Keltové kdysi vytvořili zmetek, dnes má soška nevyčíslitelnou hodnotu

  12:58
S necelými sedmi centimetry se vejde do sevřené dlaně a na první pohled nepůsobí nijak nápadně. Dokonce je špatně odlitá. Vyrobit ji takto dnes, skončila by nejspíš v koši. Přesto má bronzová soška s výraznýma očima ze zlata nevyčíslitelnou hodnotu. Na výzkumu keltského artefaktu nalezeného na Slovensku se podílí firma z Uherského Brodu.

Unikátní bronzová keltská soška | foto: Prima Bilavčík

Unikát starý 2 500 let pochází z okolí slovenské obce Jánovce, kde se uskutečnil detektorový průzkum laténského hradiska.

Na odhalování tajemství nalezené sošky, jež zobrazuje nahého Kelta s nákrčníkem, se podílel kromě archeologů Muzea Spiš také odborný tým katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření ČVUT v Praze a technika společnosti Prima Bilavčík z Uherského Brodu.

Podle specialisty pražské katedry na archeometrii Martina Hložka nesla soška už před prvním očištěním prvky výjimečnosti. „Třeba v obličejové části prosvítalo zlato, což nebývá u podobných nálezu obvyklé,“ upozornil.

Slovenští experti museli právě kvůli zlatým doplňkům postupovat obezřetně. Z bronzového povrchu nakonec odstranili jen to nejnutnější, vrchní sediment.

Průzkum tomografem, jenž se kvůli rozměrnosti zařízení uskutečnil v sídle uherskobrodské firmy, sehrál v dalším bádání klíčovou roli.

Tomografický řez nakonec potvrdil, že keltský umělec vsadil zlato do důlků v podobě dvou drobných kuželů. Dalším bonusem průzkumu pak bylo odhalení nečekaných detailů.

„Na jednom z řezů se třeba ukázalo, že v oblasti dolních končetin je v bronzové slitině velké množství kuliček a ostrůvků olova, což svědčí o ne zcela dobře zvládnuté přípravě slitiny,“ popsal Hložek.

Keltové totiž přidávali olovo do bronzu kvůli lepšímu usazení výrobků do formy. V případě sošky nalezené u Jánovců však při tavení nedošlo k homogenizaci slitiny, takže olovo zanášelo po odlití formu v její spodní části. „Z dnešního pohledu na výrobu bychom tento odlitek vyřadili jako zmetek,“ usmál se.

Uherskobrodská společnost má s počítačovou tomografií dlouholeté zkušenosti, s jejím přispěním řeší analýzy a nedestruktivní zkoušky materiálů, hlavně pro automobilový a zbrojařský průmysl či plastikáře. Projektově je aktivní s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně nebo Vysokou školou báňskou v Ostravě.

„Z výzkumu v historické oblasti jsme nedávno prováděli skenování náhrobku arcibiskupa Stojana v bazilice na Velehradu,“ uvedl technický vedoucí Prima Bilavčík Martin Papež.

Soška nahého Kelta má být od druhé poloviny roku 2022 vystavena v Muzeu Spiša ve Spišské Nové Vsi. Do té doby ji čeká zdlouhavá konzervace a dokončení materiálových analýz.