzeu Spiša ve Spišské Nové Vsi. Do té doby ji čeká zdlouhavá konzervace a dokončení materiálových analýz.
